Přihlášení | Registrace

Recenze

FDK - Borderline

2008 Redblack

Myslím, že následující větou vyřknu vše: Kdyby tuzemská scéna disponovala povětšinou spolky jako FDK, patřila by k absolutní světové špičce. Nepodezírejte mě z korupce ze strany skupiny, ale o FDK mohu hovořit pouze v superlativech. Jejich debutové CD "Borderline", jehož emise proběhla koncem loňského roku formou nádherně decentního digipaku, patří v našich luzích a hájích k opravdovému zjevení.

Ne každému, ani sebetalentovanějšímu interpretovi, se podaří zásah do černého hned na poprvé, FDK svým dlouhohrajícím debutem "Borderline" nicméně bodují na všech frontách – výtečná emocionální muzika, vkusná grafika CD, stylová image, slušná produkce, výtečné hráčské výkony. K stříbrnému kotoučku mohu mít snad pouze jedinou, spíše osobní výhradu: škoda, že nedosahuje delšího hracího času. Přestože tři čtvrtě hodiny patří mezi standard, mně, díky hitovému potenciálu alba, nutí až s obsedantní posedlostí stále dokola tisknout tlačítko "play".

Nepočítám-li obskurní LVMEN, zosobňují FDK tuzemskou post rock/metalovou scénu a to doslova, neboť zatím nenalézají odpovídající kvalitativní konkurenci. Poohlédnu-li se do zahraničních rajónů, žánrově i kvalitativně FDK inklinují ke skandinávské odpovědi na tento nesmírně melancholický žánr. Milujete-li neuchopitelné Švédy CULT OF LUNA, splní vám i FDK vaše nejtajnější hudební přání. Ba co více, našinci daný post rock/metalový žánr uchopili s vervou sobě vlastní, nikoliv s explicitní důsledností. Počin "Borderline" se totiž nesnaží za každou cenu působit "šokantně", naopak jej charakterizuje pohodově odlehčená atmosféra a písničkovější kompoziční forma. Třeba třetí "Feelings of Dessire" zachází ve svých hitových ambicích tak daleko, že si ji bez problému dokáži představit na nějaké inteligentnější rádiové stanici (existuje–li vůbec taká). Melodicky nazpívaný úvod bezesporu potěší převážně něžné pohlaví, střední pasáž zase díky nesmírně melodickým kytarovým aranžím "zadoomané" melancholiky.

Když už jsme u těch hitů, tak jasným kandidátem číslo jedna se jeví hned titulní "Borderline". Když jsem skladbu slyšel poprvé, vytanula mi jediná myšlenka: "Opravdu poslouchám českou kapelu?". Neboť ve všech aspektech se jedná o dokonale vyprofilovaný post rock/metal světového kalibru. Upozornil bych především na suverénní hráčské výkony, jež zdaleka nepatří ke standardu u mnohem známějších interpretů. Mezi další signifikantní prvky kvintetu patří rozličné elektronické aranže, jež vyplouvají na povrch hned v úvodní kompozici. Babbovy syntetizátory působí stejně vkusným dojmem jako digipakový přebal. Hudbu spíše subtilně dokreslují a dodávají jí jakýsi astrální šmrnc. Do sytosti si však ambientních ruchů a brumů užijete v experimentálně laděné "DE 175", pro ni jsou elektronické aranže hlavní devizou.

Kvartet se s debutem vypořádal s noblesou. Přestože vydání "Borderline" provázely nesčetné komplikace, jak už je na tuzemské tvrděrockové scéně téměř pravidlem, čekání se vrchovatě vyplatilo. Pokud jsme nedohnali svět v oblasti tradičního metalu, na poli post rockovém bych viděl slibné pole působnosti.

Hodnocení

Štěpán Šimek | 16.01.09

Další články autora:

HEIDEN - Dolores | 03.02.12
Duel: INSOMNIUM - One for Sorrow / OMNIUM GATHERUM - New World Shadows | 30.01.12
SKINNY PUPPY - HanDover | 27.01.12
ARCH/MATHEOS - Sympathetic Resonance | 20.01.12
JUNIUS - Reports from the Threshold of Death | 18.01.12

Všechny články