Přihlášení | Registrace

Recenze

MY DYING BRIDE - For Lies I Sire

2009 Peaceville Records

Na počátku 90. let patřili MY DYING BRIDE k jedněm z mnoha zástupců, v té době propukající, novodobé vlny doom metalu. Asi jen málokterý tehdejší hudební kritik mohl s prozíravostí předurčit osud ansámblu a předpovědět, že se melancholičtí Britové stanou až do současnosti prakticky jedinými vlajkonoši žánru. Někdo může kapele vyčítat žánrovou rigiditu, nedostatek invence či do nebes vychvalovat jen její staré počiny. Osobně MY DYING BRIDE nehodlám pejorativně označovat jako doom metalové trilobity, ale spíše jejich pozici na scéně vnímám podobně jako hardrockové mohykány 70. let. Ti také po celá léta nahrávali víceméně podobná alba a kompoziční evoluce u nich byla patrná, jak se říká lidově, spíše jako mírný pokrok v mezích zákona.

Na druhou stranu, MY DYING BRIDE v rámci svých specificky stanovených žánrových mantinelů projevili určité evoluční přerody, a to především na konci 90. let, kdy vyšly význačné opusy "Like Gods of the Sun" a "34.788%... Complete". První jmenovaný překvapil oproti minulosti poměrně čistou produkcí, kytary spíše konejšily, než by evokovaly dopad hřbitovní hlíny na víko rakve. Následovník pokračoval v tomto trendu a svěží sound dotáhl téměř k dokonalosti, jako přidaná hodnota se na albu vyskytovaly psychedelické momenty či výrazné tendence o moderní vyznění, třeba díky zakomponování elektronických elementů, samplů či vokálního harmonizéru. I přesto si ansámbl uchoval své nezaměnitelné melancholické charisma. Osobně "číselné album" považuji za tvůrčí vrchol kapely a letošní desátý jubilejní počin "For Lies I Sire" ho (a též předchozí "Like Gods of the Sun"), v mnohem připomíná. Na první poslech CD zosobňuje opět ta vzdušná produkce (s kapelou spolupracoval osvědčený Mags, ale tentokrát v manchesterském studiu Futureworks) z konce 90. let minulého století. Dokonce bych řekl, že kytary a metalová složka obecně zní ještě více subtilně. Pokud se však bavíme o absenci doommetalové syrovosti, nelze nezmínit Aaronův zpěv. Ten nejenže se, až na některé výjimky, pohybuje výlučně v melodické poloze, navíc lze konstatovat, že zní vůbec "nejvyzpívaněji" (nejčistěji) z celé diskografie ansámblu.

Nutno zmínit, že sestavu doplnila též houslistka a klávesistka v jedné osobě Katie Stone. Jedním dechem však dodávám, že MY DYING BRIDE se naplno nevrátili ke zvuku desek z Powellovy éry. Housle nefigurují po celou hrací dobu jednotlivých skladeb, ale spíše je v určitých momentech příjemné okořeňují. Taktéž klávesy jsou v jednotlivých kompozicích spíše tušené. Příjemným zpestřením sestavy se stala též další dívčina Lena Abé. Sice nedokáži objektivně posoudit, zda-li suverénně nahradila odevšího Adriana, přesto smíšená sestava může minimálně na živo vzbuzovat pestřejší (vizuální) imprese.

Pokud jsem výše zmínil jistou komparaci novinky s přelomovým opusem "34.788%... Complete", dokonale ji charakterizuje čtvrtá "Bring Me Victory". Na poměry MY DYING BRIDE až nezvykle hitová záležitost. Naopak jako ohlédnutí za syrově metalovou érou spatřuji v předposlední kompozici "A Chapter In Loathing". S trochou nadsázky v ní lze vystopovat i určité black metalové tendence. Úplný závěr CD patří na poměry skupiny poměrně kompozičně členitější " Death Triumphant", v níž dominují šťavnaté thrashové riffy či drásavé vybrnkávání.

Již při pohledu na schématický přebal CD lze vytušit, že hudební náplň se ponese v podobném jasně čitelném duchu. Ano, "For Lies I Sire" dokonale zapadá mezi kolorit počinů z méně depresivního, zato příjemně provzdušněného období kapely. Sice se stále jedná o doom metal jako řemen, nicméně při jeho poslechu můžete dojít k oné povznášející katarzi, kdy na mysli vytane jediná myšlenka, že: "Život má zatraceně smysl!"

Hodnocení

Štěpán Šimek | 08.04.09

Další články autora:

The Divide | 14.05.12
OZRIC TENTACLES - Paper Monkeys | 07.05.12
IF THESE TREES COULD TALK - Red Forest | 26.04.12
Dva na jednu: TÁBOR RADOSTI - Agartta | 23.04.12
PRINCE OF TENNIS | 09.04.12

Všechny články