Přihlášení | Registrace

Reporty

Psyche Music Art Fest Vol. 3

01.08.09
Hranice, areál Restaurace Na střelnici

Ačkoliv jsou Hranice kolébkou mnoha metalových kapel zvučných jmen, minimální množství tvrdě rockových koncertů v této lokalitě letitému statusu moc neodpovídá. Tím lépe, když se člověk setká se snahou tento stav aspoň částečně změnit. Hybnou silou se tak zdá být Psyche Music Art Fest, který už potřetí v řadě nabídl vydatnou porci známých i neokoukaných metalových veličin.

Samozřejmě, už teď ke mně doléhá vlna nevole a vzdoru od místních usedlých rockerů louskajících tyto řádky, kteří se přeci rok co rok s velkým nadšením, dávkou zatuchlé rebelie a cílem uniknout ze životního stereotypu oblečou do džísky, pamatující ještě největší slávu ZZ TOP, přesunou z pohodlí kanape na lavičky hranického letního kina, kde si s každoročně sílícím pocitem nostalgie zanotují spolu s OLYMPIC či Péťou Kolářem nejslavnější rádiové hitovky a po pěti pivech i ta Lenka Dusilová přeci jen nezpívá a hlavně nevypadá tak špatně. Nemějme jim to však za zlé, mají na to právo. Ovšem, co je nejdůležitější, kdysi zaseté sémě takovýchto rockerů dnes rodí plody v podobě mladé generace, která se metalových koncertů neštítí a jejich neukojitelný hlad po neortodoxní hudbě je významnou nadějí do budoucna. K tomu všemu Psyche Music Art Festu přálo také letošní nevyzpytatelné počasí a tak se na zelené louce v areálu restaurace Na Střelnici mohlo bez jakýchkoliv okolků rozpoutat pravé metalové běsnění. Po příjezdu na místo činu vcelku pohodlným vozem značky Renault (tímto ještě jednou díky za dobrovolný stop a odvoz leaderovi LIVEEVIL, i když měl nejspíš v plánu svést spíš vysokou dlouhovlasou blondýnku než maskulinního zuřivého reportéra) už hudební produkce lákala k pódiu. Právo první vystoupivší kapely měla první srpnovou sobotu místní mladá partička INSCELLET, holdující si místy až v blackovém ražení. Leč bohužel jim obě sobotní prvenství přinesla spíš velkou smůlu. Fenomén mizerného nazvučení, kterému se snaží vyhnout snad každá kapela, si naneštěstí vybral právě zrovna tuto nadějnou uhrančivou formaci, která místo toho, aby v plné temně metalové kráse předvedla svůj potenciál, musela bojovat se zákeřným protivníkem. (Tady bych chtěl na pořadatele a potažmo zvukaře mírně apelovat, jelikož byl tento nedostatek snad jedinou a možná i zbytečnou kosmetickou vadou na kráse celého festivalu) Ale i tak si borci z INSCELLET vedli obstojně a ve zkráceném setu ze sebe vymáčkli maximum a dokázali tím, že očekávání na jejich adresu jsou naprosto na místě.

Další překvapení přinesla programová změna, kdy místo brněnských INFINTE DARK, na které jsem byl vcelku hodně zvědavý, nastoupili doomoví bardi DISSOLVING OF PRODIGY. Jejich set jakoby skoro zastavil čas. Táhlé pasáže podporované dunící unylostí kytar člověka zarážely do země pěkně centimetr po centimetru, všudypřítomná poletující flétna prohlubovala zasmušilou melancholii a najednou prostě nebylo kam utéct. Hudba DISSOLVING OF PRODIGY za žádnou cenu neuhnula ani o píď a když už to vypadalo, že se schyluje dramatickému zlomu, přišel najednou konec.

Zato PORK SODA odstartovali svůj set pěkně zostra. Už samotná zvuková zkouška oznamovala posilňujícím se návštěvníkům rozsetých po areálu, že tito chlapci z Pelhřimova nejsou žádní maminčini mazánci a že se s námi následujících čtyřicet minut rozhodně mazlit nebudou. Nevím jak přítomné dámy, ale u mě by při pohledu na hordy jejich potetovaných těl o žádném mazlení nemohla být stejně ani řeč, i přestože smršť kornovských riffů ve spojení s palbou nekompromisních textových úryvků (borci se opravdu na svět nedívají přes růžové brýle) budila menší dojem agrese, uměli Pelhřimováci zanechat na prostranstvím před pódiem celkem intenzivní závan pocitů. Každopádně PORK SODA alespoň částečně rozvířila zatím mírně pasivní diváckou aktivitu.

HELPNESS přilili do horkého sobotního odpoledne směsici svého atmosférického thrashe veskrze napěchovaného drásavostí, melodičností s nekonečnou příchutí syrovosti. Na postu druhého kytaristy se pohybovala nová, ještě neokoukaná tvář, ale i když už jsem tyhle chlápky viděl několikrát, stále mě vystoupení přišlo takové jakési neslané, nemastné.

Mezi jedny z největších tahounů festu patřili bezpochyby brněnští RATTLE BUCKET. Jejich precizní pojetí crossoveru líznutého vlnou moderního amerického rocku klukům přináší stále větší ohlas, což je z linie víkendových amatérských kapel řadí do jakési vyšší třídy. A nutno říct, že v Hranicích byl výkon Brňáků opravdu přesvědčivý a téměř neposkvrněný. A ani malé zaváhání z řad diváctva, kdy ani jedna z metalových princezen nechtěla za malý úplatek v podobě kapelního trika ukázat lačnému frontmanovi Radimovi, jestli je spíš po mamince nebo po tatínkovi (možná to bude chtít vzít příště za jiný konec, za triko toho, jak je vidět, dneska lidi udělají málo), nemohlo zastínit jejich nasazení a hodně profesionální výstup. V programu zbylo místo také na progresivnější kategorii, což uvítali zejména hudebně nadaní nadšenci, kteří se při pohledu na frontmana domácích PSYCHO RADIO nestačili divit, jaké že šibalské kousky a eskamotérská čísla lze s kytarou na hrudi v parném dnu vypotit. Zběsilá sóla s odpovídající obličejovou mimikou ve stylu netopýra zavěšeného v průvanu poutala opravdu velkou pozornost a na ty, kdož si libují spíše v jejich pohodově stavěném energetickém rockovém feelingu, měly ujeté grimasy spíše pobavující efekt. A právě snad díky oné mírně infantilní teatrální hravosti a instrumentální dovednosti jednotlivých členů bych viděl PSYCHO RADIO jako jednu z dalších hudebních nadějí Hranicka.

Stejně jako jsem byl na karvinském AnimalFestu nadšen z atmosféry, kterou dokázali vyčarovat gotici GREEDY INVALID, tak přesně v tom duchu na mě zapůsobilo také vystoupení doomové hydry EUTHANASIA. Skomírající melodie za dobu života těchto dobrovolných "usmrcovačů" přesáhly hranice prosté doomové škatule a převtělily se do novodobého melancholického hábitu ušitého z trýzně a odhodlání. Při pohledu do publika, které se zasněně se zavřenýma očima poddávalo půvabným tonům tohoto havířovského tělesa, bylo jasné, že dnešní EUTHANASIA má stále co nabídnout a že citlivé metalové duše jsou jim stále nakloněny.

Po EUTHANASII nadešel čas na jediného zahraničního hosta, pro mě zcela neznámou polskou kapelu NO MADS. Ta připravila pro většinu dohlížejících vcelku příjemný šok. Stejně jako dokázal málokdo uvěřit, že blonďatá dračice za mikrofonem je v civilní profesi učitelkou v mateřské škole, tak i samotné vystoupení, které se přes pódium prohnalo jako tornádo, bralo dech. Pivní thrash v podání této čtveřice zahladil jakékoliv melancholické stopy odpoledního programu a rozdráždil do pohybu krční svalstvo nejednoho dlouhohřivnatce. Řekl bych, že NO MADS jsou takovou polskou obdobou ostravských MALIGNANT TUMOUR. Zkrátka naprosto zabijácká zběsilost. A ve jménu zběsilosti se neslo také finále festu. Při pohledu na dav fanoušků bylo jasné, na koho se celý den čekalo. Další z domácích oblíbenců, hraničtí LIVEEVIL, nacházející se před vydáním dlouho očekávaného přelomového následovníka "ArcAngel" udeřili mocnou silou. Atmosféra nabrala na obrátkách a hromový hlas tahouna Petra Staňka musel přesvědčit snad každého, že si LIVEEVIL pozornost rozhodně zaslouží. Na paměti mi okamžitě vytanul pocit, kdy jsem tohoto charakterického zpěváka a kytaristu viděl vůbec poprvé ještě s částí bývalých SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY. Kolem této osoby i nadále setrvává jakási aura živelnosti, zápalu a dravosti, stejně jako před oněmi osmi roky. Ostatní členové LIVEEVIL neponechali nic náhodě, a tak se vystoupení proměnilo v adekvátně divokou pódiovou show. Většina se také těšila na novinkovou skladbu "Monster World", která ovšem prozatím zůstala pod koncertní pokličkou, a jako přídavek tedy sáhla kapela znova po klipovce "Sky & Nails" a tím završila také tento celý vysoce atraktivní sobotní program.

Pořadatelsky velice pohodový a vstřícný přístup (který se, ruku na srdce, na Hranicku zřídkakdy vidí), přispěl v nemalé míře k celkovému rodinnému charakteru festu, což považuji za jeden z hlavních aspektů, proč si lidé užívali celou akci v uvolněném duchu. Vybrané prostranství kolem pohostinného objektu střelnice se zdálo být výborným řešením, i když město ani v tomto případě nepřivřelo oči nad popůlnočním hudebně reprodukčním zákazem a tak nezbývá než se těšit zase na příští ročník, který už snad bez občasných zvukových neduhů přiláká i více metaluchtivých jedinců.

LIVEEVIL INSCELLET

DISSOLVING OF PRODIGY PORK SODA HELPNESS

RATTLE BUCKET PSYCHO RADIO EUTHANASIA

NO MADS Lidé a atmosféra

foto: Miroslav Schwanzer

Miroslav Schwanzer | 04.08.09

Další články autora:

DYING PASSION & FREE FALL Tour 2010 | 30.12.10
Filozofie kladivem vol.4 | 04.12.10
DARK TRANQUILLITY, INSOMNIUM, BELLIGERENCE | 26.10.10
DIMMU BORGIR, ENSLAVED, SAHG | 12.10.10
NIL - Dirty | 27.09.10

Všechny články