Přihlášení | Registrace

Recenze

KABÁT - Banditi di Praga

2010 EMI

Naše jediná skutečná monstrskupina KABÁT, jejíž způsob fungování připomíná stát ve státě, zplodila po čtyřleté a prozatím tedy nejdelší pauze novou studiovku. Její neskutečná prodejnost boří veškeré teorie o krizi hudebního trhu, současně však vyvolává nejen obvyklé nadšení stáda fanoušků, ale také neméně tradičně přehnané odsudky přechytralých intelektuálů. Oběma těmto stranám se lze vysmát.

Tohle je sice nejlepší kapela u nás, ale pouze ve schopnosti zaujmout abnormálně početný dav a ten přimět ke koupi nosiče či návštěvě koncertu. Přestože si šedesátitisícové stádo agrorockerů z Vypichu může myslet něco jiného, skutečné kvalitativní vrcholy českého tvrdého rocku se, jak o tom průkazně svědčí některé odborné ankety, nacházejí někde zcela jinde, mimo dosah nejen běžného stádovitého rockera, ale i mnohých oficiálních médií. Nízký rozhled však v tomto případě hraje i proti alternativně cítícím jedincům, kteří mají naopak tendenci označovat tento soubor za nejhorší u nás, což lze označit rovněž jako naprostý nesmysl, protože ještě mnohem hůře se jeví nejen celá řada známých jmen, ale především nekonečná záplava tupých vesnických zábavovek. Zjednodušeně řečeno, naše nejslavnější rocková kapela je sice slabší než PRVNÍ HOŘE, OTK, GNU, INSANIA, FDK či DYING PASSION, současně však pořád lepší než ALKEHOL, HARLEJ, ARGEMA nebo KOMUNÁL.

Pánové rozhodně netrpí chutí cokoliv riskovat a sázejí na svůj tolik úspěšný a osvědčený styl. Zbrusu nový počin zní naprosto stejně jako minimálně dva předchozí, přičemž pokud první poslech neodhalí dostatečný počet zjevných hitovek, opakovaným pouštěním se jejich výskyt násobí. Některé popěvky mají takovou sílu, že se dokáží zahnízdit v mysli a znít v hlavě intenzitou, jež může být někomu skoro až nepříjemná. Každopádně, titulní megatrhák "Banditi di Praga" lze považovat za naprosto klasickou nakažlivou stadiónovku, jejíž mohutný sbor přehlušuje veškeré nářky pochybovačů. Některé textové úryvky typu "a tady máme medvěda, co dlouhou chvíli měl, no a tak místo oběda odnes to krotitel" se patrně nesmazatelně zapíšou do mysli rockového národa, nemluvě o sdělení "ano, je to v..., klidně to pípněte", kde tečky nahrazuje, přesně podle následného doporučení, opravdu pípnutí. Stopy vtipu prokazuje rovněž výborný song "Lady Gag a Rin", jehož vzpomínka na časy minulé začíná slovy "major honil padouchy, kdo kejval, v klidu žil, a nám to smeklo klobouky, když bouchnul Černobyl, tenkrát uměl raketu řídit kdejakej pes, guláš voněl z bufetu a já byl bez peněz". Když se tomu připočítají ještě detaily jako "autobus byl narvanej tak, že i šofér stál", vypadá to, že jestli něco umně dotváří celkový tvar, je to i schopnost Špalkových textů vyjádřit se tak, aby to bylo vtipné, lidové a třeba i přízemní až buranské, ale současně řemeslně zručné a ne úplně blbé.

Zdařilý rozjezd, jenž stvrzují také "Matky & závity", se však postupem času začíná lehce rozmělňovat, což nespasí ani rychlejší kusy jako "Ebenový hole" a zejména "Narvi tam ten styl". Přestože opětovně nechybějí v posledních letech tolik populární oddechovky, tentokrát nazvané "Kdeco nám zachutná", "Projdu zdí" a "Don Pedro von Poltergeist", všechny se jeví jako melodicky i textově hodně průměrné a méně výrazné než v minulosti, byť nelze vyloučit, že budoucím ohráváním do zblbnutí se postupně přesunou do kategorie trvalých hitovek. Určitě jsou o něco akceptovatelnější než bezradná položka "Kávu si osladil", popřípadě nepříliš zajímavý závěrečný předbonusový blok, složený z vlezlých, jenže poměrně nezajímavých halekaček. Vedle Špalkem zpívaného folkového osvěžení "Potkali se v Paříži" celek lehce zpestřují Irskem načichlé bonusy, přičemž tuctová juchanice "Peří, prach a broky" dopadla lépe než nudné "Schody", vokálně podpořené kapelou DIVOKEJ BILL.

Celkově vzato však jde o pořád totéž, tedy o masově vstřícné popěvky, postavené na zcela tradičních heavyrockových základech, z nichž asi nejzřetelněji trčí AC/DC či MOTÖRHEAD. Mezi očekávané klady náleží kvalitní zvuk, vyzrálá produkce či suverénní Vojtkův projev, velice pěkně vypadá i čtyřpanelový digipakový obal, nicméně sem tam se objeví i drobné náznaky uspěchanosti či nedodělanosti, to když se některá rozjetá píseň v závěru jaksi podivně a nepřirozeně zhroutí. Přesto všechno, nejlepší česká zábavová kapela potvrdila pozici, kterou nehodlá vyklízet.

Hodnocení

Ladislav Oliva | 05.02.11

Další články autora:

TICHÁ DOHODA - 25 let - Největší hity live! | 17.05.12
Obscene Society 2012 | 16.05.12
Sedmipalce - RAPSÖD/PRŮMYSLOVÁ SMRT, RAPSÖD/STOLEN LIVES, TWISTED TRUTH - The Pile Of Scrawl, NAPALMED/WORMHEAD/PAREGORIK/ATARAXY | 10.05.12
LYKATHEA AFLAME - Elvenefris, APPALLING SPAWN - All Spawns | 03.05.12
MŇÁGA & ŽĎORP - Dáreček | 29.04.12

Všechny články