• Úvod
• Novinky
• Recenze
  • CD
  • Demo
  • DVD
• Profily
• Rozhovory
• Reporty
• Další články
  • Pasáž
  • Filmy
  • Fejetony
• Live
  • Přehled koncertů
  • Akce
  • Přidat koncert
• Inzerce
  • Vyhledat inzerát
  • Přidat inzerát
• MP3
• Linky
• Fórum
  • Zobrazit příspěvky
  • Vložit příspěvek
• Kontakty
  • Redakce
  • Promo department
  • Reklamní kampaně
  • Napište nám
  • Impressum

Reporty

BRUTAL ASSAULT - vol. 13 - sobota 16.08.

14. – 16.08.08
Jaroměř, vojenská pevnost Josefov

Už proto, že jsem před nedávnem recenzoval CD slovenské grindové kapely ATTACK OF RAGE s názvem "Grindpeace" (2007), které se mi hodně líbilo, nemohl jsem si ranní vystoupení těchto chalanů nechat ujít. A dobře jsem udělal. Old schoolovější grindový sound vkusně smíchaný s HC skákačkami, se stopami tvrdšího punk rocku, okořeněný o střídání dobrých vokálů – toť opravdu dobrý vstup do posledního festivalového dne. Mezi skladbami nechyběla moje oblíbená "Deštrukcia", rozpoznal jsem ještě "Anomal Animal"... Kapela i diváci si toto pětadvacetiminutové představení náležitě vychutnali, pohodovou ranní atmosféru podkreslila scénka s vhozenou černou podprsenkou na pódium (bohužel ji tam vhodil chlap, takže žádná erotika v publiku se nekonala). Další zástupci našich někdejších federálních bratrů, WAYD, poté odehráli deathový koncertík s melodickými až veselými vsuvkami obohacený i dvojicí střídajících se zpěvů. Celkové vyznění však bylo průměrné (pro rýpaly: průměrné neznamená špatné).

Za služebně nejmladší letos platili pražští grindeři UPRISE. Ze sobotního programu se zřejmě jednalo o to vůbec nejrychlejší. Sebeironické pojetí kapely bylo cítit všude, kam rozseli svůj nášup. Zpěvák působil velmi jistě při hardcorovém řevu, nebyl mu cizí ani příležitostný growl. Nicméně z vysokých tónů jeho hlasu nebyly moje uši šťastné. A tak si nejvíce budu pamatovat vtipné hlášky, které frontman pronášel. Za všechny: "Tuhle píseň bych chtěl věnovat sobě, protože mám narozeniny." Čeští zástupci hentai grindu začali hrát v obědovém čase. Kdo však s debužírováním sečkal, určitě neprohloupil – i pak na druhou stranu – kdo se právě procitnul a přišel, měl jistotu příjemného probuzení. JIG-AI je jedna z kapel, která hraje tu extrémnější podobu grindu se silným kvičením čili prasečí farmou. Bizardní styl ve spojení s příjemným a humorným vystupováním kapely přinesl milý zážitek.

To zážitek z živého vystoupení Švýcarů KRUGER několikrát předčil poslech jejich písní v teple domova. Progresivní post-metal, který vycházel od podia směrem k divákům, nepostrádal energii ani hloubku. Zpěvák odmítnul hradbu mezi pódiem a hledištěm a jeho sólo z Toi-Toi vozidla si zapamatuje každý přihlížející. Velká škoda, že vystoupení nebylo publikem pochopeno a devět z deseti diváků jen kamenně stálo na místě nebo odešlo do pivního stanu. Pro mě to však byla jedna z vrcholných kapel festivalu. To ILLIDIANCE jsou typický DIMMU BORGIR revival. Kdysi efektní, ale devadesátá léta už jsou pryč a klávesy dohromady se sypačkami nikoho do kolen nedostanou. Jedna z nudnějších blackovek na letošním BA.

Vystoupení ARKONY bylo bohužel poznamenáno svou délkou. Jedna z nejslavnějších (ne-li nejslavnější) ruská kapela si na velkém festivalu zaslouží více než necelou půlhodinku. Minimálně kvůli tomu, že jako jediná nabídla pagan-folk metal. (Hlavně prosím neházejme ARKONU do jednoho pytle s FINNTROLL, ti jsou úplně jinde). Takhle jsem se sice pokochal Mášiným energickým trdlováním, ale pouhopouhých šest skladeb ("Od Serdca k Nebu," "Po Syroi Zemle," "Maslenitsa," krátká neidentifikovaná vyhrávka na malý bubínek, "Pokrovy Nebesnogo Starca" a starodávná "Rus" z prvního dema) mi nestačilo ke spokojenosti. Nemluvě o tom, že kdybychom na pódiu viděli všechny folkové nástroje, vylepšilo by to vystoupení o sto procent. Pouštěné ze záznamu je to jako instantní ARKONA – zalejte pivem a půl hodiny vařte. Dojem z vystoupení bych přirovnal k třicetiminutovému sexu, který je náhle přerušen těsně před orgasmem. Velká škoda.

HOUR OF PENANCE bylo další hudební těleso, které se naučilo, jak zvládat techniku brutálního death metalu. Nejedná se o lehkou práci – obě kytary (jak normální, tak basová) se téměř nezastaví, brutální hlas, rychlé bicí, ale nic víc bych v tom nehledal, příjemná podívaná, odpočinkový poslech, bohužel časem omrzí. Konat se BA o týden později, křtili by ADOR DORATH, jedna ze stálic sestavy festivalu a taky jedna z českých kapel s opravdu jedinečným zvukem, na akci své nové CD. To však zatím uvízlo v procesu výroby, a tak se z něj jen hrálo a prodávala trička se souvisejícím motivem. Moravským atmosférickým metalistům však podobně jako před rokem nesvědčilo denní světlo a příliš nápomocen nebyl ani zvukař, který nedal vyniknout nuancím jejich tvorby. Jako příslib nové desky to ale za pomoci videoprojekce zafungovalo obstojně.

HATE trochu mátli zjevem, neboť se na pódiu zjevili s warpainty, které jsou klasickou součástí blacku. Nicméně kapela dodnes nezapře deathové kořeny a hraje zcela obyčejný death/black á la IN AETERNUM, který mě sice dovedl rozpohybovat, ale pouze k tomu, abych šel na pivo. To norská black metalová kolébka vyplodila další černočernou kapelu: CODE. Typický depresivní black metal s progresivními prvky, říkal jsem si, když jsem se snažil určit styl kapely. Nic převratného, ale v obložení průměrných až podprůměrných black metalových kapel si při konečném suma sumárum vedla kapela dobře a stala se i díky nezvyklému pohledu na něj jedním z vrcholů black metalu na letošním Brutal Assaultu. Kanaďané KATAKLYSM fanoušky vůbec nešetřili a rozjeli parádní deathovou jízdu složenou převážně z rychlých a řádně našlapaných skladeb. Úvod jejich setu obstaraly kompozice z aktuálního CD "Prevail", nechyběla ani "Crippled and Broken" z CD "In the Arms of Devastation". Po sedmi skvěle zahraných kusech si fans vynutili přídavek v podobě "The Road to Devastation". Díky dobře vybraným skladbám a čitelnému zvuku toto vystoupení patřilo k vrcholům festivalu.

SEBKHA-CHOTT – když jsem přemýšlel, jak charakterizovat tento hybridní hudební spolek z Francie, napadlo mě toto: jednoduše neidentifikovatelný a nepopsatelný styl stěží uvěřitelného mixu jazzu, metalu, alternativy a progresivního šílenství – prostě dekadentní avantgarda. Tolik vyjevených obličejových výrazů ve tvářích fans jsem dlouho neviděl, ale posléze se tyto nejapné grimasy měnily v úsměv, i když někdy trochu křečovitý. Ano, vstřebat jejich vystoupení potřebovalo kus kuráže i svobodného hudebního a velice tolerantního ducha. Ale nápad se zařazením tohoto uskupení bych hodnotil jako velmi dobrý. Kdo chtěl, rozšířil si hudební obzory, a ti ostatní šli tento nevšední hudební zážitek náležitě zapít.

Nevšední zážitek v podobě vystoupení francouzské avantgardní smečky SEBKHA-CHOTT. Toto slibovali organizátoři festivalu. Málokdo z přítomných asi věděl, co se během půl hodiny na Nosferatu Stage odehraje. Těžko lze popsat něco tak geniálně šíleného, originálního, nevypočitatelného. Jakmile napochodovali se svými senzačně ulítlými kostýmy a začali předvádět show, buď jsem se po celou dobu jen smál anebo díval s otevřenými ústy. Nic jiného člověk se špetkou smyslu pro ironii ani dělat nemohl. U běžných kapel se můžete na představení připravit klasickým pravidelným posloucháním, ale tady byste neuspěli. Jejich hudbu zdobila nekonvenčnost. Když už jste si mysleli, že odhadnete rytmus, za dvě vteřiny vás odrovnali regulérním technem. Při tolika nástrojích musela být souhra velmi náročná, obzvláště proto, že kapela se nedrží žádných pravidel, nýbrž je vytváří během hraní. Ovšem, nehrají pouze na nástroje, ale také dodržují své divadelní role. Zběsile mění tempo, řvou nahlas, poté zase hrají jazzové klidnější party nebo prostě vypnou zvuk a nic nedělají. Aby nekončili fádně, tak se do jednoho nechají umlátit gumovým kuřetem, čímž vyvolali u diváků skandování ve prospěch tohoto zvířete. Žasnul jsem nad vynalézavostí, vtipem a hudebním talentem, kterými kypěli jednotlivé individuality. Bez dlouhého váhání mohu říci, že pro mě to byl největší zážitek z celého festivalu.

Trio SODOM, jedna z metalových ikon Německa hrající od roku 1982, předvedla očekávaný průřezový set svou rozsáhlou tvorbou. Zazněly skladby "Outbreak of Evil" a "Blasphemer", které poprvé vyšly na EP v roce 1984, jako přídavek kompozice "Bombenhagen" z roku 1987, z desky "Agent Orange" (1989) zazněla stejnojmenná a asi i nejznámější skladba, toto album zastoupila i "Remember the Fallen". SODOM sice společně s KREATOR a DESTRUCTION právem patří do slavné německé thrashové trojky, ale poslední dobou se jim holt zmíněná dvojice kvalitativně docela vzdaluje. SODOM totiž zůstávají svým soundem někde na konci osmdesátých let minulého století. Na druhou stranu pro dostatečný počet fans jsou stále lákadlem a vzpomínkou na průkopnické metalové začátky.

Jedním z letošních headlinerů festivalu byli švédští ARCH ENEMY v čele s Angelou Gossow. Natěšení diváci zaplnili do posledního místa parket a ani za ním nebylo snadné si najít místo s dobrým výhledem. Neuteklo mi však nic důležitého od atmosférického intra, během něhož přišli bratři Amottové a spol. na jeviště, aby následně rozjeli skandinávské hodinové peklo s úvodní skladbou "Blood on Your Hands", která zároveň rozjíždí poslední desku kapely. Od prvotních momentů patřila scéna "miss metal", jak se Angele někdy přezdívá, a jejím chlapům. Když po intru přišla, respektive vběhla s brutálním řevem do dýmu temných světel, do samotného konce již neslevila z výkonu. Mlátila hlavou, běhala jak pominutá a především předváděla extrémní ženský vokál, na jaký jsou fanoušci této melodické deathmetalové pětice zvyklí. Pozadu v žádném případě nezůstal ani zbytek. Kytarista Michael Amott hobloval kytaru, jako kdyby si vůbec neuvědomoval, že bude tentýž večer vystupovat ještě s CARCASS. Dočkali jsme se jeho předlouhlých sól, které zdobily pasáže bez zpěvu. Všechno u kapely fungovalo do puntíku. Občas se sice stávalo, že zvuk z reproduktorů kolidoval v hlasitosti a vazbě, s čímž si myslím, že mělo Nosferatu Stage problémy po celý den, ale nakonec to neohrozilo představení. Ukončit ho mohl spíše incident, který natropil jeden z diváků, když vhodil na pódium kelímek s pivem. Angela na toto zareagovala jako dokonalá profesionálka, když po skončení skladby pochválila české pivo, aby následně dodala, že to neznamená, že s ním mohou lidé házet na jeviště a ničit techniku. Výtržníka uzemnila se slovy: "You f*****g idiot" a poprosila zbylé fanoušky, aby mu jednu výchovnou vrazili. Být já tím nevychovancem, tak se stydím až na prodloužené části zad. Faktem je, že poté až do skončení koncertu se nikdo neodvážil ani mezi diváky, jako tomu bylo zvykem, hodit nějaký ten kelímek. Sakrální věty divoké Němky zcela fungovaly. Kapela zahrála své osvědčené hity "Dead Eyes See No Future" a "We Will Rise", kterou letos končila vystoupení, ale dostalo se zároveň i na starší "Revenous". Z posledního alba zazněly tři kousky. Interakce s publikem probíhala bezvadně a dodávala koncertu výtečnou atmosféru hodnou velikána festivalu. První návštěva ARCH ENEMY v České republice se tudíž bude nést v jednoznačně pozitivním duchu, protože vyložili na stůl všechny trumfy a svým setlistem omámili diváky včetně mě.

Po jarních koncertech v Uherském Hradišti a Zlíně se letos potřetí představili domácímu publiku legendy NYHC AGNOSTIC FRONT. Jejich současná forma se dá považovat za vrcholnou, životní. Nasazení, se kterým podporují aktuální desku "Warrior", je až neuvěřitelné. Od první písně "Dead Yuppies", se kterou vlétli na Obscure Stage, se pod podiem vytvořil slušný moshpit, který se během čtyřiceti minut rozrostl na největší, který byl na letošním BA k vidění. Ke slyšení byly snad všechny zásadní věci, které během bohaté kariéry newyorských vznikly, doplněné o novinkové skladby "Warrior" nebo tutovku "For My Family". Zvoláním "From East Coast to West Coast" byla uvedena tradičně závěrečná píseň "Gotta Go" a bylo vymalováno. Jedno z nejlepších a vystoupení letošního ročníku BA bylo za námi. AF oživili festival plný metalu stejně jako loni MADBALL a předloni SICK OF IT ALL. Energii, kterou do unaveného publika vpravili by jim mohla závidět leckterá metalová kapela.

Nicka Holmese, zpěváka britských PARADISE LOST, už několik let provází pověst znuděného borce, u něhož je vlastně záhadou, proč ještě hraje a zpívá. Skutečnost, že tak stále činí, nicméně ponouká k pohledu z druhé strany. V Holmesově apatickém zpěvu i úsečných zdravicích a poznámkách mezi skladbami lze hledat záměr i odraz specifické osobnosti. Bez ohledu na to, že jedni ze zakladatelů melancholického metalu ani na BA nepůsobili bůhvíjak nadšeně, uspokojili přítomné publikum kolekcí "nezbytných" skladeb, jejichž gradující povědomost rozhýbala i zprvu spíše vyčkávající diváky.

Nechávali-li mě headlineři sobotního večera, jehož sestava měla zajisté a pochopitelně zavdat co nejvíc záminek k pořízení jednodenní vstupenky, vcelku chladnými, CARCASS zabodovali na celé čáře. Navzdory dřívějšímu datu početí jednotlivých skladeb působilo vystoupení moderně a prokázalo, že CARCASS nebyli jen jedni z prvních ve svém žánru, ale také jedni z nejlepších. Jeff Walker zároveň vyhrál pomyslnou cenu o nejlepšího frontmana letošního ročníku, když ledabylou angličtinou koketoval s publikem, na jehož bouřlivou odezvu reagoval slovy: "Ptají se nás, proč jsme se dali dohromady? Tohle je ten důvod – vy! A taky peníze.". Když se jindy z publika ozval vcelku silný řev v reakci na otázku, kdo viděl CARCASS v roce 1990 v Ostravě, kontroval jednoznačným "vy zasraní lháři". A do třetice: poté, co v davu spatřil vedle jiných i vlajku zcela neidentifikovatelnou, konstatoval, že vypadá jako standarta gay pride, čímž by ale nerad probouzel mezinárodní konflikty. Nasazením, razancí i historií kapely se vystoupení CARCASS řadilo vedle toho, které předvedli EXODUS. Avšak zatímco Američané byli ve svém počínání v prvé řadě náležitě agresivní, CARCASS se prezentovali i osvěžujícím nadhledem.

Žánrové ukojení nabídli i SIX FEET UNDER – deathoví specialisté, kteří by mohli směle soutěžit o cenu pro kapelu, která nejvícekrát odvolala plánované vystoupení v České republice. Pralesní Chris Barnes se raz dva zařadil mezi nejuhrančivější osoby, které kdy vstoupily na assaultovská pódia a svým nezaměnitelným chropotem se jal dovářet šlapavý rytmus toho nejlepšího z tvorby kapely. Byť se mi střídání prototypického a přesto jedinečného murmuru s úpěnlivým kvikotem jeví jako více kontraproduktivní než přínosné, mimořádné údernosti to na koncertu neubralo a byť po CARCASS to nebylo snadné, podařilo se i těmto deathovým legendám druhé generace udržet adrenalin žánrových příznivců na imponující hladině.

Lepší (alespoň hudební) konec si festival nemohl přát. Ponurá a zároveň nedobytná zvuková hráz britských doomařů ESOTERIC plně souzněla s počasím, které festival po druhé dva dny konání obepínalo. Chlad a mrholení byl neobjednanou kulisou vystoupení, jemuž na démoničnosti přidávala pára jdoucí s každým výkřikem ze zpěvákových úst. Po skončení hudebního programu následoval ještě bonus s názvem Hell Show. Pár spoře oděných slečen s pánem na vozíku, doktorem a následně příchozím rohatým pánem a ještě spořeji oděnými děvami hrajících trapné, rádoby hororové divadélko s gumovými vnitřnostmi vyhazovanými do publika byla tak strašná nuda, až jsem se děsil, kolik tahle legrace stála. O to horší bylo, když jsem se pak dozvěděl, že na Obscene Extreme byly (některé) slečny nahé. Někdo velmi sečtělý zřejmě usoudil, že by to po kapelách s texty o odřezávání hlav, souložení s mrtvolami, vražděním křesťanů a dalšími obdobnými činnostmi mohlo pohoršovat.

Postřehy na závěr:

- Jako abstinujícímu vegetariánovi mi vadila nepřítomnost pitné vody, ať už perlivé či neperlivé, když při vstupu zabavovali vlastní plastové láhve se stolní vodou. Když jsem se chtěl tedy napít něčeho nechemického, musel jsem odkráčet až do Jaroměře, kde byl Penny Market. Dále se mi příliš nezamlouval miniaturní výběr vegetariánských jídel. Na druhé straně musím však ocenit bio stánek s veganským falafelem, kam proteklo nejvíce mých peněz. Do příštího ročníku bych zvýšil počet míst k sezení, především v chill out zóně a také bych na některá zákoutí umístil světla alespoň menší velikosti. Oceňuji i motto "proti násilí a netoleranci", nicméně se to bohužel nedalo vztáhnout na všechny návštěvníky. (Michal Petrgál)

- Přes psychologickou hranici tolerovatelnosti se dostaly ceny některých potravinových položek (půl litru super-levné rozlévané balené vody za žeton, tedy sedmadvacet korun), drobnou útěchou mohla být jejich široká nabídka. Kdo se dokázal vzdálit od hranolků a smažáku, mohl investovat o poznání rozumněji do maďarských či mexických jídel (či jejich vcelku zdařilých napodobenin).

- Vyjadřovat se k množství krádeží se snad ani nehodí – každý svého štěstí strůjce, co krádež – to příběh. A proto jen postřeh: nonstop úschovny s možností tří bezplatných "vstupů" do odloženého zavazadla či předmětu byly žalostně nevyužity, podle přímých svědectví zejména ta u kempu.

- Počasí letos zhatilo některé zamýšlené inovace – zejména halasně vyžádané lavičky, které se po první noci začaly topit v bahně. Zpoplatnění tribuny (jejíž účel rovněž poněkud degradovalo počasí) nelze apriorně odsuzovat – narozdíl od toho, že se tak stalo pár dní před festivalem.

- Jakkoliv letos znesnadňovalo pohodlný pobyt na festivalu zejména počasí, nabitý program, který lze snadno označit za minimálně srovnatelný s tím loňským, vše dostatečně kompenzoval a ze třináctého ročníku učinil zážitek, ze něhož je třeba se po několik dní vzpamatovávat a to nikoliv pouze pro množství společenského družení. Minimálně desítka kapel, která se dostala do redakčního Abyss Top 10, totiž zahrála tak, že na jejich sety bude těžké až nemožné zapomenout. A právě z nich můžete vybírat svého favorita či se v diskuzi podělit o neméně intenzivní dojmy z jiného vystoupení.

TOP 10

Viktor Palák

1. NEUROSIS
2. MAYHEM
3. A STORM OF LIGHT
4. KRUGER
5. CARCASS
6. ESOTERIC
7. TEXTURES
8. ANATHEMA
9. EXODUS
10. PRIMORDIAL

+ uznání čtveřici českých kapel: Mindwork – Harmony Bay – Ador Dorath – Malignant Tumour

Tomáš Holub

1. ARCH ENEMY
2. KATAKLYSM
3. SADIST
4. FINNTROLL
5. CRADLE OF FILTH
6. SWALLOW THE SUN
7. ARKONA
8. ATTACK OF RAGE
9. PRIMORDIAL
10. ADOR DORATH

Tomáš Kouřil

1. NEUROSIS
2. PRIMORDIAL
3. SEPTICFLESH
4. BEHEMOTH
5. A STORM OF LIGHT
6. MAYHEM
7. CODE
8. HOLLENTHON
9. CARCASS
10. KRUGER

Jan Škop

1. NEUROSIS
2. TEXTURES
3. ANATHEMA
4. A STORM OF LIGHT
5. MALIGNANT TUMOUR
6. PRIMORDIAL
7. ESOTERIC
8. KRUGER
9. HARMONY BAY
10. CODE

Martin Jiroušek

1. MAYHEM – po nezapomenutelném výkonu ve Svojšicích druhé setkání s blackmetalovou legendou a opět zcela nečekané překvapení. Mrazivou performanci s bolestným kvílením kacířského mnicha tentokrát vystřídalo image neposedného oběšence s rozkládající se tváří. Atilla boří hranice a určitě by neměl chybět na žádném ročníku BA, protože nikdo přesně neví, s jakou mršinou zase vyleze na světlo boží.
2. SAMAEL
3. ADOR DORATH
4. PRIMORDIAL
5. SEPTICFLESH
6. NEUROSIS
7. ARKONA
8. CRADLE OF FILTH
9. SIX FEET UNDER

Michal Petrgál (jen sobota)

1. SEBKHA-CHOTT
2. ARCH ENEMY
3. KRUGER
4. CARCASS
5. ATTACk OF RAGE

Jan Škarka (jen čtvrtek a pátek)

1. ANATHEMA
2. NEUROSIS
3. SAMAEL
4. SOILWORK
5. HOLLENTHON
6. EXODUS
7. A STORM OF LIGHT
8. SWALLOW THE SUN
9. WARBRINGER
10. MAYHEM

TOP 10 REDAKCE (započítány jen hlasy účastníků celého festivalu)

1. NEUROSIS (35 bodů)
2. – 3. MAYHEM, PRIMORDIAL (24)
4. A STORM OF LIGHT (21)
5. SEPTICFLESH (14)
6. TEXTURES (13)
7. – 8. ANATHEMA, KRUGER (11)
9. ARCH ENEMY (10)
10. – 14. KATAKLYSM, ESOTERIC, CRADLE OF FILTH, ADOR DORATH, SAMAEL (9)

další umístění:
CARCASS, ARKONA, SADIST (8), BEHEMOTH, FINNTROLL (7), MALIGNANT TUMOUR (6), CODE, SWALLOW THE SUN (5), ATTACK OF RAGE, HOLLENTHON (3), EXODUS, SIX FEET UNDER, HARMONY BAY (2)

autoři:

Tomáš Holub: ATTACK OF RAGE, WAYD, KATAKLYSM, SODOM, SEBKHA-CHOTT,
Tomáš Kouřil: ILLIDIANCE, ARKONA, HATE, Hell Show
Jan Novák: AGNOSTIC FRONT
Viktor Palák: ADOR DORATH, PARADISE LOST, CARCASS, SIX FEET UNDER, ESOTERIC
Michal Petrgál: UPRISE, SEBKHA-CHOTT, ARCH ENEMY
Jan Škop: JIG-AI, KRUGER, HOUR OF PENANCE, CODE

ATTACK OF RAGE WAYD KRUGER ILLIDIANCE ARKONA

HOUR OF PENANCE ADOR DORATH HATE CODE ZUBROWSKA SEBKHA-CHOTT

ARCH ENEMY AGNOSTIC FRONT PARADISE LOST CARCASS SIX FEET UNDER

ESOTERIC Hellshow Lidi a atmosféra místní občané mají povyražení

foto: Jan Škop, Tomáš Holub (WAYD, ATTACK OF RAGE, SEBKHA-CHOTT)

Nezávislý | 22.08.08 |

Nej kapela Brutal Assaultu vol. 13

Celkem hlasovalo: 279

Zobrazit všechny ankety

Související články:

BRUTAL ASSAULT - vol. 13 - pátek 15.08. | 21.08.08
BRUTAL ASSAULT - vol. 13 - čtvrtek 14.08. | 19.08.08
BRUTAL ASSAULT - vol. 12 - sobota 11.08. | 17.08.07
BRUTAL ASSAULT - vol. 12 - čtvrtek 09.08. | 16.08.07
BRUTAL ASSAULT - vol. 12 - pátek 10.08. | 16.08.07
Brutal Assault vol. 11 | 27.11.06
BRUTAL ASSAULT – vol. 11 | 16.08.06
BRUTAL ASSAULT – vol. 10 | 13.08.05
BRUTAL ASSAULT – vol. 8 | 24.08.03
BRUTAL ASSAULT - vol. 7 | 27.08.02

Copyright © 2002 - 2008 Abyss. All rights reserved.|ISSN 1801-4747|Podmínky užívání

Created by ABYSS Webdesign|Webhosting zajišťuje MediaWeb