• Úvod
• Novinky
• Recenze
  • CD
  • Demo
  • DVD
• Profily
• Rozhovory
• Reporty
• Další články
  • Pasáž
  • Filmy
  • Fejetony
• Live
  • Přehled koncertů
  • Akce
  • Přidat koncert
• Inzerce
  • Vyhledat inzerát
  • Přidat inzerát
• MP3
• Linky
• Fórum
  • Zobrazit příspěvky
  • Vložit příspěvek
• Kontakty
  • Redakce
  • Promo department
  • Reklamní kampaně
  • Napište nám
  • Impressum

Reporty

BRUTAL ASSAULT - vol. 12 - pátek 10.08.

09. – 11.08.07
Jaroměř, vojenská pevnost Josefov

Páteční budíček obstarali OPITZ z Mostu hrající grind a podle jich samých i emo grind. Zazněly mimo jiné skladby "Horní Jiřetín", "Dolní Jiřetín" a "Kovošrot". Velmi veselá partička. Zpěvák též pěje v UPRISE, kteří vystoupili později odpoledne. OUTBURST – skvělý švédský death/thrash metal ve stylu THE HAUNTED potěšil příjemně melodickým zpěvem i drsným vokálem.

Následující PIGSTY byli pro mnohé prvním pátečním zvukovým vjemem (jo, možná to někomu připadalo jako zbustřené zvonění budíku), pominu-li cvičení growlingu ze strany návštěvníků, které bylo k potěše sotva usnuvších provozováno zejména v brzkých ranních hodinách. Svojí produkcí PIGSTY některé kreatury dokonce donutili ke grindové rozcvičce. Našlapané kvarteto z Vyškova (i když jiné zdroje uvádí, že se jedná o vesmírná prasátka) svým setem dokázalo, že patří k české grindové špičce, což dokazovala i postupně se zaplňující hledištní plocha. "Tak jsme si zazpívali a teď můžem jít chlastat", uzavřel vystoupení zpěvák, což byl jasný signál pro přesun ke stánkům s Gambrinusem, jenž ale neměl své nejlepší dny. Naštěstí kousek od areálu fungoval stan s dobrým dvanáctistupňovým mokem z Trutnova Krakonoš (navíc za dvacku).

ADOR DORATH by si bezesporu pro své vystoupení zasloužili noční hodiny, avšak ani krátce po poledni se neztratili. Konečně i s letos pro hlasové komplikace spíše absentující Lenkou Machovou zahráli tradiční průřez svou nezaměnitelnou tvorbou, který obohatili o slibně znějící našlápnuté novinky z připravované desky a jako jediní využili plně i možností velkoplošné obrazovky, na níž se promítaly pro toto vystoupení speciálně připravené atmosférické sestřihy z filmů. LE SCRAWL – partička, která vypadala, jako kdyby LAURA A JEJÍ TYGŘI zamířili na Brutal. Vtipné vystoupení, mix ska a grindu, výborně zahraný, dobrý nápad, který však začíná po chvilce nudit, každopádně jedno z velkých překvapení letošního Brutalu.

Po poledni začala hrát skupina OBTEST, pocházející z hlavního a největšího města Litvy – Vilniusu. Podle nášivek a litevských vlajek zde měli početné fanouškovské zázemí, dokonce byla vidět i jedna velmi vkusně vyvedená standarta s logem kapely, umístěná na batohu jednoho z návštěvníků. Kapela se fanouškům odvděčila velmi dobře zahraným setem melodického death metalu říznutého blackem, i když jeden zlý jazyk jejich styl nazval jako doom říznutej punkem. Stylovou při rozlouskl až nápis na stánku, prodávajícím jejich CD – "pagan metal z Litvy". Jak je u těchto post-sovětských zemí zvykem, byly písně odzpívány v rodném jazyce, což v případě OBTEST nemělo žádný vedlejší efekt. Naopak – jejich vystoupení patřilo k příjemným překvapením festivalu. Vzhledem k počtu litevských fans jsem pár minut věnoval úvaze o tom, kolik asi fandů z ČR by jelo na obdobný festival do Litvy podpořit svoji oblíbenou domácí kapelu… A když už jsme u toho: z cizokrajných fandů se Brutal Assaultu zúčastnilo – očekávatelně – nejvíce Poláků a Slováků, vidět byla i vlajka Bulharska, Rumunska, Slovinska a Norska (možná jako support tamních smeček), v davu jsem zaslechl i maďarštinu a němčinu, a podle nočního skandování ve stanovém městečku jsem poznal, že tu bylo i pár Rakušanů. Nutno však dodat, že noční křik byl letos výsadou Poláků a Slováků. Opomenout nesmím ani dvě děvčata z Bosny, která mi a kámošovi donesla francouzské palačinky s čokoládou.

Před odbitím druhé hodiny začínají hrát první Norové dnešního dne. SHE SAID DESTROY se prezentují melodickým death/black/thrashem – ve zkratce experimentálním metalem. Teprve v roce 2006 vydali první dlouhohrající album, které bylo kritikou velmi nadšeně přijato, a v roce 2007 jsme mohli vyzkoušet, jak hudbu přijmou návštěvníci festivalu. Zpěvák pod pseudonymem UGMOD řezal do kytary jako ďábel a být místo slunného odpoledne večer, určitě by si ho s ním mnoho lidi spletlo. Kdyby se dalo očima zabíjet, všechny noviny by psaly o obrovském masakru v pevnosti Josefov. Postával jsem kousek od podia a hlavou mi probleskla představa uzavřené místnosti bez oken, jen s jedním reflektorem směřujícím od země na zpěvákův obličej, stál jsem jako přibitý, ten člověk byl jen pár čísel přede mnou, hrozně řval, řezal do strun a světlo zvýrazňovalo jeho krvelačné norské rysy. Naběhla mi husí kůže, ale vystoupení jsem zhlédnul celé. Hudba, kterou skupina hrála, byla nezvykle přitažlivá a byla cítit experimentem a novostí.

Fanoušek starých DEPRESY mohl byt tímto vystoupením trochu zklamán, jelikož skupina zahrála z dřívější doby jen jedinou píseň. Okolo mě se však ozývalo, jak jsou lidé zvědaví na jejich novou tvorbu, kterou mají na tomto festivalu Slováci předvést. Zvědavost mi nedala a ani nevím jak, ocitl jsem se v první řadě, zrovna když mystičtí death metalisté začali hrát. Píseň jsem se vzpomínkou na dřívější tvorbu přijal s odstupem, další skladbu jsem přijal zas o něco lépe a s větším nadšením, a tak to šlo dál a dál, a když už skupina měla skončit, z plna hrdla jsem s velmi početnou podporou řval "Ještě jednu, ještě jednu". Skupina zkoušela přemluvit organizátory, i my jsme řvali jak to jen šlo, ale jsme na festivalu s pevným harmonogramem, a tak se už nic nedalo dělat a mi jsme se s neúspěchem, avšak s pobrukováním zahraných skladeb rozešli.

DEPRESY jsou známi svými excesy jak z minulosti (alkohol, drogy), tak ze současnosti (bezdůvodné odříkávání koncertů v den konání). Je až s podivem, že tato kapela, fungující již od roku 1993, disponuje pouze dvěma dlouhohrajícími nosiči a přesto mezi dark/death/black metalovými fanoušky zaujímá kultovní status. I já kdysi DEPRESY bezmezně obdivoval, neboť na konci 90. let patřili k tomu nejlepšímu, co na CZ/SK scéně vzniklo. Nicméně dnes se píše rok 2007 a těžit do nekonečna pouze ze svého jména nelze. Na druhou stranu skupina prezentovala i nový materiál z připravované desky, hudebně se sice příliš nelišil od předchozího opusu "Psychomantium Phenomenon", na jeho živé prezentaci jsem však nenalezl nedostatky.

Takovým skrytým klenotem festivalu se bezesporu stali Francouzi MISANTHROPE. Proč skrytým? Tato skupina metalová kolbiště s přívlastkem avantgarda brázdí již od konce 80. let a dodnes si získala srdce spíše metalových fajnšmekrů než široké metalové obce. Nepřehlédnutelný frontman a jediný původní člen kapely, zpěvák S. A. De L'Argilière působil jako zjevení. Spíše než jako zpěvák v extrémní metalové kapele působil jako hodný strýček v letech. Na druhou stranu, kovaný rocker tělem i duší se nezapře, i po tolika letech De L'Argilière působil svěžím dojmem a svoji úlohu leadera si náležitě vychutnával. Jeho dramatický vokál chvíli téměř deathově kvílel jindy zase teatrálně recitoval. Tak či onak, z vystoupení MISANTHROPE jsem si odnesl nevšední zážitek. Velmi musím pochválit též kytaristu Anthonya Scemama, jehož kytarové prstoklady patřily k tomu nejlepšímu na festivalu. Jsem rád, že skupina zabrousila i ke kořenům, konkrétně k milníku "Visionnaire". Na závěr zpěvák osvěžil fanoušky výstřiky z lahve šampaňského, zbytkem polil i sebe. Výtečný set, který nicméně nebyl přijat jednoznačně: "S chutí zahrané, avšak nepříliš výrazné vystoupení MISANTHROPE prokázalo, že dekadenci nelze kázat na stadionech a kapele více sluší klubové prostředí", konstatoval kolega Viktor.

Mezi zástupce kvalitního nu-metalu patřili bezesporu Dánové MNEMIC, kteří na festivalu propagovali své třetí album "Passenger". Dánové předvedli energetickou formu metalu střiženou více styly a dle pařícího publika lze jejich set označit jako za vydařený.

Nejvíce jsem se z pátečního programu těšil na neuvěřitelný reunion technical/progress/deathové formace CYNIC. Nikdy mě ani ve snu nenapadlo, že uvidím takové persóny jako kytarového boha Paula Masvidala a bubenickou extratřídu Seana Reinerta naživo. Škoda, že řady superskupiny opustil rytmický mistr Sean Malone, nicméně tour baskytarista Chris Kringel ho s přehledem zaskočil, druhou kytaru během tour 2007 třímal David Senescu. CYNIC patří mezi metalové hrdiny mého mládí a dodnes je jejich jediný dlouhohrající opus magnum "Focus" z roku 1993 nepřekonaný. Slyšet na živo "Veil Of Maya", " Celestial Voyage", "The Eagle Nature" či "How Could I" se rovnalo setkání s Bohem. Vše znělo stejně jako na CD včetně robotického vokálního harmonizéru Paula Masvidala. Jen extrémní vokály a klávesy suploval playback. Skupina představila i jednu novou skladbu "Evolutionary Sleeper". Hudebně se pohybovala spíše v progrockových vodách s důrazem na zpěvný refrén. Poté se na podiu představil i hostující zpěvák francouzské skupiny COLISIA, jenž si pořádně od plic zamurmuroval. Jednoznačně instrumentálně nejlepší skupina, jakou jsem měl na živo možnost vidět. Kvalitativní srovnání snesou snad jen kolegové DREAM THEATER Bravo, CYNIC, říkali si zajisté i přihlížející členové jiných kapel (zpěvák MISANTHROPE uznale přikyvoval u pódia a někteří členové BLACK DAHLIA MURDER dorazili pod pódium ještě s ručníky kolem krku).

Pokud CYNIC ocejchujeme jako mistry progrese, tak Švédy KATATONIA jednoznačně jako mistry melancholie. Jejich letošní set se mi zamlouval mnohem více než na zlínské Metalmanii před třemi roky (report). Především se dostalo na všechny nutné hity, skupina nás nenechala ani na okamžik vydechnout. Kdo by odolal takové "Leaders", "My Twin", "Sleeper", "Evidence", "Tonight´s Music" či totální srdcovce "Right Into the Bliss" z "Tonight's Decision". Švédové rovněž nezapomínají na své death/doommetalové kořeny, tudíž závěr skvělého vystoupení obstarala energetická "Murder" z druhého CD "Brave Murder Day".

KATATONIA – moje srdcovka – mě nezklamala, po zhlédnutí vystoupení ve Zlíně a v Jablonci nad Nisou jsem se jako malý kluk těšil a tyto sympatické smutné hudebníky. V prvních řadách bylo poněkud těsno, i když třít se o krásná ženská těla nebylo vůbec špatné. Vzadu byl však lepší zvuk a dalo se rovněž lépe pohybovat. A co že nám Katatonici zahráli? Začali "Consternation" z poslední desky, u které zůstali při "Soil Song". Krátký výlet do doby nedávno minulé za "Ghost of the Sun". První klipovka z posledního alba "My Twin" následovaná skvělou "Teargas" z "The Last Fair Deal Go Down". Výlet do ještě větší minulosti s "Had to (Leave)" a "Right into the Blues" z "Tonight´s Decision". Návrat k "Viva Emptiness" s "Criminals" a "Evidence". Poté měly přijít ještě dvě skladby, ale bylo kapele řečeno, že už mají čas jen na jednu, i když bylo ještě deset minut do konce. Na konec nemohlo zaznít nic jiného než stará dobrá "Murder", která potěšila milovníky staré KATATONIE. Vcelku vydařené vystoupení. Jonás se i více hýbal a komunikoval s publikem. Hlasově to nebylo zase tak špatné. Kde nemohl vyzpívat, vypomohl si drsnějším hlasem. Někdo to mohl hůře skousnout, mě to nevadilo. Samozřejmě doprovodné vokály Blackheima byly výtečné. Zbytek kapely mistrně ovládal své nástroje. Přišli, odehráli, opět zanechali v srdci příjemnou vzpomínku a skromně odešli.

S příchodem skupiny PAIN se ke mě donesla i nálepka skupiny "metalová diskotéka". Zvědavý, jak se s touto přezdívkou popere Peter Tägtgren z legendární skupiny HYPOCRISY, jsem se před podiem pohupoval na paty a zpět. Pódium v záři reflektoru teď připomínalo vánoční stromeček, přestože nikde nebyl žádný sníh ani zima, na což už jsme si vlastně na Vánoce zvykli. V písničkách bylo patrno mnoho elektroniky, ale skupina rozhodně zněla naživo mnohem agresivněji a metalověji než při domácím poslechu uhlazených skladeb. Ortodoxní true metalista nejspíš někde seděl a opíjel se hrůzou, že tohle může hrát náš slavný Peter Tägtgren, ale mě tento set zaujal a přinesl nový rozměr do třídenního hudebního maratonu. Jako vítané ozvláštnění vnímal set PAIN početný zástup posluchačů včetně těch méně nadšených. Stephen dodává: Petera Tägtgrena a jeho alter ego PAIN poslouchám jen z dáli. Osobně se mi líbí jen první tři desky včele s "Nothing Remains the Same", z níž zazněla klipovka "Shut Your Mouth". Na Brutalu Peter propagoval přirozeně poslední dva počiny "Dancing with Dead" a letošní "Psalms of Extinction", ty se mi však pod kůži tolik nevryly. Ovšem i tak patřil industriální techno metal k příjemnému zpestření festivalu.

Na papírové headlinery festivalu – Cavalerovy tribal metalisty SOULFLY – se bude vzpomínat. Ve zlém. Vystoupení nemohlo snad ani znít rutinněji. Vypnutá velkoplošná obrazovka potvrdila nevhodnost prostoru u pódia pro maximální počet diváků, ale zejména otrávila ty, kteří hodlali využít jejích služeb a netušili, že brazilské hvězdy na ní nespatří. Přestože kotel po celou dobu vystoupení kvitoval Cavalerovy pudově skočné etno-hymny, nestačil jsem se divit, jak je možné zazdít třeba intenzitu skladeb rané SEPULTURY. Vystoupení jsem opustil po několika skladbách, a když jsem se vrátil na několik písní závěrečných, měl jsem pocit, že se zastavil čas. Kapela hrála stále stejně monotónně a po dvacáté zopakované "uno, dos, tres" atmosféře nepomáhalo. Ambiciózní světoběžník Cavalera působil unaveně, jakoby na festival přijel bryčkou a nedostal najíst.

Vystoupení GORGOROTH poznamenala ignorance zvukařů k potřebám kapely, přesto jejich black metal bez příkras (a to se týkalo i pódiových doplňků) kvitovalo množství fanoušků, kteří přijeli být spolu s Ghaalem a spol. zlí. "Jaká je vaše inspirace při skládaní hudby?" ptá se reportér. Gaahl sedí, zvedá sklenku s červeným vínem, pomalu upíjí a pokládá sklenku zpět na stůl: "Satan", odpovídá. Přesně ve stylu tohoto rozhovoru vypadá i show norské pure, opravdu pure black metalové skupiny GORGOROTH. Dlouhé hřeby různě po těle a pod zaschlou krvi naškrabané černobílé warpainty. Nekonalo vystavování jehněčích hlav ani metrové hořící obrácené kříže a přesto bylo vystoupení velmi agresivně temné (možná právě díky tomu). Byl jsem potěšen jako všichni ostatní fanoušci s vytahanými black metalovými triky. Jiní (Stephen) byli skeptičtější: Tato true blackmetalová sebranka v současnosti zažívá nevídaný úspěch, mě však jejich produkce nechává zcela chladným. Skutečně jsem na jejich vystoupení nespatřil nic neotřelého, naopak mi jejich true blacková image přijde jako hodně infantilní.

Španělští řezníci a sličná patoložka z HEAMORRHAGE ukázali všem, jak se hraje hispánský skočný grind. Co na tom, že zpěvák pobíhal po podiu celý od krve a v ruce mě tu uříznutou nohu či nohu, tu mozek ve sklenici. Prostě show i hudba skvělé a nezklamali své věrné fanoušky. Když jsem odcházel zrovna hráli "Antemortem Thanatoprasis" a jako poslední "I am Patologist". Co lepšího si člověk může na klidné spaní přát.

Až velmi pozdě – kolem druhé hodiny ranní – se na podiu zjevili sympatičtí Vikingové ENSLAVED. Ti měli hrát původně ve čtvrtek kolem deváté večerní. Škoda, že má totální vyčerpanost nedovolila zhlédnout více než první třetinu jejich vystoupení. Naštěstí jsem progresí načichlé hitovky z posledních dvou opusů "Path To Vanir" a "Isa" i nesmrtelné fláky z kultovních CD "Frost" či "Eld" zaregistroval aspoň cestou ke stanu…

autoři:

OPITZ (Juano), OUTBURST (Juano), PIGSTY (Tom), ADOR DORATH (Viktor), LE SCRAWL (Juano), OBTEST (Tom), SHE SAID DESTROY (Bull.Nulla), DEPRESY (Bull.Nulla, Stephen), MISANTHROPE (Stephen), MNEMIC (Stephen), CYNIC (Stephen), KATATONIA (Stephen, Juano), PAIN (Bull.Nulla), SOULFLY (Viktor), GORGOROTH (Bull.Nulla), HEAMORRHAGE (Juano), ENSLAVED (Stephen)

OPITZ OUTBURST PIGSTY ADOR DORATH LE SCRAWL DEPRESY redakce ABYSS

DESPISE MISANTHROPE E-FORCE MNEMIC

CYNIC MALEVOLENT CREATION MADBALL KATATONIA

PAIN SOUFLY GORGOROTH ENSLAVED

foto: Elizabeth, foto OPITZ - LE SCRAWL: Juano

Související články:

BRUTAL ASSAULT - vol. 12 - sobota 11.08. | 17.08.07
BRUTAL ASSAULT - vol. 12 - čtvrtek 09.08. | 16.08.07
Brutal Assault vol. 11 | 27.11.06
BRUTAL ASSAULT – vol. 11 | 16.08.06
BRUTAL ASSAULT – vol. 10 | 13.08.05
BRUTAL ASSAULT – vol. 8 | 24.08.03
BRUTAL ASSAULT – vol. 7 | 27.08.02

Copyright © 2002 - 2008 Abyss. All rights reserved.|ISSN 1801-4747|Podmínky užívání

Created by ABYSS Webdesign|Webhosting zajišťuje MediaWeb