• Úvod
• Novinky
• Recenze
  • CD
  • Demo
  • DVD
• Profily
• Rozhovory
• Reporty
• Další články
  • Pasáž
  • Filmy
  • Fejetony
• Live
  • Přehled koncertů
  • Akce
  • Přidat koncert
• Inzerce
  • Vyhledat inzerát
  • Přidat inzerát
• MP3
• Linky
• Fórum
  • Zobrazit příspěvky
  • Vložit příspěvek
• Kontakty
  • Redakce
  • Promo department
  • Reklamní kampaně
  • Napište nám
  • Impressum

Recenze

ALEŠ BRICHTA BAND - Nech si to projít hlavou

2007 Sony BMG

Sólová tvorba Aleše Brichty na mě dolehla s vydáním jeho předposlední desky, dvojalba Divadlo snů. Kdo zná moji slabost pro kompoziční vytříbenost a nezaměnitelnou hudbu projektu Cales a zná všechny protagonisty, kteří se na Divadle snů podíleli, určitě uhodnou, že k poslechu mě spíše více než samotný Brichta nalákaly písně Petra "Blackieho" Hoška, který pro ABBand v tom období složil deset válů. Nesmírná zvědavost, jak tohle spojení kytarového fenoménu a rockového pardála dopadlo byla nakonec celkem uspokojena. Je třeba podotknout, že Blackie byl opět přizván spolu s dalšími hudebníky ke spolupráci i na nynější nahrávku Nech si to projít hlavou, do které vložil tentokráte dvě věci.

Dalo by se říct, že Aleše Divadlo snů nakoplo a naplnilo novou silou, kterou se snaží dále rozvíjet na novinkovém albu . Úvodní skladba byla vybrána Blackieho kompozice "Sukuba", která řekl bych náležitě odpichuje tento hudební disk zdravým rockovým drajvem a podobně jako na předchozím albu se Blackieho talent opět bezkonkurenčně zformoval mezi špičkové štychy, což dokazuje i druhý vál "Běž se bodnout," s Blackieho typickým smyslem pro vystupňování nálady. Alešův styl textování je myslím tradičně realistický, kombinující politické náhledy, témata každodenního života, životní poselství a různé katastrofické scénáře, inspirované lidskými osudy. Další odpichovou věcí se stala rebelsky načichlá s nádechem čpící prohibice, Mimiho "Budeme rejdit," kde se v textu Aleš vrací do vzdorovitého období svých mladických let. V hluboké zadumanosti se veze šlágr "Hledám", stvořený snad pro všechny romantické povahy, podobně jako zamilované vyznání v "Zůstaň se mnou." Velice zajímavým songem je titulní "Nech si to projít hlavou" z autorské dílny Jiřího Urbana mladšího, s trashovými prvky těžkých kytar, naléhavým zpěvem a mírně v depresi se zmítajícím refrénem, dokreslený ženským vokálem. Pochvalnou "medaili redakce" si pak vysloužila "Ledová pláň." Alešův uvolněný hlas se tady přepnul spíše do polohy vypravěče, jako by zastřeně odhalující tajuplný příběh, při jehož poslechu až mrazí po těle. Celá skladba by se klidně hodila na nové album Daniela Landy, protože má v sobě zakódované podobné indicie, které používají právě Landovi "dvorní skladatelé." Zvonivé klávesy hrající melodii a do toho těžce řezavé kytary s kulisou ženského doprovodu, to vše jako vystřihnuté z nějakého novodobého muzikálu.

Stylový obal je westernovského ladění a poskytuje také komfortní patronu ve formě přívěšku jako dárek pro ty nejzarytější filozofy a fanoušky. Domnívám se, že deska Nech si to projít hlavou nedosahuje takových kvalit jako dílko předešlé, ovšem má něco do sebe a posunuje Aleše Brichtu zajímavým směrem s progresivními tendencemi a snahou přijít s něčím novým a "neokoukaným," což po tolika letech v hudebním kolotoči a množství vydaných desek není určitě jednoduchá záležitost. Ovšem Aleš má čich na skvělé hudebníky, kterými se obklopuje, takže snaha se v tomto případě pojí s úspěchem.

hodnocení: 80 %

Miroslav Schwanzer | 24.09.07 |

Copyright © 2002 - 2008 Abyss. All rights reserved.|ISSN 1801-4747|Podmínky užívání

Created by ABYSS Webdesign|Webhosting zajišťuje MediaWeb