• Úvod
• Novinky
• Recenze
  • CD
  • Demo
  • DVD
• Profily
• Rozhovory
• Reporty
• Další články
  • Pasáž
  • Filmy
  • Fejetony
• Live
  • Přehled koncertů
  • Akce
  • Přidat koncert
• Inzerce
  • Vyhledat inzerát
  • Přidat inzerát
• MP3
• Linky
• Fórum
  • Zobrazit příspěvky
  • Vložit příspěvek
• Kontakty
  • Redakce
  • Promo department
  • Reklamní kampaně
  • Napište nám
  • Impressum

Reporty

WALTARI, WOHNOUT, MEDVĚD 009

13.12.07
Masters of Rock Café, Zlín

Medvědi, vousy a stage jam-jumping

Již předem nám bylo jasné, že tento večer bude prosycen originalitou a eklekticismem. Skotačivý line-up tomu rozhodně nasvědčoval. Večer dvou Wé [1 – viz konec reportu], večer ve společnosti dvou nadmíru svébytných kapel, večer s WALTARI a WOHNOUT. Jako překvapení se z hudebního roští vyhrnul MEDVĚD 009, který celou akci otevíral.

Nebylo to žádné zimní potácení se do brlohu, ale hopsavý rock/ska/folk odzemek, na který si podupávaly dokonce i osoby, kterým na hrudi vlálo logo CANNIBAL CORPSE (poměrně exotický výjev). Veselá, optimistická hudba sedmera muzikantů ze začátku působila osvěžujícím dojmem a poslouchatelně i pro spíše rekreačního (ne)fanouška zmíněné hudební kombinace, avšak ke konci už permoník stereotypu začínal mávat svým krumpáčkem o něco víc. Paradoxně poslední dvě skladby byly podle mne přesto nejzajímavější. (Pro někoho může být zajímavostí, že v kapele si zahrál a zapěl také frontman Divoke(j)ho Billa).

Po skončení a poděkování se prostor překvapivě vyprázdnil, ale jen na opravdu malou chvíli (muzikanti zřejmě pilně odstrouhli rehearsal předem, což je sympatické). Zaznívá intro nahrané buď medvědem doopravdickým, nebo tajemným dědou, o kterém zde ještě bude zmínka (řízný chrápot). Objevují se bratři Homolové se svým bujarým doprovodem ošátkovaného a otrenkovaného basáka/konferenciéra Jirky Zemana s rytmickou oporou, bubeníkem Zdeňkem Steinerem. Vzhledem k tomu, že nejsem zrovna znalcem muziky WOHNOUT, předávám na chvíli slovo slečně fotografce:

"Už se to blíží, už je to vidět a slyšet, ten rej…." Tak přímo touhle peckou zvanou "Festivalová" zahajují WOHNOUTI svůj koncert. Jde cítit očekávání z obou stran. Může za to i premiéra WOHNOUTŮ v tomto novém zlínském klubu, v němž narozdíl od klubu Golem není kapela jako doma. Kluci se nenechali zaskočit a hází jednu chytlavější melodii za druhou. Dělají mi radost, nejnovější písničky z alba "Polib si dědu" prolínají s ranými počiny své tvorby ("Hamoun", "Šaman", "Sej-ko-nopí" a nesmím opomenout ani punkovější "Banány"). Bohužel vytouženou "Cundallu" dnes "nikdo neobtáhne". Technicky se ukázali v "Polib si dědu" a "Činelech", je znát, že je mají čerstvě v ruce, na rozdíl od "Gramofonu", kde to Jirkovi na basu decentně vázlo, ale atmosféru to rozhodně nerozházelo a reputaci si spravili skladbou "Volali". Ke smutku všech zúčastněných nezazněla "Rada" s Lenkou Dusilovou (která se z nějakého hrdelního důvodu, jak zmínili Homolovi, nedostavila – WOHNOUT jí tak věnovali aspoň písničku "Princezny Nohy"). A kde je Duo Egon? Fenek s Jirkou se zřejmě pro dnešek zapomněli za svými nástroji. Trochu mi tu chybí jásot školou povinných náctiletých fanynek a fanoušků. Ještěže nemusím zítra do školy…

Sál se stále plnil, a kdo občas odtrhl zrak od taškařic na pódiu, mohl zaznamenat velmi barvité složení publika v rozptylu od patnácti do šedesáti s převahou osob narozených před rokem 1980. Opět se rozeznívá intro, tentokrát výrazně pompézněji laděné, aby bylo vzápětí nepravidelně přerušováno pitvornými hláškami odněkud z pozadí. Netrvá to dlouho a za třeskutého ohlasu na pódium vchází mistři crossoveru WALTARI, včetně svého charismatického frontmana, performera a showmana, skladatele, v dobrém potrhlíka a hudebního génia Kärtsy Hatakky. Tisíc jezer nám tito pánové sice nenabídli, ale těch hudebních směrů, vlivů a odboček obsažených v jejich hudbě by o mnoho méně nebylo. Abychom nezačínali koncem, tak se vraťme na pódium. Především jsem byl zvědav, zda projev a strhující živelná energie kapely zůstaly od minule zachovány (to bylo, jak si živě vzpomínám, v roce 2005, kdy jsem měl tu čest si na WALTARI zadovádět poprvé). Kärtsy od té doby asi povyhazoval všechny žiletky a ještě více využil pódia k pohybovým kreacím. Jeho současná vousatá image mi silně připomínala piráta Jacka Sparrowa kříženého s ryšavým Yettim a paní Kadrnožkovou v nejlepších letech.

Největšímu překvapení večera předcházelo potutelné Kärstyho upozornění, že má rad klasické skladby, obzvláště BEATLES. A opravdu, po ujištění, že "tohle známe všichni", svá tajuplná slova potvrdil. S vědomím, že WALTARI si libují v coverech, bylo očekávání nemalé. Zazněla asi nejoriginálnější coververze, která kdy rozkmitala membrány reproduktoru, "Help" od Brouků. V takové formě a provedení, že byli všichni (příjemně) šokováni. Upřímně můžu potvrdit, že grind/death/punkový výplach jsme ani já, ani ostatní nečekali. WALTARI stejně jako léta páně 2005 pobavili a rozhýbali publikum (tehdy cover "No Limit" a "Symphony of Destruction", autory neuvádím – v prvním případě raději ne, ve druhém by to pro návštěvníka metalového serveru bylo asi tak objevné, jako číst o kytaře, na kterou se hraje rukama).

Kdo čekal hodně pecek z nového alba, mohl být mírně zklamán. Osobně jsem zaznamenal úvodní "Get Stamped", "Wish I Could Heal" a "Let's Puke Together". Těšení na mou oblíbenou deathovou poloparodii "Celtic Funk" vyšlo sice tak naprázdno jak šplhání na mramor v jarmilkách, ale i tak byl playlist vybrán celkem rovnoměrně, zahrnuje v to i závěrečné lehce "diskoidní" "So Fine" ze stejnojmenné desky. Zvukově byla na tom celá akce poněkud proměnlivě (jak klasické). Od začátku až přibližně do druhé poloviny setu WOHNOUT se zvuky linuly čitelně, ba výborně. Po kamarádské návštěvě Kärtsyho na pódiu však jakoby zvukaři mikrofon navíc rozhodil celé nastavení a od této chvíle na tom byli WOHNOUTI se zvukem již citelně hůř. WALTARI však opět nahodili kvalitu zpátky a zvuk se bez výrazných změn zlepšil až do konce akce.

A kde se vzal ten termín v titulku? Z pódiové prezentace všech zúčastněných kapel (nejvíc se naskákali WALTARI), počtu odrazů a dopadů na prkna, která znamenají MoR Café. Když pomineme originalitu a mistrné spojování a mixování nejrůznějších hudebních stylů a odnoží, jež známe ze studiových desek, má hudba WALTARI stále co nabídnout i naživo. Bezprostřednost, radost z hraní a komunikace a nespoutanou energii, která ze všech členů kapely vyzařuje. Byl to poetický večer, všem nám bylo "so fine".

[1] O tom, že to byl i večer "dvou WéCé" mě přesvědčili bodří návštěvníci toalet, kteří v řadě stojícím doporučovali použití umyvadel nikoliv k mytí rukou, ale k urychlení provozu. Zřejmě proto, že stáli na konci té řady.

Playlist WALTARI
Get Stamped | Far Away | Dedicated | Back to the Bortím | Wish I Could Heal | Vogue Decade | Let's Puke Together | Help | Stage | Stars | Fuck Rap | Helsinki | One Day | Atmosfear + Lust of Life | Move | So Fine

Playlist WOHNOUT
Festivalová | Ganga | Pedro | Ryba shnilá | Kulibrci | Hamoun | Sejkonopí | Volali | Zajíci na měsíci | Polib si dědu | Gramofon | Princezny nohy | Činely | Šaman | Vrátném | Blázni | Durová kovbojka | Jevany | Muflon | U nás na Nouzově | Ševelení | Banány | Slováci

Playlist MEDVĚD 009
Tak jak dál | Stroj | Sen | Pohlednice | Pirueta | Indián | Merinová | Olgoj | Běchovice | Žena | Jelen | Míč | Amerika | Baba | Sekačka

MEDVĚD 009

WOHNOUT

WALTARI

Third Horseman
foto: Marie Zelená

Související články:

WALTARI - Release Date | 09.04.07
WALTARI - Rare Species | 08.07.05

Copyright © 2002 - 2008 Abyss. All rights reserved.|ISSN 1801-4747|Podmínky užívání

Created by ABYSS Webdesign|Webhosting zajišťuje MediaWeb