Live kalendář

1. NACHTMYSTIUM – Addicts: Black Meddle Pt. II
2. Mike Patton – Mondo Cane
3. SWANS – vše
4. KAYO DOT – Coyote
5. KORN – Korn III: Remember Who You Are

Jan Novák

1. KLONE - Black Days
2. DISBELIEF - Heal
3. STONE TEMPLE PILOTS - Stone Temple Pilots
4. THE SEASON STANDARD - Squeeze Me Ahead of Line
5. MISERY INDEX - Heirs to Thievery

Jirka Jakoubě

1. A STORM OF LIGHT - Forgive Us Our Trespasses
2. BARONESS - Blue Record
3. PELICAN - What We All Come to Need
4. THE PROJECT HATE MCMXCIX - The Lustrate Process
5. RAMMSTEIN - Liebe ist für alle da

Jan "Longgger" Dlouhý

1. THE RED CHORD - Fed Through the Teeth Machine
2. CONVERGE - Axe to Fall
3. FALL OF EFRAFA - Inlé
4. BEASTIE BOYS - Check Your Head
5. DEFORMITY - Murder within Sin

Václav Tesař

1. DEMONIC RESURRECTION - The Return to Darkness
2. MINDLESS SELF INDULGENCE - If
3. CATHEDRAL - The Guessing Game
4. TURMION KÄTILÖT - U.S.C.H!
5. RHAPSODY OF FIRE - The Frozen Tears of Angels

Ladislav Oliva

1. MATAHARI - Šapitó iluzí
2. INSANIA - Kult hyeny
3. SPINELESS FUCKERS - It Is Just a Real One
4. MÖRKHIMMEL - Sheep in the Labyrinth
5. RISPOSTA - Schválen byl nový řád

Článkový kalendář

<< >>Červenec
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
			1	2	3	4
5	6	7	8	9	10	11
12	13	14	15	16	17	18
19	20	21	22	23	24	25
26	27	28	29	30	31

Reporty

Beseda u Bigbítu - 17. ročník

Beseda u Bigbítu - 17. ročník 31.07. – 01.08.09
Tasov u Veselí nad Moravou, Topolový hájek

Jednou se Dostojevskému ucpala nosní dírka. Zkoušel to prosmrknout, ale praskl mu ušní bubínek. Zacpával si tedy ucho zátkou, ale ta, jak se ukázalo, byla moc velká, a tak mu pukla lebka. Svázal ji provázkem, ale to zase nemohl otvírat pusu. V tu chvíli se probudil a nechápal vůbec nic. Dej mu pánbu nebe.

Daniil Charms

Multižánrový a též multikulturní festival Beseda u Bigbítu doznal s novým podtitulem "...kultura z jiného světa" již sedmnáctého ročníku a stejně jako v minulých letech dopadl na výbornou (už třeba díky báječnému slunečnému počasí a nebi bez mráčků). Hned úvodem bych rád zmínil, že stejně jako v minulých letech se redakce našeho magazínu zúčastnila festivalu coby pořadatelská výpomoc, neočekávejte tudíž tradiční reportáž, ale spíše jakési resumé akce a především zavzpomínání na tasovský víkend prostřednictvím rozsáhlé fotogalerie.

Lákadlem letošní Besedy se stala Wanda Johnson z Jižní Karolíny, o níž se hovoří jako o novém hlasu soulu a blues. S vřelým přijetím publika se setkaly též temperamentní tóny balkánského folklóru reprezentované početným maďarským ansámblem BESH O DROM. Ti hudební inspiraci čerpají nejen z tradičních lidových písní, ale i z Rumunska, židovské hudby, Afghánistánu, Egypta, Arménie, Bulharska nebo Řecka. Na alternativní scéně figurovali Poláci NAPSZYKLAT produkující fúzi alternativního hip-hopu a živelné elektroniky s free-punkovým zápalem. Milovníky psychedelického mixu elektro-tribal-ethno-space-rocku nemohla zklamat maďarská skupina TROTTEL STEREODREAM EXPERIENCE, ani drum'n'bassový projekt jejich bývalého frontmana Todda Williamse Q THE PHYSICIST. Melancholické postrockové vazbení prezentovalo budapešťské trio POZVAKOWSKI.

Mezi hlavní hvězdy česko-slovenského původu patřila bezesporu sympatická ANNA K a ti, kteří nezavítali na festival jen kvůli této populární zpěvačce, mohli okusit i zkušené slovenské matadory BLUESWEISER, kteří přijeli s harmonikářem Erichem "Bobošem" Procházkou a předvedli explozi elektrického blues s funky a boogie prvky. Trnavská HUDBA Z MARSU představila nadlehčenou kolekci rocku, popu s nádechem ska a folklóru. Košičtí PUDING PANI ELVISOVEJ sází na přesvědčivou kombinaci elektornických podkladů a samplů s živým doprovodem. Koktejl špičkového jazzu, latiny, bossa-novy a blues namíchala YVONNE SANCHEZ, brněnskou alternativu pro změnu prezentoval BUDOÁR STARÉ DÁMY.

Nedílnou součástí Besedy u Bigbítu je každoroční zpestření díky doprovodnému programu, který letos zaznamenal výrazné rozšíření. Na alternativní scéně tak od sobotního rána probíhala soutěž písničkářů a v Apollónově šapitó jsme mohli zhlédnout rozličné prezentace výrazných i zrajících uměleckých osobností. Představila se olomoucká improvizační skupina O.L.I.V.Y. a aktéři kyjovského Divadla v karanténě. Dále nechyběly různé prostorové a hudební instalace, videoart, výstava fotografií či autorské čtení. Vše v souladu s tasovskou nenucenou pohodovostí přející spontánnímu rozšiřování kulturních obzorů, které se nevylučuje se společenským družením za pomoci panáčku něčeho ostřejšího.

Nyní bych se blíže pozastavil u některých interpretů mému vkusu nejbližších. Z pátečního klání jsem si rozhodně nenechal uniknout progresivisty ze Studénky SLOW TENSION. Tento kvartet, jenž byl před dvěma lety hosty rubriky Dny s..., se na letošní Besedě pochlubil novým materiálem, který byl na přelomu dubna a května zvěčněn do drážek plnohodnotného debutového CD "Inner Fragments" (datum vydání je zatím bohužel ve hvězdách). Kapelu asi nejlépe charakterizuje konstatování, že se jedná o český (instrumentální) CYNIC, ostatně též kytarista Jiří Vratislav jakoby Paulu Masvidalovi z oka vypadl.

SLOW TENSION si libují v rafinované instrumentaci, ovšem nikoliv za cenu ztráty soudnosti. Osobně mě velice potěšil výkon klávesisty Jakuba Vašici, neboť právě klapky patří, obvykle především u tuzemských interpretů, k nejslabšímu článku. Nikoliv však v případě SLOW TENSION. Jakub kouzlil zajímavé a občas i vcelku velkolepě znějící melodie. A přestože se jednalo o poměrně pozdní set (předposlední v rámci páteční alternativní scény), kapela ho ani krapet nepodcenila.

Příjemným zpestřením sobotního rána se stalo dívčí duo (kytara a bicí) z Trenčína YOUCOCO. Ačkoliv dívčiny neoslnily hráčskými výkony (o něž de facto vůbec nešlo), jejich minimalistický "rozladěný" rock syrovějšího ražení působil navýsost sympaticky a především bych vyzdvihl suverénní výkon zpěvačky Radmily. Ve vokálně slabší formě se naopak ukázali štiplaví rockeři OTK, i tak ale dokázali přenést naléhavost a poezii své aktuální desky "Okolo", jíž věnovali nejvíce prostoru.

Jakkoliv mám jisté averze vůči hudebnímu mainstreamu, vystoupení ANNY K mě příjemně překvapilo. Přestože jsem důvěrně znal jen rádiový hit "Nebe", více než hodinku jsem si vcelku užil. Nejen díky vokálnímu podání samotné zpěvačky (jejíž "profesionální vřelost" - s důrazem na "vřelost" - mile zapadla do tasovského koloritu), ale především instrumentálnímu výkonu doprovodné kapely. Nejenže jako celek působila nesmírně sehraným dojmem, ale ujistila mě též v tom, že by bezesporu zvládla i, řekněme, progresivnější rockové žánry. Tak či onak, potěší, že i na tuzemské komerční hudbě se najdou interpreti, pro něž jsou bezchybná instrumentace a celková duše v hudbě důležité.

Z celé Besedy jsem se ponejvíce těšil na post-rock v podání Maďarů POZVAKOWSKI. Přestože kvartet působil velice jistým dojmem a též pódiové propriety v podobě čtyř filmových projektorů hodnotím jako originální oživení vystoupení, samotná hudba se nesla v poměrně vágním duchu. Jedno monotónní post-rockové vazbení střídalo druhé, ve výsledku se nicméně nedostavoval onen katarzní pocit extáze známý z vystoupení elit žánru. Zato newschooloví metalisté CRASHPOINT opět dokázali, že patří mezi absolutní žánrovou špičku. Bezchybný zvuk, výkony a pořádný drive (byť za cenu spíše okoukaného metalového hecování), to jsou CRASHPOINT. Přestože B pódium disponovalo též výtečným zvukem, z dramaturgického hlediska bych kvintet očekával spíše na hlavním pódiu. Publikum pod ním by bezesporu rozparádil.

Zajímavou konfrontaci pro ctitele českého rockového undergroundu nabídl "souboj na dálku" v podání SHATOON a SAD HARMONY, tedy nové a bývalé kapely Jiřího "Skunyho" Sládka, jinak jednoho ze členů nejužšího týmu festivalu. Výsledkem koncertů obou kapel byla důstojná remíza, když SHATOON zaujali podmanivou kombinací rockové drsnosti a melodické hladivosti, zatímco SAD HARMONY hrající naživo poprvé s energickou a neokoukaně se profilující zpěvačkou Štefkou, přinejmenším pro tuto chvíli stvrdili smysluplnost své pokračující kariéry. Očekávání u obou kapel jsou velká.

Skutečnost, že se přinejmenším část redakce ABYSSu rozhodla aktivně podílet na chodu Besedy, berte jako nejsilnější vyjádření našeho přesvědčení o mimořádnosti tohoto festivalu, který jako jedna z mála akcí dokáže publikum dostat do takového stavu, že odpouští nejen dílčí nedostatky pořadatelské (těch záchodů to chce opravdu více), ale i případné rezervy v momentální formě kapel. Aktuální podoba Besedy se zdá být ideálně vyvážená, neboť dokáže umírňovat dílčí výtky jejích návštěvníků. Příklad za všechny - přestože se jeden z návštěvníků, který s námi debatoval, cítil ochuzen o "bigbítovější" nádech festivalu, řekl jasně, že za rok bude zpět.

Dramaturgie ideálně kombinuje radost ze zhlédnutí oblíbených kapel a nadšení z objevu interpreta, který se oblíbeným teprve stane. Potřebujete-li se dostat ze splínu či prohloubit své dobré naladění, vyražte na Besedu. Byť se koná jen jednou za rok, dokáže nabíjet neuvěřitelným způsobem a zahání i nevyhnutelnou festivalovou únavu.