• Úvod
• Novinky
• Recenze
  • CD
  • Demo
  • DVD
• Profily
• Rozhovory
• Reporty
• Další články
  • Pasáž
  • Filmy
  • Fejetony
• Live
  • Přehled koncertů
  • Akce
  • Přidat koncert
• Inzerce
  • Vyhledat inzerát
  • Přidat inzerát
• MP3
• Linky
• Fórum
  • Zobrazit příspěvky
  • Vložit příspěvek
• Kontakty
  • Redakce
  • Promo department
  • Reklamní kampaně
  • Napište nám
  • Impressum

Recenze

IHSAHN - The Adversary

2006 Mnemosyne Productions/Candlelight

Na první pohled se může zdát, že po rozpadu zvučných EMPEROR se hudební solitér Vegard Sverre Tveitan, známější spíše pod uměleckým pseudonymem Ihsahn, odmlčel z tvrděrockové scény. Opak je pravdou. Ačkoliv projekty, na kterých se v poslední době podílel se svojí chotí Ihriel (STAR OF ASH, PECCATUM) balancovaly na pomezí avantgardy a alternativního popu a celkově působily velmi odlehčeným, chtělo by se říci až subtilním dojmem, na extrémní metal rozhodně nezanevřel. Na pozadí Ihsahn nerušeně v teple domova několik let připravoval svoji sólovou desku. Nutno podotknout, že tentokrát máme co dočinění z prvojakostním metalem, z něhož dokonce čiší stará dobrá black metalová škola z dob poslední tvorby EMPEROR.

Dá se říci, že díky kolekci "The Adversary" si Ihsahn splatil svůj dluh vůči tvrděrockové scéně a jednoznačně dal na frak metalové konkurenci. Nad genialitou tvůrčího potenciálu Ihsahna lze jen strnule stát s vyvalenýma očima. Takových hudebníků na světě pobíhá opravdu jen malá hrstka a ne každému se podaří vzdorovat času s takovou jiskrou a grácií. Ihsahn si totiž svoji sólovku zkomponoval a nahrál (jak se patří) zcela svépomocí a dokonce i ve vlastním studiu Symphonique. Pouze s bicími mu pomohl osvědčený studiový bubeník Asgeir Mickelson, známý ze spolupráce s takovými esy žánru jako BORKNAGAR, VINTERSORG či SPIRAL ARCHITECT.

Hned po prvních sekundách úvodní "Invocation" zaregistrujeme typický Ihsahnův hudební rukopis. Překvapil mě tak radikální návrat k extrémnímu metalu. Nejvíce na povrch vyvstaly reminiscence geniálního CD "Prometheus" od EMPEROR. Ta podobnost není náhodná, neboť i poslední album EMPEROR Ihsahn kompletně zkomponoval. Na druhou stranu podobnost s black metalovou minulostí nelze brát absolutně, neboť pokud byl EMPEROR svazován žánrovými mantinely, tak v případě "The Adversary" získal Ihsahn absolutní tvůrčí svobodu. Black metal emperorovského typu tvoří jen jednu z mnoha ingrediencí toho pestrého hudebního pokrmu nejvyššího kuchařského cechu a je cítit rozličným aroma. Nejlépe bych tento projekt charakterizoval jako exkurzi bývalého black metalového interpreta na pole čistého progresivního metalu. Ovšem pro milovníky tradičních progmetalových spolků může Ihsahn působit poněkud vznětlivě temperamentním dojmem. Především díky disharmonickým postupům a košatým stylovým zvratům. Nikdy nevíte co vás čeká. Spíše bych hovořil o metalové avantgardě, neboť v tomto stylu je dovoleno opravdu vše. Nikoho pak nepřekvapí, že po black metalovém infernu následuje rock/popový ploužák nebo nefalšovaný heavy metal.

Rovněž vokální rejstřík stojí za pozornost. Chvílemi Ihsahn připomíná rozzuřenou bestii, připravenou k lovu, jindy zase nevinného anděla, vznášejícího se však nad poměrně pochmurnou scenérií (ostatně obálka CD je více než výmluvná - anděl s ďáblem v těle). Jindy zase vzdává hold svým hevíkovým ječákem tradičnímu metalu. Proč ne?

V "Called by the Fire" dokonale vyniknou kontrasty tvrdých a měkkých pasáží. Ihsahnův harmonický vokál nepostrádá potřebné charisma a v souznění s klenutými kytarovými sóly se na mysl derou nejlepší prog metalové spolky. Těžko uvěřit, že za vším stojí jen jeden člověk.

Black metaloví démoni figurují v "Citizen". Jedna z nejextrémnějších kompozic desky. Nejlépe bych ji vystihnul jako EMPEROR light. Bicí disponují slušným tahem na branku, nicméně kytary znějí více melodicky s poměrně chytlavými riffy. Mým favoritem alba se stala následující, spíše baladická, "Homecoming". Skladba začíná jako čistý progress metal s bohatým rejem nástrojů, aby se asi po půl minutě drasticky zklidnila. Jen za doprovodu jednoduchého kytarového riffu a nekonfliktních bicích dostává svůj prostor hostující Garm aka Trickster G. (ULVER). Nelze nevzpomenout na svérázné ARCTURUS v období "La Masquerade Infernale".

I následující "Astera ton proino" se nese v odlehčenějším duchu. Hlavní slovo zde má především sólová kytara. "Panem et circenses" zase pro změnu potěší heavy metalové fans. Úvodní power metalové riffy sice přehluší havraní skřehot, ale posléze ho stíhá kingdiamondovský ječák.

Ihsahn exceloval i jako klávesista. Ty si do sytosti můžete vychutnat v závěrečném opusu "The Pain is Still Mine". Hlavně melancholické piáno doslova chytne za srdce. Skoro máte pocit, že posloucháte filmový soundtrack nahraný symfonickým orchestrem.

Ani chvíli nepřešlapovat na místě a jít stále kupředu, to je stěžejní motto CD "The Adversary". Ihsahn se komponování svého hudebního klenotu ujal s vervou sobě vlastní. Zbytečné škatulkování jen slouží k matení posluchače. Každý nechť si udělá svůj názor. "The Adversary" je čiré hudební dobrodružství v pravém slova smyslu, postrádající jakékoliv omezení a hranice. Pokud bychom měli někoho označit za současného hudebního génia, Ihsahn by zaujímal výsostnou pozici.

Štěpán Šimek | 08.05.06

Související články:

ZYKLON - Disintegrate | 22.07.07
PECCATUM - The Moribund People | 20.06.05
PECCATUM - Lost In Reverie | 26.06.04
EMPEROR - Prometheus - The Discipline of Fire & Demise | 08.09.03

Copyright © 2002 - 2008 Abyss. All rights reserved.|ISSN 1801-4747|Podmínky užívání

Created by ABYSS Webdesign|Webhosting zajišťuje MediaWeb