Novinky | Videa

Beseda u Bigbítu slaví dvacáté narozeniny

Dnes

MADAFAKA, NOOSTRAK, BOTB, PIKODEATH v Liberci

Dnes

AFFECTOR; KATATONIA; EVOCATION

Dnes

DARK FUNERAL; David Draiman & Geno Lenardo; ZONARIA

Dnes

Brutal Assault 2012 + pre-Assault show

16.05.12

TESTAMENT; DEVIN TOWNSEND PROJECT; Arjen Lucassen

16.05.12

SmogOva zona - MALIGNANT TUMOUR

28.03.12

Echoes

Live - nejbližší akce

Tattoo Convention Prague 14

25.05.12 - 27.05.12 | 14:00 hod.

Více | Přidat koncert

Galerie

Recenze

Necrocock - Lesní hudba

Necrocock - Lesní hudba 2010 vlastní náklad

Tomáš Kohout alias Necrocock, dobře to známá postava zdejší hudební scény, začíná tak trochu připomínat Lorda Morbivoda. Stejně jako on rozprostřel svou tvorbu do poměrně širokého spektra nejen tematických, ale v jeho případě i žánrových poloh. Rozhodně mu totiž nestačí ke štěstí pouze KAVIAR KAVALIER, o čemž vypovídá nedávno navrácený kult MASTER'S HAMMER, zatím poněkud neznámý projekt NIGHT VISION a také průběžně připomínaná sólová kariéra.

Protagonista ovšem protentokrát opustil ponurý svět skřípajících krematorních mechanismů a raději se vydal na procházku do lesa. Podobně jako i zmíněný Lord Morbivod skrze TROLLECH, oslavuje také Necrocock krásy stromových porostů, činí tak ovšem poněkud romantičtějším a možná až naivnějším způsobem. Někdy dojemně pláče nad smutným osudem zraněné zvěře, občas najde nějakou tu václavku, jindy si zdřímne v jehličí, popřípadě se rozkošně polaská formou říkánek typu "Vím, že až jezera roztají, seznámím se s kočičkou, vím, kde veverky si hrají, mazlím se s lištičkou." Byť textařsky nejde o nic světoborného a na leckoho to může působit v lepším případě úsměvně či v tom horším skoro až trapně, každopádně to má cosi do sebe.

Něco podobného lze tvrdit rovněž o hudební náplni. Rozhodně nečekejte žádný blek metál nebo něco takového, spíš by se dalo mluvit o návaznosti na funerálně doommetalový charakter minulého alba, ovšem zbavený syrové ponurosti a naopak provzdušněný jakousi, řekněme, ambientní atmosférou. Jinými slovy - je to monotónně pomalá a občas až lehce nudící, přesto melodicky nesmírně působivá lesní hudba, kterou zajímavě zpestřují táhlé tóny lesního rohu. Kytarově-klávesové motivy se zde neustále opakují, svou kompoziční výstavbou však zcela naplňují výrazně emociální záměr.

Zpěvu je tu spíše pomálu, ovšem jeho čistá a téměř žensky působící poloha v kombinaci s tvrdším podkladem zdařile evokuje někdejší skvělou kaviáří prvotinu. Nádherné vokální melodie se noblesně až étericky vznášejí nad neméně procítěným hudebním podkladem a krásně tak dotvářejí přírodně organickou symbiózu, kterou se radno nechávat unášet i častěji.

Přestože celkově vzato nejde o nic extra mimořádného, jako důkaz autorova osobitého a originálního tvůrčího přístupu nutno album přijmout bez větších výhrad. Poslední dobou docela plodný Necrocock znovu dokázal, že ještě zdaleka nepatří do kremační pece a navzdory momentálně hlasitým úderům Mistrova kladiva dokáže zaujmout i výrazně odlišnějším způsobem.

sestava: Necrocock a hosté – vše
produkce: text
studio: GummiStudio Y
čas: 53:18
země původu: Česká republika
styl: ambient doom
odkaz: www.necrocockworld.com, http://bandzone.cz/necrocock

tracklist:
1. Halali
2. K václavkám
3. Ležím v jehličí
4. K dubům
5. Mokvavá zranění
6. Vodní pejsci
7. Lesní hotel Orion
8. Muskarin
9. Amoretka Mlženka
10. Tam na Luční
11. Na posedu
12. Tam se vaří z hub

Tomáš Kohout alias Necrocock má na tuzemské hudební scéně zvláštní pozici. Část posluchačů jej považuje za hudebního génia, ostatní si v lepším případě nechápavě klepou na čelo. Nové album na této situaci sotva něco změní.

"Lesní hudba" se zcela oprostila od metalových kořenů a vydala se směrem dronu a ambientu. Kytary figurují jen v pozadí a tam, kde na sebe upoutají pozornost, se vyznačují spíše tklivým, smířeným tónem. Na albu převažují atmosférické plochy, které obrousí veškeré hrany. Zdánlivě naprosto nenáročná hudba, která se utápí v atmosféře pokojné procházky říjnovým lesem.

Nicméně první poslech klame. Podzimní les je v podání Tomáše Kohouta idylickým místem tak možná pro někoho, kdo se nikdy nevzdálil víc než pár kroků od jeho okraje. Za touto hranicí čeká obskurní krajina zhoubovaných zvířátek, tlejících těl a krvavých stop na jehličí, která má unikátní, složitý a především naprosto ujetý ekosystém. Prolínají se zde ambientní plochy, kytarové linky, lesní roh, bicí a Necrocockův vokál ve své nejúchylnější poloze. Člověk může poslouchat několik týdnů a stejně se nedobere smysluplného konce.

Obávám se, že to je největší silou i slabinou desky. Lidi, kteří se dokáží naladit na její obskurní filosofii, si k "Lesní hudbě" brzy vypěstují intimní vztah, zbytek si bude nechápavě klepat na čelo dál. A mám takový pocit, že přesně s tímto úmyslem ji Necrocock nahrál. Těm, co ji pochopí, připravil zajímavý zážitek, z těch ostatních si prostě svým osobitým způsobem dělá srandu.

70 %
Jakub Němec

"Bylo jen otázkou času, kdy svou hudbou vyrobím takovouto oslavu lesa", zmiňuje Necrocock v rozhovoru pro pánský magazín Maxim v souvislosti se svou novou deskou "Lesní hudba". Výsledkem je zřejmě nejseriózněji znějící počin v jeho kariéře. A přestože Tomáš Kohout hudebně ani tentokrát nijak zvlášť nevybočuje ze svého typického skladatelského rukopisu, podařilo se mu dodat desce velmi intenzivní psychedelickou přírodně-vesmírnou atmosféru. Tu navíc umocnil nápaditými vstupy lesního rohu, které dodávají "Lesní hudbě" autentičnost i majestát. Krátké heslovitější texty nemají za úkol nic závažného sdělovat, spíše dokreslují atmosféru zajímavě pojatými přírodními výjevy, ale i lehkou bizarností, která je pro Necrococka typická.