Přihlášení | Registrace

Recenze

HYPOCRISY - A Taste of Extreme Divinity

2009 Nuclear Blast

HYPOCRISY jsou zpět v plné síle a to doslova. Pokud ze dvou předchozích počinů "The Arrival" a "Virus" (ryze marketingový staronový počin "Catch 22 (V2.0.08)" nepočítám) sálala spíše snaha udržet pojem HYPOCRISY v povědomí, z novinky "A Taste of Extreme Divinity" čiší opět onen ryzí entuziasmus jako z alb zlaté éry švédských deathmetalových vizionářů. Asi první, čeho si nelze nevšimnout (krom dokonale old-schoolově stylového obalu), je kosmetická změna zvuku směrem k syrovější produkci evokující nejen prvotní počiny kapely, ale především tradičněji pojatý death metal (přesto pojem tradiční berte v případě těchto Švédů s rezervou). Ačkoliv se nahrávalo jak jinak než opět ve studiu Abyss, nahrávka nezní natolik sterilně a odlidštěně. Sice byla zachována typická hutnost, dynamika a obecně moderní vyšperkovaná produkce, ovšem tentokrát na vás navíc dýchne i ona "příjemná" reminiscenční záhrobní atmosféra evokující starý dobrý death metal devadesátých let. Co však považuji za nejdůležitější devízu, je to, že se novinka radikálně odlišuje od Peterova mainstreamově laděného projektu PAIN (což třeba o "Catch 22" jednoznačně nelze říci).

Mimozemšťany tentokrát vystřídala antireligiózní tématika (přesto sci-fi téma bylo vzpomenuto alespoň v závěrečné "Sky Is Falling Down") a za jednotící prvek spojující opravdu všechny kompozice na "A Taste of Extreme Divinity" považuji nekompromisnost přístupu. Peter a spol. nenechají posluchače ani na vteřinu vydechnout a nahrávka za podpory opět výtečného kulometníka Horgha z resuscitovaných IMMORTAL příjemně ubíhá. Ostatně, jak jsem zmínil v úvodu, HYPOCRISY rozhodně nenahráli obvyklé deathmetalové album, ale opět svůj nářez ředí epickými kytarovými výjezdy podpořenými tentokrát spíše tušeným klávesovým spodkem. Nutno však zdůraznit, že se trio tentokrát drží více při zemi a rozličné progresivní atributy (nepočítám-li občasné epické výjezdy či různé monology) tentokrát vystřídala těžkotonážní přímočarost ovšem s typickým hypocrisovským feelingem. Dokonce se vytratil i onen hlavní poznávací znak spolku a to střídání rychlých vypalovaček se střednětempými epickými hymnami.

Uvolněnější pasáže tentokrát netvoří kostru celých skladeb, ale jsou důmyslně rozprostřeny napříč kompozicemi. Jako určité novum na albu spatřuji rychlá avšak krátká sólíčka, byť v ryzím death metalu tradiční element, v případě HYPOCRISY neotřelé avšak příjemné osvěžení. Taktéž Peterův hrubozrnný vokál se nyní pohybuje v, pro death metal tradičnější, nižší poloze, pryč je blackový ječák (snad krom předposlední "Tamed (Filled with Fear)") a ryze melodické linky byste na "A Taste of Extreme Divinity" hledali zcela marně.

HYPOCRISY velmi mile překvapili. Vůbec mi nevadí, že se tentokrát poohlídli po ověřených deathmetalových postupech, v jejich případě totiž stejně vznikl poměrně svébytný materiál, sice ani ne tak v koloritu jejich nahrávek, ale v rámci deathmetalového žánru. Jeho ortodoxní podobu totiž sympatickým způsobem přetvořili k obrazu svemu.

Hodnocení

Štěpán Šimek | 07.11.09

Další články autora:

The Divide | 14.05.12
OZRIC TENTACLES - Paper Monkeys | 07.05.12
IF THESE TREES COULD TALK - Red Forest | 26.04.12
Dva na jednu: TÁBOR RADOSTI - Agartta | 23.04.12
PRINCE OF TENNIS | 09.04.12

Všechny články