Přihlášení | Registrace

Recenze

NEMO - Barbares

2009 Quadrofonic Quad

Kapela NEMO byla založena roku 1999 ve Francii a v současnosti má za sebou již šest řadových zářezů. Jejich tvorbu bychom mohli ponejvíce zařadit k eklektické větvi progresivního rocku. Ačkoliv všechny desky pojí standardně vysoká kvalita, zvýšené pozornosti mezi progresivními fanoušky a kritiky se tomuto seskupení dostalo až se dvěma díly koncepčního příběhu "Si Parte" vydanými v letech 2006 a 2007. Navázat na tato mistrovská díla musel být úkol nelehký, přesto na jejich následovníka chlapci nenechali čekat dlouho a roku 2009 vychází novinka "Barbares".

Tvorba NEMO stojí někde na pomezí progresivního rocku a metalu. Do svého projevu ovšem kapela zahrnuje rovněž četné jazzové prvky, klasickou hudbu či občasný folkový závan. I přes tuto rozpolcenost však zní naprosto celistvě a současně. V sestavě se nachází čtveřice vynikajících instrumentalistů, kteří se kromě svých nástrojů chopili i vokální složky a nutno říct, že v obou případech jsou naprosto excelentní.

Hudebně kráčí "Barbares" víceméně ve šlépějích předchozích počinů, přesto lze i nyní zaznamenat kvalitativní posun. I když je deska instrumentálně nabita k prasknutí a zaplaví vás nepřeberným množstvím motivů, jako celek působí velmi sevřeně a kompaktně. Proniknout do ní však není tak jednoduché. Vyžaduje totiž pozorného a vnímavého posluchače a každým poslechem zraje stejně jako surovina, s níž je země původu kapely nejvíce spjata.

Struktura jednotlivých skladeb je velmi členitá a rozmanitá, deska se místy vzpíná do epických výšin, jindy zas odhalí svou křehčí, lyričtější tvář a citlivě si pohrává s kontrasty. Bohatou rytmiku doprovází famózní souhra kláves a kytary, typický je pro kapelu i melancholický nádech a texty v rodném jazyce, což považuji vzhledem k libozvučnosti francouzštiny za jednoznačnou výhodu. Za naprostý vrchol desky považuji závěrečnou titulní skladbu "Barbares", která čítá více než pětadvacet minut a jejíž ústřední motiv se vám okamžitě zahnízdí v paměti, aniž by byl zbytečně nadužíván.

NEMO opět vydali velice nápaditou a záživnou desku a stále se bez nejmenších pochyb řadí mezi elitu progresivní scény, byť jsou pořád trochu "utajenou" kapelou. Domnívám se však, že příznivce daného žánru nemohou v žádném případě ničím zklamat.

Hodnocení

Miroslav Med | 01.06.09

Další články autora:

Steve Hackett - Beyond the Shrouded Horizon | 02.02.12
ATARI TERROR - Part 3: Final Warning | 25.01.12
Karel Vošta - Three Dots… | 21.01.12
Karel Vošta | 21.01.12
AMORPHIS, LEPROUS, THE MAN-EATING TREE | 14.01.12

Všechny články