• Úvod
• Novinky
• Recenze
  • CD
  • Demo
  • DVD
• Profily
• Rozhovory
• Reporty
• Další články
  • Pasáž
  • Filmy
  • Fejetony
• Live
  • Přehled koncertů
  • Akce
  • Přidat koncert
• Inzerce
  • Vyhledat inzerát
  • Přidat inzerát
• MP3
• Linky
• Fórum
  • Zobrazit příspěvky
  • Vložit příspěvek
• Kontakty
  • Redakce
  • Promo department
  • Reklamní kampaně
  • Napište nám
  • Impressum

Recenze

DARK GAMBALLE - Bonboniera

2006 Redblack

Život je děvka. Ale nádherná!

Motto filmu "Forrest Gump" – Život je jako bonboniera, nikdy nevíš, co ochutnáš. – uvozuje aktuální desku DARK GAMBALLE. Mohlo by se zdát, že využití profláknutého sloganu je stejně originální jako jeho zařazení do úvodu recenze (tedy pramálo), a tudíž nemůže slibovat originální posluchačský zážitek. Opak je pravdou! Stojíme totiž před deskou jen těžko zaměnitelnou a nabitou hity, deskou zcela rezignující na tvoření v metalu tak populárních konceptuálních děl, přesto ale disponující jednotnou náladou.

Za specifickou atmosféru písní z "Bonboniery" může v podstatné míře souznění textové a hudební stránky. Videoklipem vybavená píseň "Tryskáč" se věnuje opilství a stavům pomíjivosti, které nadměrná konzumace tekutých i čadících stimulantů přináší. Píseň se se slovy "rukama mávám – jsem centrifugou" zklidňuje, naznačuje únavu, avšak záhy se vzchopí k výkřiku "ne – já nezastavím" a tím z kocovinové nálady probouzí posluchače i hrdinu (autora?) písně. Cíleně uondaná "Závrať" zase účelně využívá opakování k dosažení skutečně blouznivých, závratných stavů. "Jen malý moment" je zase ve své podstatě charakteristikou života rock’n’rollového umělce, jemuž dominuje množství intenzivních, ale pomíjivých malých momentů. I život, který je jen shlukem chvil, však může být nezapomenutelným. A shluk hudebních nápadů může být základem nezapomenutelné písně. Stavy duševního i fyzického střízlivění tvoří dominantu textové stránky "Bonboniery". Špinavost, kterou jsou texty prodchnuty, ale neuvádí posluchače do letargického rozpoložení. Bolestné vystřízlivění je přece jen vystřízlivěním a nejlepším dalším krokem je znovu se napít.

Určitá konformnost spojená s imponující neurvalostí je typická i pro hudební stránku. Podstatná část písní aspiruje na označení "hit" – a to za předpokladu, že si pod tímto slovem představíme píseň výraznou, ale ne jednotvárnou a do nekonečna opakující nejzapamatovatelnější hudební linku. Neoddiskutovatelná je dominace hlavu zpěváka 10 – někdy lamentujícího, jindy uštěpačného. Vokál má v každé písni mírně navrch nad nástroji, v "Dešťovém mužíku" asi nejvýrazněji, bez výrazné podpory instrumentální sekce by však nebyla možná skočnost takové písně jako "Tam dole pod kanálem". Nejméně přístupná píseň "Pianista Nino" se vymyká celkovému pojetí desky a svou jedinečnou náladou naznačuje možný posun kapely v další tvorbě. Tvrdě naladěným posluchačům kapely by to asi nebylo po libosti (jako když ANATHEMA naznačila možný posun v duchu elektronické písně "Childhood Dream" z desky "A Natural Disaster"), což ale změnu směru nevylučuje. Od dob písně "Svět se posral" se DARK GAMBALLE posunuli k sofistikovanějším textům ("Tryskáč"), aniž by ale jejich písně ztrácely cokoliv ze své údernosti. "Pianista Nino" dává možnému směřování hudby kapely zcela nový rozměr.

DARK GAMBALLE si osvojili nejeden v současné hudbě oblíbený postup (po KORNovsku podladěná basa, numetalová syntéza rytmicky řezajících kytar a gramofonového "skrečování"), syntéze těchto postupů však dokázali dát svérázný "gamballeovský" ksicht. Občas se sice zdá, že onen jedinečný ksicht vykazuje povědomé rysy (opravdu musel vokální nástup písně "V horách" uvozovat provařený razantní nástup, zvlášť když nástup refrénu je o poznaní účinnější?), takové momenty jsou ale výjimečnými. Naneštěstí se k nim ale přidává i závěrečná píseň, pro níž se nabízí spíše označení "zazpívaný text". Na jedné straně to mohla být typická gamballeovská píseň (podladěné kytary, doplňující zvukové finesy, špinavě poetický text, intenzivní vokál), pro to jí ale chybí to, co zdobí všechny ostatní skladby: nosný a imponující dominantní motiv. Je velká škoda, že deska jako celek kvůli "Alence z loutkových show" vyzní trochu do prázdna. Jiné písně je ale těžké dobývat z hlavy.

Podzimní (2005) vystoupení DARK GAMBALLE v brněnském klubu Favál mě překvapilo dvěma momenty. Nejprve tím, jaké množství čerstvých teenagerů řádilo pod pódiem, podruhé zjištěním, že DARK GAMBALLE jsou snad jedinou českou metalovou kapelou, která dokáže za drobné výpomoci v podobě předělávek zahraničních vzorů postavit relativně dlouhý set na vyložených hitech. Tvorba DARK GAMBALLE se úspěšně vyhýbá nabízejícím se klišé, zároveň ale vyvolává otázku, jak dlouho jí to při využívání jednoduchých písničkových schémat může vycházet. Zásadní devizou "Bonboniery" – desky, které místo klišé dominuje tvůrčí výlučnost – je fakt, že se jedná o hitové album, které však roste s každým dalším poslechem. A to je pro styl, který vyškovští hudebníci zvolili, ta nejlepší vizitka.

Viktor Palák | 30.07.06 |

Související články:

Metal Swamp Vol. 34 | 26.10.08
DARK GAMBALLE - Perpetuum Gamballe | 13.05.08
DARK GAMBALLE - Běh na dlouhou trať | 13.05.08
DARK GAMBALLE | 13.05.08
DARK GAMBALLE - Merizo Nanen | 23.09.02

Copyright © 2002 - 2008 Abyss. All rights reserved.|ISSN 1801-4747|Podmínky užívání

Created by ABYSS Webdesign|Webhosting zajišťuje MediaWeb