Přihlášení | Registrace

Recenze

GUNS N' ROSES - Chinese Democracy

2008 Geffen

Kdo někdy zaslechl píseň "Don't Cry" od amerických rockových mohykánů GUNS N' ROSES, bezpochyby se mu nesmazatelně (ať už jakýmkoliv způsobem) zaryla pod kůži a muselo být okamžitě jasné, že s ohledem na úspěchy předchozích počinů se tímto kapela zapsala do rockové historie. Rozruch, který se kolem GUNS N' ROSES začal šířit poslední dobou má však na svědomí jiná událost a tou je vydání nové desky s názvem "Chinese Democracy".

Ať už se člověk na novinku dívá z jakéhokoliv úhlu, musí být víc než jasné, že se aktuální materiál nese v duchu tradic předchozích počinů, ať už byly úspěšné více či méně. Tentokrát se však CD rodilo s velkým očekáváním a ve velkých bolestech a po celá ta léta tvoření se nad GUNS N' ROSES a také samotným Axlem Rosem tvořil mráček obav a pochybností. Hudební dráhy, které společné zkřížili Axl a nově prostřídavší se muzikanti, nakonec doznaly symbiózy, z níž se může radovat nejeden příznivec této formace. Po těch dlouhých patnácti letech se k nám dostává deska o harmonické síle a v nablýskané zbroji, na níž se musel její zvukový inženýr pořádně vydovádět. Pravda, čas a peníze rozhodně nebyly brzdou.

I přes nesporně vysokou kvalitu producentské práce nepůsobí "Chinese Democracy" jenom uniformně uhlazeně, ale nabídne i syrové momenty, kdy třeba "Shackler's Revenge" s elektronickými prvky á la PRODIGY vypadá v kontextu jiných písní opravdu jako drsnější starší brácha, navíc s největšími ambicemi. Podobné hrátky s elektronikou neminuly ani následující "Riad n' the Bedouins" a hned na začátku skladby se člověku ježí chlupy na těle z přímo hororově pojaté pasáže, která s náznakem příchodu neznámé síly přechází v Axlův charakteristický nakřáplý výkřik. Skladba přímo stvořená pro automobilové závody a honičky, plná napětí, hazardu a živelnosti, ale zároveň kompaktní a jedna z nejvýraznějších věcí na placce.

Nebyl by to Axl, kdyby si nestřihl aspoň jeden baladický kousek napěchovaný citlivostí a harmonií. Na "Chinese Democracy" stíhá rozvláčnou atmosféru hned několik písní, z nichž každá je vyšperkována rozličným způsobem. Zatímco typická klavírní sonáta "Street of Dreams" se pohybuje v běžných a ne moc invenčních mezích, "Madagascar" si se svou uhrančivě temnou až psychedelickou rovinou stojí o poznání lépe. Už jen úvodní motiv dechové sekce má v sobě zakódovánu snad všechnu beznaděj světa. Sázka na orchestrální prvky se GUNS N' ROSES v této písni opravdu vyplatila. A když už jsme u těch melancholicky zasněných skladeb, je potřeba ještě doplnit píseň "This I Love" s velice intenzivním Axlovým zpěvem v refrénu, klavírní houpavou dramatičností a jak jinak něž kytarovým sólem, které si umí pohrát pocity a slznými kanálky.

Novinková deska se neobešla bez hostů, kdy se jedním z nejzajímavějších stal Sebastian Bach, ex-zpěvák amerických SKID ROW, který pomohl svým hlasem dotvořit skladbu "Sorry", pomalou a nenáročnou věc, která se až k závěru dostává do vypjatějších vibrací. Mezi zvláštní atributy alba patří také jakási melodramatická scéničnost, stačí si pustit třeba skladbu "There Was a Time", přivřít víčka a nechat se unést vnitřním světem fantazie. Zato při pohledu na k reálnému životu odkazující přebal desky tolik představivosti zapotřebí není.

Nedá se říct, že by byla "Chinese Democracy" špatnou deskou. Neobsahuje nic, co by ji nějak výrazně shazovalo či ztrapňovalo. Spíše se s ní Axl možná zahrabal tak hluboko, že už nedokázal vidět věci s mírným nadhledem. Energie, která se snášela nad dvojdílným materiálem "Use Your Illusion" z let 1991 byla potopena a nemilosrdně zapovězena. Bohužel se na desce nejspíš odrazila skutečnost, že byla dělána s jistou nuceností. Chybí ji lehkost a ta hardrocková hravost. Těžko polemizovat o tom, jestli si Axl uvědomil, že bez Slashe to prostě nemá šťávu...

Hodnocení

Miroslav Schwanzer | 24.11.08

Další články autora:

DYING PASSION & FREE FALL Tour 2010 | 30.12.10
Filozofie kladivem vol.4 | 04.12.10
DARK TRANQUILLITY, INSOMNIUM, BELLIGERENCE | 26.10.10
DIMMU BORGIR, ENSLAVED, SAHG | 12.10.10
NIL - Dirty | 27.09.10

Všechny články