• Úvod
• Novinky
• Recenze
  • CD
  • Demo
  • DVD
• Profily
• Rozhovory
• Reporty
• Další články
  • Pasáž
  • Filmy
  • Fejetony
• Live
  • Přehled koncertů
  • Akce
  • Přidat koncert
• Inzerce
  • Vyhledat inzerát
  • Přidat inzerát
• MP3
• Linky
• Fórum
  • Zobrazit příspěvky
  • Vložit příspěvek
• Kontakty
  • Redakce
  • Promo department
  • Reklamní kampaně
  • Napište nám
  • Impressum

Reporty

EUTHANASIA, MEMORIA, PSYCHO RADIO, Miloš Dodo Doležal

15.03.08
Olomouc, U-klub

Docela netypická akce. Zatímco velké hvězdy většinou bývají zalezlé v šatně a mezi prostý lid nezavítají, zde bylo vše zcela naopak. Dodova kdysi velká popularita je již určitě dávnou minulostí a jmenovaný toto nejenže pochopil a s tímto údělem se smířil, ale především se dokázal plně prosadit v pozici předního zvukaře, producenta a majitele studia. Prakticky celou akci trávil za zvukařským pultem, občasně se chopil kytary a z publika vydatně podpořil právě hrající seskupení. Byl zkrátka všude a jakoby mu nevadilo, že narvané sály pradávných let se změnily v pár desítek nejvěrnějších, včetně několika málo pamětnických manželských párů středního věku.

Úvodní kapely jely společné turné již před docela krátkou dobou, proto není divu, že i zde zahrály ve společném zápřahu. EUTHANASIA podala sice solidní výkon, žel bez většího zájmu přítomných, přičemž jednolitý proud povětšinou průměrnějších nových písní doznal oživení až v závěru díky osvědčeným hitům staršího data.

MEMORIA je bezesporu velice talentovaná kapela, silně těžící z opravdu výrazné interpretační přesvědčivosti, vícero živosti a kompoziční rozmanitosti by ale jistě prospělo.

PSYCHO RADIO trefně sebe označované coby cross & roll music stvrdilo budovanou pozici instrumentálně kvalitního, žel přece jen trochu méně nápaditého tvrdého bigbítu.

Zpěvák a především kytarista Miloš Dodo Doležal se obklopil dosud neznámými jmény, jež občas doplnil také jeho talentovaný basující syn. Vedle několika hendrixovin a ojedinělého připomenutí zatím poslední instrumentální sólovky pochopitelně přišla řada rovněž na nezapomenutelné zaprášené hitovky slavné vitacitovské éry. Potěšily "Zvony", "Já chci se ptát těch králů" nebo "Bezbaděj", ještě více ale obě tempově krajní polohy, stavějící do vzájemného kontrastu na jedné straně volnější, ovšem osvědčené kusy "Poutník životem" a "Sybila", nastraně druhé potom neskutečně rychlé nářezy "Loď" a "Strach", zahrané s natolik mohutnou dávkou energie, že výsledkem byla nehorázně masakrující řežba, jež drtila uši a přinutila ke konstatování, že něco takového nebývá ke spatření ani na mnohých údajně obscénních či killedovských akcích.

Neskutečný extrém mimo řádné zvukové intenzity, samozřejmě disponující obrovskou porcí pravého muzikanství, byť ty časté extatické instrumentální sólo kreace byly nejednou zdlouhavé až únavné. Ani ony však nedokázaly narušit výsledný pěkný zážitek z vidění a slyšení nevídaného a neslýchaného.

Ladislav Oliva | 19.03.08

Copyright © 2002 - 2008 Abyss. All rights reserved.|ISSN 1801-4747|Podmínky užívání

Created by ABYSS Webdesign|Webhosting zajišťuje MediaWeb