• Úvod
• Novinky
• Recenze
  • CD
  • Demo
  • DVD
• Profily
• Rozhovory
• Reporty
• Další články
  • Pasáž
  • Filmy
  • Fejetony
• Live
  • Přehled koncertů
  • Akce
  • Přidat koncert
• Inzerce
  • Vyhledat inzerát
  • Přidat inzerát
• MP3
• Linky
• Fórum
  • Zobrazit příspěvky
  • Vložit příspěvek
• Kontakty
  • Redakce
  • Promo department
  • Reklamní kampaně
  • Napište nám
  • Impressum

Recenze

NORTHER - N

2007 Century Media

Po dvou letech se melodičtí Finové vrací s další plackou, tentokrát potutelně pojmenovanou "N" (jako hádejte co). Při pohledu na obal se jistě projeví úvaha, zda jeho nenápaditost (možná přespříliš velké logo, které zakrývá jemný motiv v podkladu) vyváží hudební obsah…

Jedním z nejčastějších dilemat každého muzikanta je správný poměr zvuku a nespoutanosti. Jinými slovy, nepřehnat to s "dokonalostí" produkce. Tato deska je bohužel příkladem, kdy forma nad obsahem vyhrává. Produkce je nablyštěná, maximálně "kovová". Vše je ale jaksi navlečené do uniformy, která prostor pro nějaké rozmáchlejší pohyby příliš neumožňuje. Výsledek působí jako kombinovaná inspirace (očekávanými) CHILDREN OF BODOM a také DARK TRANQUILLITY. Přestože jde o určitou chytlavostí nabitý materiál, není možné zbavit se onoho ošemetného pocitu, že "to už tady opravdu bylo a mockrát". "N" se tak stává variací na dříve slyšené, zvláště v čistých vokálních polohách doslova mává z reprobeden Mikael Stanne a ten je přece frontmanem jiné výše zmíněné kapely (u NORTHER má čistý zpěv na starosti Kristian Ranta).

Dle mého názoru by kritériem pro kvalitní nahrávku měla být schopnost zaujmout (progres za každou cenu rozhodně není nutný). Zkrátka by měla mít určité charisma, které vás optimálně přiměje k opakovanému poslechu. V tomto případě ale nenacházím takřka ničeho výjimečného. Naživo by se mohlo jednat o ten typ skotačivé muziky, u které se dá i odreagovat, ale na soustředěný poslech mi studiovka "N" jaksi nestačí. Těch necelých padesát minut sice uhání jak pára z otevřené sauny, ale téměř nic po ní nezůstává. Skladbám jako otvírací "My Antichrist", vyložené singlovce "Frozen Angel" či lehce baladicky laděné "Savior" sice hitový potenciál nechybí, ale stále a znovu se dostavuje pocit vkročení do již obsazené řeky (či spíše jezera). Jednu ze skladeb bych ale přece jen vyzdvihl – je to "Black Gold", která navozuje zajímavou atmosféru (pokud si odmyslíme text). Všechny kompozice pak mají jedno společné – jsou maximálně přímočaré, což nemusí být na škodu, ale ne pokud se v tomto duchu celá nahrávka odehrává od začátku do konce.

Kapela zřejmě hodně čerpala z göteborgské studnice, ale jen inspirace nestačí, je třeba s ní umět také nějakým smysluplným způsobem naložit, ne jen citovat. Po dlouhém odpoledni v Kauflandu může nahrávka působit jako živá voda, nicméně se současnou konkurencí po skladatelské stránce krok příliš nedrží.

Third Horseman

hodnocení: 50 %

Copyright © 2002 - 2008 Abyss. All rights reserved.|ISSN 1801-4747|Podmínky užívání

Created by ABYSS Webdesign|Webhosting zajišťuje MediaWeb