Live kalendář

1. NACHTMYSTIUM – Addicts: Black Meddle Pt. II
2. Mike Patton – Mondo Cane
3. SWANS – vše
4. KAYO DOT – Coyote
5. KORN – Korn III: Remember Who You Are

Jan Novák

1. KLONE - Black Days
2. DISBELIEF - Heal
3. STONE TEMPLE PILOTS - Stone Temple Pilots
4. THE SEASON STANDARD - Squeeze Me Ahead of Line
5. MISERY INDEX - Heirs to Thievery

Jirka Jakoubě

1. A STORM OF LIGHT - Forgive Us Our Trespasses
2. BARONESS - Blue Record
3. PELICAN - What We All Come to Need
4. THE PROJECT HATE MCMXCIX - The Lustrate Process
5. RAMMSTEIN - Liebe ist für alle da

Jan "Longgger" Dlouhý

1. THE RED CHORD - Fed Through the Teeth Machine
2. CONVERGE - Axe to Fall
3. FALL OF EFRAFA - Inlé
4. BEASTIE BOYS - Check Your Head
5. DEFORMITY - Murder within Sin

Václav Tesař

1. DEMONIC RESURRECTION - The Return to Darkness
2. MINDLESS SELF INDULGENCE - If
3. CATHEDRAL - The Guessing Game
4. TURMION KÄTILÖT - U.S.C.H!
5. RHAPSODY OF FIRE - The Frozen Tears of Angels

Ladislav Oliva

1. MATAHARI - Šapitó iluzí
2. INSANIA - Kult hyeny
3. SPINELESS FUCKERS - It Is Just a Real One
4. MÖRKHIMMEL - Sheep in the Labyrinth
5. RISPOSTA - Schválen byl nový řád

Článkový kalendář

<< >>Červenec
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
			1	2	3	4
5	6	7	8	9	10	11
12	13	14	15	16	17	18
19	20	21	22	23	24	25
26	27	28	29	30	31

Reporty

Dark Valentine Party 2

Dark Valentine Party 2 ADOR DORATH, MISTY WAYS, ALVARÉZ PERÉZ, JERUSALEM
12.02.10
Brno, Melodka

Už podruhé letos po brněnských zákoutích lákala a zvala tajemná postava bez obličeje z plakátů Dark Valentine Party do srdečních komnat Melodky, a tak se druhý únorový pátek mohla opět uskutečnit párty, kde nechyběly stylově oděné křehké dámy, elegantností oplývající chrabří pánové, spousta opojných tekutin a samozřejmě i pořádná dávka temně poetické muziky. Večerní program byl sestaven velice uvědoměle tak, aby uspokojil choutky a potřeby všech metalu chtivých srdcí, a tematicky uchopen ve stejné myšlence, jako kdysi dávno moudří mudrcové rozdělili lidské bytí do čtyřlístku lidských vlastností.

V úvodu valentýnské obskurnosti připravila půdu pro rozněžnělé obecenstvo českobudějovická parta zvaná JERUSALEM. Jejich playlist by se dal shrnout s přívlastkem gotický rock'n'roll, který se ovšem nijak neutápěl v přemíře melancholie a patetičnosti, navíc s českými texty působil jejich repertoár na emocionální nitky bezelstně a otevřeně. Úvodní kapela tedy zásobovala publikum jak písněmi z vlastního měšce nápadů tak i hity převzatými, což na začátek akce příjemně rozhoupávalo zatím poměrně společensky čerstvě naladěné, zato však bázlivě zformované řady fanoušků.

Asi nejextravagantnější jednotkou večera se stali domácí ALVARÉZ PERÉZ, kteří vyrukovali se svou produkcí v německém elektrogotickém stylu. V sestavě trojice pánů a dvojice dam, kdy se kromě zpěvačky Ellen Alvaréz schovávala za klávesami také nepřeslechnutelná pěvice Dasha z TISÍC LET OD RÁJE, jejíž hlasitý projev musel zvukař občas mírně zkoordinovat, nastoupili s téměř famózní atmosférou, ve které nechyběly pódiové rekvizity, ani různé elastické pohyby, přičemž nejvíc tanečního eskamotérství předvedl šamanský sudový mlátič, jehož hudební úloha v kapele sice zůstala malým nevysvětlitelným rébusem zahaleným v oparu chaotických částic za jeho rytmicky se vlnícími boky, zato jako bavič zafungoval excelentně. Za pár okamžiků se sice nadšení z počáteční intenzivní atmosféry trochu rozplynulo, každopádně okouzlení zůstávalo přisáté na duších přihlížejících a zároveň s tím se také Melodka během vystoupení ALVARÉZ PERÉZ proměnila ve fantastický dům snů.

Brněnští swingersoví metalogotici MISTY WAYS obvykle nekoncertují s velkou vytížeností, zato jejich nasazení na koncertech je velkým zadostiučiněním pro všechny éterické duše prahnoucí po hudbě nabízející naplnění svůdnými melodiemi a zároveň nádechem mystické aury a démoničnosti. Jelikož jsou MISTY WAYS požitkem nejen sluchovým, ale umí také rozdráždit všechny ostatní zbylé vjemy, je jen na každém, aby si vybral, co je jeho srdci nejbližší. Téměř neuchopitelná a bezchybná Deriasova kytarová práce, která v závěsu za svérázným, ovšem velice příjemným pěveckým projevem živelné valkýry Katryny stala se hned od počátku velkým lákadlem pozornosti a společně s rafinovanými melodiemi poletujícími nad hlavami budili po celou dobu vystoupení obrovský zájem přihlížejících, kteří MISTY WAYS evidentně prokazovali svou náklonnost. Startovací skladba "Deep in the Dusk" se sice zvukově vezla v počátečních porodních bolestech, ovšem na stylovou předělávku "Chemical Wedding" ze sólového období maidenovského pěvce Bruce Dickinsona už bylo vše jak má být, a tak závěrečná klipovka "Harvest Moon Garden" už byla vítaným vyvrcholením.

Pod temnými křídly noci
hluboko v prachu ukrytý navěky
za rudého soumraku spatřil jsem anděla
místo slz jen krvavé střepy z očí mu padaly

Poletoval tam mezi stíny
samotou posedlý, slepý a šílený
ten nešťastný anděl co zabil v sobě lidství
navždy svá ústa umlčel v bolesti

Se strachem v dlaních svíral své poselství
bez dechu do ticha křičel úpěnlivě
stále dokola, jen ta slova zoufalství
kde schováváš se, my Dear Dark Valentine!

Na závěr vystoupivší ADOR DORATH s sebou dovezli ze severních koutů naší vlasti pořádnou dávku temně divokého metalu a tím také završili symbolický valentýnský čtyřlístek. Jako tahouni večera dostali do vínku už vyzrálý zvuk, přímý a čitelný, který dal zároveň možnost oživit to vnitřní přitažlivé kouzlo, díky němuž umí jejich hudba provařit všechny nažhavené buňky na těle do poslední jak šálek svařeného vína v třeskutých mrazech, při kterých lačné jazyky v poalkoholových stavech nekompromisně přimrzají k zábradlí. Každý, kdo na kapelu zůstal do pozdních nočních hodin, si tak mohl gurmánsky vychutnat stěžejní průřez jejich dosavadní tvorbou. ADOR DORATH patří taktéž k jedněm z mála tuzemských kapel, které kromě hudebního repertoáru představují i svůj osobitý pódiový styl, jenž zároveň nepůsobí nikterak kýčovitě nebo přehnaně. Do hry nám tedy i na Melodce vstoupil bosý netopýří kytarista s velice elegantním baletním nožním grifem, gotický basový mág či kapucínský klávesista, který jako by chtěl z přihlížejících vysát svým nástrojem jejich hříšnou mysl a přetvořit ji na čisté bezpohlavní opium. Madam Anna v černých šatech, která jako zdála by se býti náměsíčnou, oplývající však lahodně jemným hlasem a milým úsměvem, procházela se po pódiu nadnášena plíživým oparem mlhy stejně jako Christine Daaé z filmu "Fantom opery", putující na vlnách magických tónů za svým tajemným "Andělem hudby". A samozřejmě také nezkrotný mimický křikloun Iwosh, který už jako zkušený velitel své adoří eskvadry laškoval s publikem, místy až na filozofické rovině. Tato rovina však byla pro mnohé vzhledem k pozdnímu času a množství mozky zastírajícího alkoholu nedostižnou metou, tudíž nezbývalo než se zaměřit jen a jen na ten jediný a důležitý orgán a to orgán sluchový, což se kapele dařilo dokonale.

Dav fanoušků si na závěr vymohl ještě přídavek v podobě skladby "Mountain" a tak na Melodce nic nebránilo tomu, aby si člověk vystoupení ADOR DORATH mohl dosytosti užít, rozpoutat nějaký ten žduchací taneček, provětrat dlouhé vlasové oháňky, zařvat si spolu s Iwoshem z plných plic, ale samozřejmě také u baru zapálit jiskru v srdcích zůstavšichtivých dam nebo se jen tak valentýnsky zasnít…