Přihlášení | Registrace

Recenze

SKITLIV - Skandinavisk Misantropi

2009 Season of Mist

"Like Rimbaud
I licked the venom from
The Mother's cunt"

Už samotný název kapely, volně přeložitelný jako "Zasraný život", uvozuje spíše kritický pohled na svět, jaký je Norům vlastnější více než jakémukoli jinému národu. Pohled je to samozřejmě spojený s náležitě hutnou hudbou, která jim jde snad díky přirozené povaze nehostinného prostředí takříkajíc sama od ruky. To do puntíku platí i o "Skandinavisk Misantropi", přes hodinu dlouhé komorní zkáze, na níž kromě Maniaca a Kvarfotha uslyšíte i Attilu Csihara, Gaahla nebo Davida Tibeta.

Soundtrack ke špatnému dni

SKITLIV jdou na ruku příznivcům žánru. Tradičně znějící skloubení doomu a blacku vytváří po sazích chutnající koktejl všeho skličujícího, co se v životě dá nalézt. Počáteční nenápadný dojem z vesměs klasicky znějících skladeb postupně vykvete v nebezpečně otevřené vyprávění o životě, v němž cestu za štěstím nelemuje vůně meruňkového táče ani dědečkův vlídný úsměv, se kterým nahrává vnukovi při fotbalu, ale stoprocentní koncentrát negace a zmaru.

Co je ostatně horšího ve společnosti, která chce být normální, než být "divný". Neusmívat se, nenosit hezké šaty, nevonět, nepřitakávat, nezařizovat se, nepřikyvovat, nesplňovat a opovrhovat, jinak řečeno uvědomovat si skutečnost... Nesmějte se, jde v podstatě o mučednictví. Nikdo s vámi nebude spát, mít vás za kamaráda, nikdo vás nebude chválit, nebudete oblíbeni, obdivováni a nikdo se na vás ani neusměje.

Stejně jako Kristus promlouval s láskou ke svým ovečkám, pomlouvá Maniac řízným hlasem všechny ovce, utahuje si z ostatních i sám ze sebe, z autorit, falešných model, z věčného chození kolem horké kaše. Chvíli pod jeho taktovkou vše poklidně teče jako bublající magma, chvílemi intenzivní jako mrazení v zádech, ale vždycky je to kaloricky stoprocentně výživné a přívětivé jako skelná vata v očích. Prvotní dojem by snad mohl vzbuzovat pocity obyčejnosti, ale nakonec v sobě nemusíte objevovat ani tolik trpělivosti jako Maniac hnusu, aby vás oslovila a pomalu a nenápadně dostala tato do posledního hnidu vypiplaná přehlídka všeho škaredého.

"Skandinavisk Misantropi" dostává svého názvu a s jakousi "nezpochybnitelností" plynoucí ze suverénního hudebního projevu rozstřikuje šeď a smirkovým papírem odírá dobré rozpoložení. A i když neuslyšíte nic nového, jen s lhostejným odplivnutím servírované dobře známé, díky pestré paletě hostujících vokalistů se zážitek nerovná monotónnosti, byť cílené.

K čertu s optimisty a decentností! Pojďme si zazpívat o mužích a ženách v nejlepších letech, jak polevují ve snažení udělat svět hezčím, protože pro to jednoduše nemají důvod. Pojďme si zazpívat o všech pokleslých koutcích, nesplněných snech promarněných šancích, o pokrytectví a vypočítavosti, jež jsou zapotřebí, aby se jeden na druhého usmál. Zazpívejme si o jednom normálním špatném dni.

Hodnocení

Tomáš Kouřil | 09.12.09

Další články autora:

Dva na jednu - představujeme novou rubriku | 31.10.10
GORGONEA PRIMA - Black Coal Depression | 14.10.10
ANAAL NATHRAKH, ISACAARUM, LEGION | 01.10.10
DIMMU BORGIR - For All Tid | 24.09.10
MISERERE LUMINIS - Miserere Luminis | 12.09.10

Všechny články