• Úvod
• Novinky
• Recenze
  • CD
  • Demo
  • DVD
• Profily
• Rozhovory
• Reporty
• Další články
  • Pasáž
  • Filmy
  • Fejetony
• Live
  • Přehled koncertů
  • Akce
  • Přidat koncert
• Inzerce
  • Vyhledat inzerát
  • Přidat inzerát
• MP3
• Linky
• Fórum
  • Zobrazit příspěvky
  • Vložit příspěvek
• Kontakty
  • Redakce
  • Promo department
  • Reklamní kampaně
  • Napište nám
  • Impressum

Recenze

MY DYING BRIDE - Songs of Darkness, Words of Light

2004 Peaceville/Snapper

Oni jsou zpět! Nefalšovaní kralevici doom metalu. MY DYING BRIDE musí mít pěkně tuhý kořínek, když své záhrobní elegie drhnou bezmála 14 let. Většina z těch, co jim stylově stáli v první polovině 90. let po boku (jména dosaďte dle libosti), dnes buď vůbec neexistují nebo hrají zcela odlišný styl (povětšinou na hony vzdálený samotnému rocku natož metalu). Ale to není případ těchto smutných Anglánů, ti se svého stylu drží zuby nehty, někdy i za cenu určité stagnace či staromódnosti. Celá ta letá nahrávali ve stejném městě, ve stejném studiu, se stejným producentem, zpěvákem, kytaristou... Naštěstí to zase tak horké nebude, vždyť typ doom metalu, jenž jako jedni z prvních vůbec definovali stoji na natolik svojských a neotřesitelných základech, že neomrzí ani za dalších 14 let. Přece stále posloucháme staré dobré BLACK SABBATH a taky by nám vadilo, kdyby u nich nastala razantní změna ve stylu.

Na novém albu "Songs of Darkness, Words of Light" však několik změn nalezneme. Po několika letech v sestavě přibylo několik nových tváří. Zcela poprvé v historii skupiny řady posilnila osoba něžného pohlaví – klávesačka Sarah. Dalším novicem se stal kytarista Hamish. Přesto musím konstatovat, že v samotné hudbě jsem to nijak zvlášť nezaregistroval, spíše vůbec. Zřejmě staří pardálové (tři Áčka) Aaron/Adrian/Andrew si do svého řemesla moc kecat nenechají a své spoluhráče berou spíše jako posilu při živém vystoupení.

A jaké že jsou "Písně temnoty a Slova světla". Když jsem vzal CD poprvé do ruky, první co mě mile překvapilo, byl precizně zpracovaný obal v digipakovém provedení. Obálky a booklety MY DYING BRIDE byly vždy takové neslané nemastné, hlavně poměrně abstraktní, ta od autora Andyho Greena (www.iniquitous.co.uk) se mi líbí zcela nejvíce. Zmrzačený anděl ženského pohlaví s prostřelenou hlavou a s pearcingem v levé prsní bradavce, sedící uprostřed mlžného lesa vyvolává asociace se sexuální perverzí, dakadencí či přirodní mystikou, to vše přesně vystihuje filozofii hudby MY DYING BRIDE. Jedna z nejlepších obálek roku. Aaronovův postoj k ženám v jeho textech měl v sobě vždy pachuť zvrácené sexuální obscese v duchu DeSadovy prózy, na desce "Songs of Darkness, Words of Light" toto pravidlo nejen potvrzuje, ale navíc prohlubuje.

Album obsahuje osm dlouhých skladeb s hodinovou hrací délkou. Přesně tak, jak jsme zvyklí. Deska pokračuje v duchu posledních dvou počinů "The Dreadful Hours" a "The Light at the End of the World". K druhému jmenovanému má však nejblíže. Oproti variabilnější "The Dreadful Hours" zní "Songs of Darkness, Words of Light" více přímočařeji a ortodoxněji (rozumněj v rámci stylu). Tudíž od začátku do konce čekejte klasické pomalé tempo s hutnými riffy občas podmáznutými táhnoucími sóly či jednoduchými klávesy. MY DYING BRIDE nejde o technické finesy, ale spíše o hypnoticky zádumčivou atmosféru. A to se jim daří na jedničku. Přesto nemohu dílo ohodnotit maximálním počtem bodů, neboť bych přece jen ocenil více invence a méně ospalých pasáží. Na takové album "34.788%... Complete" z roku 1998 dodnes nedám dopustit, neboť jde o ukázku toho, jak skloubit straré osvědčené s novým neotřelým. "Songs of Darkness, Words of Light" tak zní "pouze" staře osvědčeně, více předvídatelně, přesto opět nadprůměrně.

Štěpán Šimek | 28.06.04 |

Související články:

MY DYING BRIDE – A Line Of A Deathless Kings | 02.10.06
MY DYING BRIDE - For Darkest Eyes | 06.02.03

Copyright © 2002 - 2008 Abyss. All rights reserved.|ISSN 1801-4747|Podmínky užívání

Created by ABYSS Webdesign|Webhosting zajišťuje MediaWeb