• Úvod
• Novinky
• Recenze
  • CD
  • Demo
  • DVD
• Profily
• Rozhovory
• Reporty
• Další články
  • Pasáž
  • Filmy
  • Fejetony
• Live
  • Přehled koncertů
  • Akce
  • Přidat koncert
• Inzerce
  • Vyhledat inzerát
  • Přidat inzerát
• MP3
• Linky
• Fórum
  • Zobrazit příspěvky
  • Vložit příspěvek
• Kontakty
  • Redakce
  • Promo department
  • Reklamní kampaně
  • Napište nám
  • Impressum

Reporty

EARTH, SIR RICHARD BISHOP

25.02.08
Praha, Palác Akropolis

Donutili člověka přemýšlet o tom, že pravá vášeň není v extatické rychlosti, ale spíše v pomalé, gurmánsky přežmoulávané pomalosti. Táhlé pomalé riffy, odkazující k počátkům staromilského doom metalu, hlemýždí produkce, která uspokojila (nejen) každého městského workoholika: takoví byli EARTH v Paláci Akropolis.

Oteplené pondělí nemohlo nic pokazit: povahy ponuré i tak zákonitě spěchaly k zážitku patřičně depresivnímu, jak se na každý únorový den sluší a patří. Koncert EARTH ostatně ani jinou alternativu nenabízel. Do této koncepce nicméně skvěle zapadl i solitér SIR RICHARD BISHOP, který servíroval nejen melancholii napůl dopitých sklenic Jacka Londona, ale uměl i vtipně vycestovat do krajů psychedelického folku, flamenca, blues a country. Ba co víc, ve středu svého asi třičtvrtěhodinového představení se při svém jediném pěveckém výstupu dokázal rozesmát tak, až se jeden za břicho popadal.

První, co člověka zaráželo, byl Bishopův mnohatónový přístup. Navzdory tomu ale jeho virtuózní hrátky, občas podpořené samplerem, nepůsobily onanisticky, obzvláště když člověk zavřel oči. V jednu chvíli jste se ocitli v Jarmuschově Mrtvém muži a vzápětí jste už uháněli s býkem za zády nejdivočejší koridou svého života. Lepší rozjezd si EARTH nemohli přát.

Emoce byly rozjitřeny, tělo střídavě roztěkáváno a uklidňováno, duše byla otevřela: drone metaloví veteráni EARTH mohli přijít. Táhlé pomalé riffy odkazující k počátkům staromilského doom metalu a výbojům raných BLACK SABBATH, kdo by si to nevychutnal. Bylo skvělé, že EARTH zůstali i na koncertě věrní své hutné produkci, neboť ta ve výsledku měla snad na všechny návštěvníky polozaplněné Akropole doslova terapeutické účinky: EARTH donutili člověka (znovu) přemýšlet o tom, že ta pravá vášeň nevězí v extatické rychlosti, nýbrž spíše v gurmánsky přežmoulávané pomalosti. Prožívání basáka Dona McGreevyho hovořilo za vše: nejen s koštětem, ale i s baskytarou se dá ploužit po parketu jako s tou nejroztouženější milenkou.

Jistě, rychlost produkce někdy byla tak hlemýždí, že člověk vnitřně kapelu ponoukal k nějakému breaku a zrychlení. Nebyla ale tato dílčí roztěkanost pouze převlečenou zhýčkaností městského workoholika, který pro všechen spěch někdy zapomíná doopravdy prožívat? Kromě kapelníka Dylana Carlsona, který na pódiu vypadal už poněkud vyčerpaně, bych chtěl vyzvednout hlavně výkon hráče na hammondky a trombon Steve Moorea, který před koncertem stíhal ještě prodej merchandisingu i komunikaci s fanoušky. Jeho trombon ze tří dlouhých skladeb učinil něco až kosmického.

Kapela ve své osmiskladbové produkci rozložené do poctivých sedmdesáti minut čerpala zejména ze své nové desky "The Bees Made Honey in the Lion's Skull", ale nebála se sáhnout ani ke starším věcem. Přídavek pak zákonitě musel patřit stěžejnímu songu bývalých časů "Ouroboros Is Broken". Jací byli EARTH předtím, takoví jsou teď: úžasní a věční. Skvělý zážitek!

navštivte:
www.thronesanddominions.com
www.sirrichardbishop.net

poslechněte si:
myspace.com/earthofficial
www.sirrichardbishop.net/audiovideo.htm

Zdeněk Neusar

Nezávislý | 29.02.08 |

Copyright © 2002 - 2008 Abyss. All rights reserved.|ISSN 1801-4747|Podmínky užívání

Created by ABYSS Webdesign|Webhosting zajišťuje MediaWeb