Přihlášení | Registrace

Recenze

OPETH - Watershed

2008 Roadrunner Records

Pokud hudební kritici skupině OPETH někdy něco vyčítali, tak především jejich stylový konservatismus. Někdo možná podotkne: co je na tom špatného? Neboť když si kapela osvojí natolik sofistikované hudební směřovaní, může se jakýkoliv hudební obrat rovnat skoku do horoucích pekel. Tak či onak, OPETH se roku 2008 skutečně odvážně pouštějí na neprobádané teritorium.

Přestože samotná hudba skupiny ve výsledku vždy zněla nanejvýš zajímavě a prokazovala osobité charisma, její vyjádření se naopak zakládalo na konzervativních postupech. Vzpomeňme, že první výraznější osvěžení se událo až s vydáním desky "Damnation" roku 2003, kdy poprvé přijal angažmá klávesista Per Wiberg z hardrockových SPIRITUAL BEGGARS. Jeho klávesy, znějící často jako klasické hammondky, hudbu OPETH příjemně okořenily a díky nim ještě více vynikl její melancholický charakter.

Na novince "Watershed" skupina nechce "šokovat" jen novým nástrojovým přírůstkem, který se mezitím stal již nedílnou součástí hudby OPETH, ale celkově se nejvíce projevila slabost leadera Mikaela Åkerfeldta (ten opět dohlíží jako primární persóna nad produkcí CD) pro psychedelický rock 60. a 70. let 20. století. Ano, vlivy kořenů progresivní hudby (tedy art a hard rocku) nalezneme na každém počinu OPETH a nepočítám-li výše zmiňovaný netradiční poloakustický epitaf "Damnation", nejvíce jim kapela dala spontánní průchod právě na "Watershed". Ze současné produkce OPETH je nanejvíce zřejmé, že tak skupina činní zcela nenásilně a řekl bych, že díky tomuto faktu patří právě "Watershed" k nejupřímnějším počinům v diskografii spolku. V minulosti se OPETH ještě poněkud báli nechat naplno vyniknout svou lásku k rockovým kořenům a tyto elementy spíše koexistovaly pod příkrovem nekompromisního melodického death metalu. Nyní žijí v dokonalé symbióze s dalšími hudebními ingrediencemi. Samozřejmě, že skupina nepopírá své metalové kořeny, nicméně již tolik nedominují. Pokud se minulé počiny OPETH jevily jako sázka na jistotu, v případě "Watershed" přichází tento fakt v niveč. A právě z tohoto důvodu se může deska jevit jako hůře stravitelná. OPETH zcela odhodili servítky a nahráli CD nikoliv takové, jaké by posluchači očekávali, ale jaké jim diktoval hlas jejich srdce.

"Watershed" je introspektivní pohled do duše, do světa natolik imaginárního, že i booklet je prost textů písní a jediným průvodcem se tak stává samotná hudba (popřípadě v kooperaci s retrospektivní grafikou Travise Smithe). "Watershed" vybičovává posluchačovu fantazii mnohem více než kterákoliv z předchozích nahrávek. Nic není řečeno přímo, ale až díky rafinovaným metaforám se pomalu poodhaluje rouška hudebního tajemství. A právě tuto skutečnost považuji za největší přínos nahrávky. Ostatně i její název "Watershed" můžeme chápat jako jakýsi předěl mezi našim světem a nad-(či pod-)světem mimo naše chápání a realitu. Snad pouze hudbou můžeme alespoň nastínit tak silnou neuchopitelnost světa mimo náš svět. A pokud je posluchač ochoten se zcela odevzdat do područí hudebního vyjádření OPETH ročníku 2008, zjistí, že CD "Watershed" vlastně hraničí s božskou prozřetelností.

Hodnocení

Štěpán Šimek | 27.06.08

Další články autora:

The Divide | 14.05.12
OZRIC TENTACLES - Paper Monkeys | 07.05.12
IF THESE TREES COULD TALK - Red Forest | 26.04.12
Dva na jednu: TÁBOR RADOSTI - Agartta | 23.04.12
PRINCE OF TENNIS | 09.04.12

Všechny články