• Úvod
• Novinky
• Recenze
  • CD
  • Demo
  • DVD
• Profily
• Rozhovory
• Reporty
• Další články
  • Pasáž
  • Filmy
  • Fejetony
• Live
  • Přehled koncertů
  • Akce
  • Přidat koncert
• Inzerce
  • Vyhledat inzerát
  • Přidat inzerát
• MP3
• Linky
• Fórum
  • Zobrazit příspěvky
  • Vložit příspěvek
• Kontakty
  • Redakce
  • Promo department
  • Reklamní kampaně
  • Napište nám
  • Impressum

Recenze

DARK ANGELS – Symphony of Bridal Veil

2007 vlastní náklad

Původně jsem chtěl recenzi uvést v duchu, že opravdu nejsem nijak předpojatý proti smíšenému ansámblu DARK ANGELS, ani proti stylu, jaký produkují (tedy "gothic metal with female vocal"), podobně jako v té reklamě se Čtvrtníčkem na jednoho tuzemského mobilního operátora, jsem si řekl "Ne" a půjdu tedy rovnou k meritu věci.

Potenciálního posluchače (překvapivě) druhého řadového počinu "Symphony of Bridal Veil" už musí předem varovat samotné jméno spolku. Jak jen může nastat situace, že v době informačních technologií si někdo roku 2004 troufne pojmenovat svoji kapelu DARK ANGELS. Tento extrémně kýčovitý název (jen v jednotném čísle) si již na počátku 80. let usurpovala kultovní losangelská thrashmetalová squadra, v níž figuroval třeba bubeník Gene Hoglan. Nicméně v té době se extrémní metal nacházel teprve v prenatálním stádiu vývoje, takže podobné názvy nelze skupinám vyčítat.

Též zůstává rozum stát nad samotným zvukem a produkcí nahrávky. Začneme u kláves, neboť na vyznění tohoto nástroje jsem obzvláště náročný. Když ale jejich zvuk připomíná více než cokoliv jiného soundtrack ke kultovní pravěké 3D videohře DOOM (pro kterou mám naštěstí slabost, což se pro kapelu může jevit jako polehčující okolnost), tak se mi nikdo nemůže divit, že nabývám dojmu, zdali si skupina netropí z nebohého posluchače žerty nebo či netestuje jeho trpělivost. Sice miluji hřejivý retro midi zvuk á la Casio či Atari, ale v případě DARK ANGELS to zřejmě nebyl finální účel (tak jako v opačném případě u poslední desky Norů BEYOND DAWN). Pokud se však skupina opravdu snažila o originální fúzi minimalismu new age á la KRAFTWERK s tradičním gothic metalem, hluboce se kaji. Jak jste jistě pochopili, klávesy znějí opravdu příšerně (nenapadlo mě méně impertinentní slovíčko).

Pochopitelně, že DARK ANGELS se snaží spíše o v současné době tolik populární gothic metal s ženským zpěvem, ale k modernímu vyznění skupin jako WITHIN TEMPATION či AFTER FOREVER mají tak neskutečně daleko, že veškeré snažení připomíná spíše nějaký obskurní happening. Po "klávesovém" intru totíž následuje nefalšovaný old-school a nevím proč se mi v té chvíli vybavuje videoklip "Hřbitov" brněnské úderky ROOT. Ještě více se tohoto dojmu nemohu zbavit při poslechu dvojky "Land Full of Slaves". Ostatně garážový zvuk kytar a především ono typické "umcaca" tempo bicích (opravdu to musíte slyšet) lemuje celou nahrávku. Tím však nechci naznačit, že by samotný zvuk nahrávky zněl jako magnetofonová kazeta nahraná někde ve zkušebně, spíše si představte modelovou situaci, kdy se nějaká začínající kapela z dob normalizace přenese časem jako ve filmu NÁVRAT DO BUDOUCNOSTI do současnosti a z ničeho nic se objeví v nahrávacím studiu Kdyně a jen tak spontánně začně neumětelsky mučit své archaické nástroje.

Přestože zvuk nahrávky disponuje určitou hutností, co je to platné, když všechny nástroje znějí tak nějak levně (klávesy tomu dodávají opravdu korunku). Hudebníci sice chtějí hrát sofistikovanější hudební žánr, ale ve skutečnsoti se z reproduktorů liné úplně něco jiného. Již tak explicitní hráčskou a skladatelskou impotenci doslova doráží "zpěv" Lucie Avramové (též "klávesačka"). Opravdu se k jejímu výkonu nehodlám více vyjadřovat, neboť mi již došel Ibalgin a proto laskavého čtenáře odkáži přímo na MP3, kde se může přesvedčit na vlastní uši (opravdu jen na vlastní nebezpečí). O (naštestí) občasném pubescentním "murmuru" Venci Votruby se raději nebudu vyjadřovat, snad jen malá rada: příště až budeš chtít nahrávku obohatit o extrémní mužský growling, doporučuji, pokud nechceš raději angažovat kompetentnější osobu, nejdříve po osmi pivech vypít tak alespoň pět panáků zelené, čtyři fernety, vykouřit krabičku Startek a navrch přihodit dva hlty borovičky, pak se možná nějakého toho (jakože) murmuru dočkáme.

Pakliže by kapela své hudební dobrodružství opravdu zamýšlela spíše jako recesi či parodii na gothic metal (nicméně já z repoduktorů slyším spíše old school thrash/black bez havranního zpěvu), tak nic nenamítám, ale nahrávka vyšla oficiální cestou díky spolupráci labelu I.F.A. Records (tedy nevím jaké pohnutky k tomu Petra Junka vedly) a i webové stránky či počty odehraných koncertů se tváří, že skupina své počínání myslí opravdu vážně. Tak či onak se opět potvdilo, že někteří tuzemští interpeti nemají soudnost, avšak co mě mrzí o to více, že někdo je ochoten jim to ještě baštit.

hodnocení: 0 %

Štěpán Šimek | 26.04.08

Copyright © 2002 - 2008 Abyss. All rights reserved.|ISSN 1801-4747|Podmínky užívání

Created by ABYSS Webdesign|Webhosting zajišťuje MediaWeb