• Úvod
• Novinky
• Recenze
  • CD
  • Demo
  • DVD
• Profily
• Rozhovory
• Reporty
• Další články
  • Pasáž
  • Filmy
  • Fejetony
• Live
  • Přehled koncertů
  • Akce
  • Přidat koncert
• Inzerce
  • Vyhledat inzerát
  • Přidat inzerát
• MP3
• Linky
• Fórum
  • Zobrazit příspěvky
  • Vložit příspěvek
• Kontakty
  • Redakce
  • Promo department
  • Reklamní kampaně
  • Napište nám
  • Impressum

Rozhovory

DYING PASSION

U příležitosti vydání nového alba náladotvůrců DYING PASSION jsme vyzpovídali zpěvačku Zuzu a kytaristu Standu. Věříme, že se vám bude tento letní rozhovor zamlouvat.

Ahoj, zdravím vás. Pro začátek lehčí otázka. Jak se vám momentálně daří v kapele a co Eliška? Nezlobí?

ZuZa: Zdravíme všechny čtenáře ABYSS zinu! Daří se pohodově… léto, sluníčko, koupání… No, musím říct, že jsme letos s kapelou vůbec nelenošili, naopak jsme celý ten čas slušně makali! Byli jsme celí žhaví do všeho, co jsme si směle naplánovali. Podařilo se nám natočit další album a během toho jsme stihli turné po republice a Slovensku. Na to jsem se těšila ze všeho nejvíc. Protože jsme chtěli natočit zase o něco lepší desku, museli jsme se o to víc připravovat. Teď v půlce roku se dá říct, že konečně máme chvilku času se trošku zastavit před letními festivaly a zaměřit se více na propagaci desky, vlastně nás tenhle mediální proces teprve čeká, v jaké míře a zájmu médií se uvidí, jsem sama zvědavá. Jak to tak bývá, pro nás už je "Relief" uzavřená kapitola a přemýšlíme co dál.

Jinak Eliška oslavila svoje třetí narozeniny, je to poměrně silná osobnost, ale jinak je moc chytrá a hodná. Začínají se konečně projevovat hudební vlohy!

Standa: Teď s Eliškou natáčíme její debutní CD. Pošlu na recenzi :).

Jak byste zhodnotili zmíněné "Sleepwalking Tour"? Bylo úspěšné? Jaká byla návštěvnost a jaké jsou ohlasy?

ZuZa: Ohlasy snad pozitivní. Tak byla to pro nás opravdu velká zkušenost. Měli jsme možnost nejen sehrát se v kapele, ale především si to řádně užít a pobavit se opět ve společnosti kamarádů SAD HARMONY, o to víc nás to těšilo. Taky jsme poznali fajn lidi a kapelky. Škoda, že někdy došlo lidí méně, i když jsme nepodcenili reklamu a propagaci akce samotné. Snažili jsme i tak předat lidem nějaký zážitek… Naštěstí téměř vše klaplo dobře, průser to rozhodně nebyl, sem tam nějaké provozní problémy, finance od promotérů, kteří si stále myslí, že auta jezdí na vodu a kapela nemusí nic jíst a pít. Vyloženě negativně se projevily dvě štace. Vše špatné je k něčemu dobré. I na to se bude vzpomínat! Takže vše sečteno podtrženo, zkusíme to nanovo zas.

Standa: Jak jsme diskutovali s přáteli, takové kvalitní zázemí a podmínky pro hudebníky jsou velké plus a poznamenají se na vlastním výkonu, ovšem v některých našich a slovenských klubech prostě stále chybí. Takže i v tom můžeme zpětně porovnávat.

ZuZa: Před tím jsme jezdili turné s méně termíny, ale s více formacemi jiného stylového vyznání, nebylo to ono, tohle byla konečně hudební lahůdka i pro mě jako posluchače, protože muzika SAD HARMONY a APATHEI se hezky poslouchá. Velký podíl na organizaci má Zdeněk Neusar, náš nový manager, který to tak nějak dával dohromady a pomáhal, jak se dalo. Hlavně se vyznamenal jako výborný hostitel. Tímto chci poděkovat nejen jemu, ale všem kdo nás hostili a poskytli útočiště.

Je pravda, že s každou svojí deskou se hudebně posunujete jinam. Je dobré nezůstávat na místě. Kam byste zařadili nyní svůj styl pokud byste ho měli někomu neznámému připodobnit?

Standa: To se mě vždycky těžko popisuje, neboť nejsem zrovna znalý ve stylech. Vím co je jazz, blues, rock, metal a proto když se mě někdo zeptá, co hrajem, tak řeknu "takový big beat", holt rock'n'roll není žádná prdel.

ZuZa: Opravdu nevím, když skládáš muziku, nepřemýšlíš moc o stylu. Pokud teda děláš svou vlastní muziku, což od začátku děláme, je to hodně osobní záležitost. Asi v současnosti hrajeme náladotvorný tvrdší rock s progresivním přístupem, některé skladby brousí do metalu, trip hopu, popu, gothic a co já vím ještě… Tvrdím pořád stejnou věc, ať si to pojmenují sami posluchači.

Podle mého jste opět trochu na nové desce přitvrdili. Je to i tím že jsou v kapele noví členové, kteří vnáší do celku nové nápady a podobně?

ZuZa: Mě se ani nezdá, že je tvrdší, úvod možná údernější, ale dál je tam postupné zklidnění… Spíše je temnější než "Sladké deziluze". Je nahrávané ve stejném nástrojovém obsazení, je stejně různorodá, najdou se tam vypalovačky, stejně jako popové balady, pro pozorné posluchače se tam najde hodně, doufám. Do samého natáčení jsme ještě neměli přesnou představu o některých skladbách, takže pro některé členy byla finální nahrávka také překvapením. Nápady a výhrady jsme řešili kolektivně, vcelku demokraticky, ve studiu se spíše zjednodušovalo, hlavně co se týče rytmiky. "The Creeps" napsal kytarista Dveřous a "How Many?" zase na zakázku klavírista Mlyna.

Poslední rok se vám poměrně zamíchala sestava. Jediní, kteří zde vlastně byli po celou dobu, jste byli vy dva. Vjacki vás na chvilku opustil, ale nyní je zpět, i když se natáčení alba neúčastnil. Jaké jsou vaše vztahy se členy, kteří vás opustili?

ZuZa: Doufám, že jen dobré. Se všemi jsme zůstali kamarádi. Jsme amatérská kapela, ale chceme to dělat jak to jen jde profesionálním přístupem. Penízky do kapely víc vrážíme, než jsme schopni vydělat, přesto jsme stále velká neznámá pro širokou veřejnost, takže nikdo z členů DP nemá na růžích ustláno a je to prostě čistě jen na každém, zda ho to baví nebo ne, otázka priorit. A charakteru.

Standa: Z bývalých členů se nejčastěji vidím s bubeníkem Pipishem, chodíme do stejné hospůdky U Shwaba, takže jsme v kontaktu de facto pořád :). Teď jsme se po roce rozloučili s bubeníkem Vlasticem. Tak nám Pipish pomáhal hledat náhradu. Sám je teď hudebně hodně vytížen, ale když budeme potřebovat záskok, tak s ním můžeme počítat. Nakonec s námi letní akce odehraje Vlasta Kozubík z RUDÝCH KOSTER.

S novým albem máte také nového vydavatele: Redblack. Co vás vedlo k tomu změnit vydavatele? Jinak musím říct, že zvuk nové desky mě opravdu potěšil. Standa Valášek a studio Šopa je u nás pro muzikanty tvrdé hudby zárukou dobré kvality nebo je tomu jinak?

Standa: Být ve stáji Redblack je pro nás obrovská pocta, neboť Tomáš vydává jen prvoligové kapelky. A jeho práce se mě vždycky líbila. Vlastně jsme ho uháněli už od dema "No Time" :). Co se týče studia, tak si ani nedokážu představit natáčet jinde než v Šopě. Standa Valášek je nejen výbornej zvukař, ale i producent, kterému můžeme věřit. Umí poradit, aby vše fungovalo, jak má, a aby to mělo ty Brdy… "džez" a "cum-Švec"… A navíc mají v Lipově výbornou květákovou polévku a žlutý knedlíky, tak nevím proč se tam nevracet. Kdyby se více prodávala CD a bylo více peněz, tak jsme tam každý rok. Dovolená v Šopě :).

ZuZa: Přesně tak. Vsadili jsme na dobré zkušenosti a kredit studia Šopa, protože za tak málo peněz dovedou vykřesat z kapely neuvěřitelnou nahrávku a jde to rok od roku k lepšímu.

Na vašem novém albu je i poprvé ve vaší historii desek jeden cover a to konkrétně "Ashes to Ashes" od FAITH NO MORE. Co vás vedlo k tomu zařadit tuto píseň na album a neplánujete a dalším albu nahrát například cover od ANATHEMY a skladbu "Hope"?

ZuZa: Byl to takový nápad, hrávali jsme na koncertech více předělávek během těch let, spíše pro naše potěšení a fanoušci to od nás stále vyžadovali, tak jsme v rámci obohacení desky zkusili sáhnout k těmto buřičům. Trošku jako pocta a výzva v jednom. Snad jsme tím potěšili všechny fanoušky Mika Pattona. Myslím, že má na škatulkování stejný názor jako my.

Standa: Coverům se nebráníme, na zkušebně si zahrajeme cokoliv. A to si pak vyměníme vzájemně nástroje, ať je to zajímavější. Naživo k tomu není moc prostoru, ale myslím že bychom se nakonec bavili spíše my sami než diváci :). S "Ashes To Ashes" jsem chtěl tak trošku udělat radost mému kamarádovi, pro kterého je Mike Patton bohem. Navíc s tohoto songu mě vždycky mrazí. Příště můžem zase něco zkusit, co navrhuješ?

Texty k většině skladeb si píšete sami. Občas ale také sáhnete po textu někoho jiného. Na albu "Secretly" to byl Jack Kerouac, na "Sweet Disillusions" to byla Emily Dickinson. U vašich textů je také uveden T. Braxatoris, ale na posledním počinu se poměrně často objevuje jméno Edmund Broyd. Můžete nám tohoto člověka přiblížit blíže?

ZuZa: Je to můj kamarád ze školy a oslovila jsem ho, protože já sama moc psát neumím a chyběly texty. Píše poezii pod tímto pseudonymem a já si z jeho starších veršů vybrala ty, s kterými se můžu ztotožnit a pasují do hudebního obsahu skladby. V češtině to zní daleko líp, ale česky prostě zatím odmítáme zpívat, tak jsem si vše s malou pomocí přeložila a poupravila do angličtiny.

Mnoho kapel si zve na alba hosty, ať už ze známějších nebo ze spřátelených skupin. V poslední době například je možno Zuzku slyšet na novém albu ROOT. Vy jste měli na minulém albu jako hosta Skunyho ze SAD HARMONY a pak několik hráčů na dechové nástroje. Stejně jako na "Sweet Disillusions", i na "Relief" je jako host hráč na trubku Jožka Kozumplík, neplánujete jej mít i na svých vystoupeních jako živého hráče, stejně jako na uherskohradišťské zastávce turné?

Standa: Hostování je běžná praxe, když chceš daný song o něco obohatit a více přiblížit atmosféru myšlenky. Zuzka na ROOT je skvělá a vím že Big Boss ji vždycky respektoval. Možná ještě víc se mi líbila na Blackieho CALES, kde má úžasný duet se Skunym, a protože jim to moc slušelo, tak jsme ho oslovili i na desku "Sweet Disillusions", kde Skuny je úplně úžasný a byla pro nás čest a radost, když nám při našem turné se SAD HARMONY „Sleepwalking Tour“ zahostoval i na pódiu.

Trumpeta je moje srdeční záležitost. Tak, jak Jožka nahrál prostředek u "Intangible", mi ztvárnil kus mé duše :). V Uherským to bylo úžasné, ale více koncertů je bohužel nereálných. Ale snad se ještě někdy z trubkou zadaří zabordit :).

ZuZa: Už pár let využíváme sequencer, který velmi obstojně supluje některé věci z desky, tak aby to v živém hraní kapelu zvukově podpořilo. V terénu je někdy obtížné zvučení šestičlenného ansámblu, natož dalších živých nástrojů. V UH jsme měli za mixem Standu Valáška, to je záruka kvality a jistoty, ale z několika štací vím, že prostě někdy dovede zvukař kapelu pohřbít, i když máme kvalitní pódiovku. Je to otázka času, ty podmínky se rok od roku zlepšují a budeme si brzy moct dovolit na všech koncertech mít vlastního zvukaře i hosty. Další otázka je, zda se potom vměstnáme na pódium nebo si budeme holt vybírat jen ty větší. Však víme. Jožka je z jižní Moravy, nechci za něj mluvit, ale podle mého cestovat s námi přes celou republiku kvůli třem, čtyřem písničkám není asi to pravé ořechové.

Jsou nějaké vaše hudební vzory, které posloucháte stále a co posloucháte v současné době nejvíce ať už ze zahraniční hudby nebo z domácí?

Standa: Hudebních vzorů je u mě spousty, ale co přetrvává nejdéle a stále se neoposlouchá jsou Floydi, Crimsni, ale je to opravdu vše podle nálady. Někdy jsou to nehorázné psychózní disharmonie a naopak minimalistické jednoduché broukání. Poslední dobou si třeba často pouštím Blackfield, které mi vytváří pozitivní náladu, ale zkoumám i pestrost Porcupine Tree a ztřeštěnost The Mars Volta. Je toho spousty, hodně mě třeba nadchlo i album Petera Gabriela "Up" které je už sice pět let staré, ale dostalo se mi do rukou až nyní a byl jsem opět maximálně obohacen :).

ZuZa: Každý to má asi jinak. Za sebe jsem si své oblíbence a vzory uvedla do svého MySpace profilu… V současnosti se mi líbí muzika od KeanE, The Killers a Muse. Mám hodně ráda britskou rockovou scénu. Z tuzemska jsou to pak kolegové z turné SAD HARMONY, APATHEIA, LIVEEVIL a DARK GAMBALLE. Těším se na novou desku od Björk.

Co říkáte na odchod Anneke z THE GATHERING?

Standa: THE GATHERING mám moc rád a sleduji je už od prvního alba "Always", které mě hodně v mých teenagerovských letech ovlivnilo. "Almost a Dance" bylo vynikající, ale spoustu lidí nezkouslo zpěv, ale mě se líbil a atmosféra toho alba ve mě nechala hodně vzpomínek spojených s jistými prožitky v té době. "Mandylion" bylo u mě hodně zásadní album THE GATHERING a pak všechna následující alba mě maximálně naplňovala, ale u alba "Home" jsem si nebyl jist zpěvem. Až jsem si namlouval, že tomu tak není, ale čím víc jsem desku poslouchal tak mi tam Anneke vadila, tím ale nechci říct, že ji nemám rád. To, co udělala od "Mandylion" po "Souvenirs" je ode mě nejhlubší smeknutí. "Home" jakoby dělala s jakousi polovičatostí. THE GATHERING budou jistě pokračovat nadále i bez Anneke a třeba jim to otevře další možnosti.

ZuZa: Já to chápu. Mám někdy stejné pocity a to nejsme zdaleka tak rozjetá kapela. My zatím koncertujeme jen po republice a to většinou o víkendech, protože každý pracuje, na uživení se hudbou v tomto žánru není mnoho perspektivy. Nakonec jsem se rozhodla zajet na Benátskou noc, jeden z posledních festivalů, kde budou hrát v téhle sestavě. Už mám i lístky.

Co plánujete na léto? Máte hodně festivalů? Bude se pokračovat v Zábřehu na Moravě s něčím podobným jako byly Ultra doom party?

ZuZa: Letos je toho méně než vloni, i když je deska venku, což nás určitě mrzí, kontaktovali jsme mraky agentur, ale každý rok je velká tlačenka, prostě stále stejná zaběhnutá jména každý rok vypovídají o tom, že pro alternativní scénu bez agentury není mnoho prostoru. Kde se stala chyba? Jen díky všem patronům, jako je namátkou Petr Korál, Tomáš Prek, Michal Husák, Petr Kůsa a další, kteří pomáhají nám podobným skupinám nějak se zviditelnit, je možnost zahrát si na větších festivalech daleko větší. Ale máme obrovskou radost, že letos zase hrajeme na Besedě u Bigbítu v Tasově, taky v Ludkovicích, Přerově a Šternberku, možná ještě něco přibude.

Standa: S Ultra Doom Party zatím nic neplánuju a jestli jo, tak ne v Zábřehu na Rafandě, ale v Šumperku v H-clubu. Uvidíme, možná na podzim něco spácháme.

Chtěli jste odpovědět na nějakou otázku, kterou vám ještě nikdo nepoložil? Prosím napište ji a i odpověď na ni.

ZuZa: A není to blbé?

Jan Škarka | 13.07.07

Související články:

DYING PASSION - Relief | 13.07.07
DYING PASSION - Sweet Disillusions | 15.11.04
DYING PASSION - Voyage | 10.05.04

Copyright © 2002 - 2008 Abyss. All rights reserved.|ISSN 1801-4747|Podmínky užívání

Created by ABYSS Webdesign|Webhosting zajišťuje MediaWeb