Přihlášení | Registrace

Reporty

BRUTAL ASSAULT - vol. 14

06. - 08.08.09
Jaroměř, vojenská pevnost Josefov

Festival Brutal Assault – nejen v tuzemském prostředí nejvýznamnější akce pro fanoušky tvrdé hudby – dorostl se svým čtrnáctým ročníkem do situace, kdy jeho skončení budí stále více intenzivní pocit, že jsme díky němu byli svědky něčeho mimořádného. Množství faktorů, které zmíním následně, navíc nahrává i skutečnosti, že všemožné kritické blábolení návštěvníků je více odrazem "povinného" koloritu metalového festivalu (pivo, zvuk), než vypovídající charakteristikou, která by dokázala docenit obrovský význam celé akce. Ano, některé kapely trpěly špatným nazvučením (při setu SADUS zvukař zcela zazdil baskytaru Steva DiGiorgia), stejně tak jsme ale třeba byli svědky nazvučení skvělého a vyrovnaného nejen na outdoorové podmínky (CYNIC), o čemž se už tolik nediskutovalo.

Díky – říkají fanoušci i hudebníci

Brutal Assault je ve své stávající podobě festivalem, který se dokáže zavděčit masovému metalovému posluchači, ale myslí i na alternativní podoby stylu a neváhá k vystoupením pozvat hudebníky, na které by se jiný pořadatel při kalkulaci "náklady versus výdělečnost" okamžitě vykašlal. Ač by mohli jít po vrabcích v hrsti, neváhají pořadatelé vytrhnout kapely z koncertního odpočinku a dopravit do Josefova ke koncertům, které se beze studu mohou titulovat jako "exklusivní".

Můžeme mluvit dokonce o schopnosti položit základy popularity interpretů českému posluchači dosud spíše neznámých. O renomé celého podniku pak svědčí i skutečnost, jak moc si vystoupení na něm četní hudebníci považují a jak čestné místo koncerty na festivalu zaujímají v mnohých kapelních historiích (za vrchol kariéry označili koncert na BA třeba MADDER MORTEM).

Letos zřejmě nejupřímněji děkovali sporadicky koncertující a u nás poprvé vystupující Angličané ANAAL NATHRAKH, jejichž nahuštěný set nádherné agrese měl snad technické rezervy, ale nakonec nekompromisně pohltil. K dokonalému zážitku pomohlo nejen instrumentální zvládnutí "šílených" skladeb (klobouk dolů, Steve Powelle), ale právě i nadšená komunikace frontmana s diváky. Výměna mezi pódiem a publikem byla obousměrná a takřka dokonalá. Vystoupení ANAAL NATHRAKH překračovalo žánrové hranice, nutilo k odstřižení od reality, vběhnutí do mosh pitu a následnému slastnému smývání prachu z obličeje a způsobilo zážitek, na jaký se nezapomíná. Ať žije komplexní agrese.

Ne vždy se zadaří

Byť zaznamenal i pozitivní ohlasy, návrat Izraelců ORPHANED LAND na pódia Brutal Assaultu byl především nejčastěji zmiňovaným debaklem letošního ročníku. Pomineme-li dílčí technické nedostatky, iritoval koncert ceněné kapely zejména příklonem k infantilní folkovosti zcela v duchu současné vlny "housličkových" kapel a veškerá hloubka se ztratila pod povrchem prvoplánového vytleskávání. Mystika zatím stále poslední desky "Mabool" byla degradována na poměrně rutinní set, který ještě více kazily stereotypně metalová gesta zpěváka. Možný je ale i jiný pohled, jaký předestřel jeden z redakčních kolegů – ač bylo jejich vystoupení netradičně veselé a rozjuchané v kontrastu s tématy, kterých se texty kapely týkají (judaismus, křesťanství a islám), můžeme to brát za návrat k dobám starého Jeruzaléma, kdy vedle sebe bez větších problémů existovaly různé kultury, a byl důvod k veselosti a obyčejné radosti ze života. A právě tu radost ze života vystoupení ORPHANED LAND některým evokovalo.

Zvuková nevyrovnanost pohřbila i vystoupení další "mystické" kapely, jejíž zařazení do parného poledne navíc představovalo nejvýraznější dramaturgický přešlap. NEGURA BUNGET "dojeli" na agresivně přezvučenou sólovou kytaru a další akustické nástroje, kvůli nimž absolutně nevynikly nuance a "dronové" plochy činící z jejich hudby zážitek esoterických parametrů.

Ranní potlesk tuzemské reprezentaci

Zastoupení české scény bylo letos přinejmenším důstojné a v případě kapel jako jsou FDK, FORGOTTEN SILENCE a ADOR DORATH se dá zcela odůvodněně orodovat za jejich budoucí zařazení v pozdější časy. Jelikož počet diváků v jedenáct dopoledne a čtyři odpoledne není často až tak dramaticky odlišný, a jelikož zmíněné kapely snesou srovnání s vybranými interprety okupujícími večerní a noční hodiny, věřím, že za rok už budou ADOR DORATH šířit svá zběsilá poselství obestřeni noční tmou. Pokud by se tak ovšem stalo letos, přišla by kapela o "exklusivní" efekt, kdy panující vedro rozčísla voda z hasičského vozu a doslova oživila zmožené publikum a tím i strhující set, jímž kapela mimo jiné potvrdila, že nehodlá donekonečna spoléhat na hity z debutu.

V mimořádné formě (zajisté i díky posilám včetně kytaristy Jiřího Kučerovského z ANIMÉ) se ukázali být sporadicky koncertující FORGOTTEN SILENCE, kteří předvedli v plné kráse a délce "Mezzocaine" z poslední desky (a navíc skladbu dovybavili rozšířenou verzí videoklipu), ale také v premiéře uvedli nové dvě skladby s mimořádným hostem Brunem (ex-HYPNÖS). Nejen jeho přítomnost stvrdila, že po "Kro Ni Ce" čeká posluchače sofistikovaný deathový nátěr.

Nové skladby předvedli i FDK, toliko kapela, která dokáže sbližovat metalisty a hardcoristy. Dvě novinky ukázaly intenzivnější a citlivější (v tomto pořadí) tváře kapely. Mimořádné bylo i vystoupení nadžánrových GHOST BRIGADE, kteří v Josefově předvedli naživo vůbec poprvé skladby z nové desky "Isolation Songs". A ač se nám kytarista Wille svěřil s tím, že si je vědom rezerv v sehranosti kapely, z publika to působilo přesně naopak a Finové dali vyniknout skutečnosti, že melancholii jejich hudby pohání nutkavá agrese.

Byla-li řeč o hracích časech kapel, je nutno konstatovat, že na současném "Brutalu" platí více to, že samotné vystoupení na něm je natolik prestižní, že ani ranní čas by neměl být považován za jakkoliv degradující. Potvrdilo to i několik časnějších vystoupení – vedle již zmíněných FORGOTTEN SILENCE se to týká i žánrově zcela odlišné skupiny BLACK BOMB A. Pro mnohé nenápadný objev a potěšení celého festivalu zahrál už v sobotu ráno a uchvátil nejen nasazením, ale i kontaktem s diváky, jehož vrchol nastal, když Poun při skladbě "Mary" skočil k hrazení a společně s fanoušky zpíval. Z toho, co předváděl Djag i Poun a vlastně celá kapela, je jasné, že v živém podání je jejich největší síla. Podobně časně, ale s důstojnou odezvou zahráli i neo-thrasheři DARKANE.

Ladies, motherfuckers and marijuana

Očekávání naplnily i vystupující legendy všemožných žánrů – a některé předvedly vyloženě strhující vystoupení. Zatímco SUFFOCATION pohltili i příznivce jiných odnoží, blackoví zástupci budili větší kontroverze a zejména ve spojitosti s MARDUK se hovořilo o problematičtějším setu a odvaru předcházejících IMMORTAL. Jejich vystoupení nalákalo suverénně nejvíce diváků (včetně množství fans, kteří vypadali díky hladině alkoholu dost "zle") a minimálně v tomto ohledu naplnilo očekávání. Koncert se neobešel bez chyb maskovaných improvizací, ani pyrotechnická show nepatřila k nezapomenutelným, norské blackové divadlo se nicméně dočkalo několika děkovaček. A taky glos o návratu na blackový trůn.

I tak ale nešlo nezaslechnout jistou nesehranost zřejmě pramenící z několikaleté neaktivity. Oblíbené skladby z novodobé éry kapely jako "Sons of Northern Darkness", "Damned in Black", "At the Heart of Winter" či notoricky známé kultovky jako "Battles in the North" či "Blashyrkh (Mighty Ravendark)" měly místy pozměněné struktury či je zpěvák a kytarista Abbath nepředvídatelně přerušoval, aby mohl hecovat publikum. Dlouhý set se jako celek však vydařil, jen ortodoxní fans zřejmě jen tak neskousnou skoro až heavymetalově přístupný sound na hony vzdálený blackmetalové syrovosti. Nebudeme-li do čistokrevného blacku řadit ANAAL NATHRAKH, důstojné žánrové vystoupení předvedli už jen VREID, kteří se také nebáli oživujících odchylek od konzervativně blackové podoby.

Na loňské nezapomenutelné vystoupení CARCASS letos navázala spřízněná BRUJERIA, vystoupivší i s navzdory "maskujícímu" šátku okamžitě rozpoznatelným Shanem Emburym (NAPALM DEATH), který u mexikánů hraje na kytaru. Na první spíše vesele grindovou půli navázala do oblasti klasičtějšího jihoamerického metalu směřující půlka druhá. Hlavním tématem byla samozřejmě marihuana, kterou si podle dobře informovaných zdrojů užili oba zpěváci i po vystoupení s nejmenovaným fanouškem. Kromě hudby pobavilo i zapojení kapelního řidiče, který v jedné ze skladeb zpěvuchtivým fans prostřednictvím cedule napovídal "Si" nebo "No".

Svou pověst naplnili i OPETH, kteří z koncertního pódia dokázali přednést stejně sugestivní nálady jaké známe ze studiových nahrávek, aniž by jejich set působil sterilně. Mikael Åkerfeldt jednotlivé skladby prokládal poměrně vtipnými průpovídkami a ve srovnání s posledním pražským vystoupením se v tomto směru i kontroloval.

Díky za ty dary

Ač se ani letošní ročník nevyhnul nezaviněnému a na poslední odřeknutému vystoupení (DAGOBA) a někteří fanoušci plakali i po předčasně odvolaných FEAR FACTORY či MACHINE HEAD, může se čtrnáctý Brutal Assault směle označit za dosud nejvydařenější – zejména proto, že se mu podařilo navázat na ročníky minulé, neslevit a naopak nabídnout nejen lákadla hudební, ale i větší divácký komfort. O zasloužené prosperitě symbolicky vypovídá nejen počet kapel pozvaných adresně na Brutal Assault, ale i prakticky provedený festivalový "fahr-plan", který obdržel každý z návštěvníků.

Stávající podoba festivalu je mimořádná v mnoha ohledech – počínaje dramaturgickou strukturou a konče nezaměnitelnou lokací. A tak v souzvuku s četnými diváky i zástupci kapel oroduji za to, aby Brutal Assault zůstal takovým, jakým momentálně je. Skladbou kapel vytříbeným i atraktivním a (žel nenafukovací) lokalitou jedinečným festivalem, jaký v současné podobě nemá obdoby. "Hlavně na tom nic neměňte", opakoval mi v přímé souvislosti s právě pojmenovanými specifiky kytarista Norů ATROX Eivind, působící mimo jiné též v na nové desce pomalu pracujících MANES, kteří by mohli být onou zárukou alternativního uspokojení napřesrok.

Sdílené i soukromé a nepřenositelné vzpomínky odvezené z letošního ročníku byly silnější než dříve. Stejně jako nechuť vrátit se po festivalu do "normálního života". Díky.

TOP Brutal Assault 2009 podle redakce ABYSSu

1. ULVER (20 bodů)
2. ANAAL NATHRAKH (12)
3. – 4. CYNIC, SKEPTICISM (8)
5. OPETH (7)

ROTTING CHRIST, PAIN (5), GHOST BRIGADE, ATROX, WALLS OF JERICHO (4), VREID, BIOHAZARD (3), BRUJERIA, CRIPPLE BASTARDS (2), IMMORTAL, ORPHANED LAND, FORGOTTEN SILENCE (1)

na článku spolupracovali: Tomáš Holub, Jirka Rajsigl, Štěpán Šimek

ROTTING CHRIST MADBALL ORPHANED LAND

PAIN BIOHAZARD

BRUTAL TRUTH TURISAS MITHRAS

CYNIC Lidi a atmosféra

Pátek

NEGURA BUNGET VOMITORY NOVEMBERS DOOM

PESTILENCE BRUJERIA OPETH

TESTAMENT ULVER

DARK FUNERAL Lidi a atmosféra

Sobota

FDK AGATHODAIMON ADOR DORATH THE FACELESS

GHOST BRIGADE ANAAL NATHRAKH ATROX

SUFFOCATION IMMORTAL WALLS OF JERICHO

MARDUK SKEPTICISM Lidi a atmosféra

foto: Eliška Podmelová

Anketa

Na Brutal Assaultu mě nejvíce přitahuje:

Celkem hlasovalo: 350 | Zobrazit všechny ankety

Viktor Palák | 10.08.09

Další články autora:

Filmové okénko druhé - filmy distribuční společnosti Artcam | 02.11.10
Dva na jednu: BLUT AUS NORD - What Once Was... Liber I | 31.10.10
DIMMU BORGIR - Abrahadabra | 30.10.10
KNUT - Wonder | 28.10.10
Filmové okénko první - české filmy | 02.10.10

Všechny články

Eliška Podmelová | 10.08.09

Další články spoluautora:

Dark Valentine Party 4 | 22.02.12
Hudební zážitky roku 2011 II. | 25.12.11
Hudební zážitky roku 2011 I. | 24.12.11
Scott Kelly | 22.02.11
Hudební zážitky roku 2010 II. | 02.01.11

Všechny články