Přihlášení | Registrace

Profily

NURSE WITH WOUND

"Skládám hudbu, jakou chci slyšet a jakou neskládá nikdo jiný. Hudbu, jaká dříve neexistovala."

Steven Stapleton

Jedna brána do desítek světů

Hudební záběr Stevena Stapletona, hlavního osnovatele všeho okolo NURSE WITH WOUND (NWW) je natolik všeobjímající, že dokáže získávat fanoušky i mezi publikem, které je jinak proslulé spíše svou konzervativností – ne nadarmo se jeho jméno pomalu šíří třeba mezi posluchači tvrdé hudby. I ti totiž poznávají, že Stapletonův ohromující svět vrstvených zvuků může v hlavě rezonovat déle než riff z "Paranoid".

Máte-li nicméně pocit, že "bez čitelné struktury nemůže být hudba" – podobně jako "bez děje nemůže být film" – přestaňte číst a hlavně nezačínejte poslouchat, protože by vás Nurse with Wound mohli uvést do značného neklidu. Jejich hudba je totiž bezesporu "prokomponovaná", ale taky zcela ignorující očekávání ve vztahu k melodii, libozvučnosti nebo dokonce podbízivosti. Od roku 1979 aktivně tvořící Stapleton vychází z psychedelie (její depresivní, nikoliv povznášející části), minimalismu, samplování i terénních nahrávek, které víří okolo sebe, vrství a perou se i komunikují.

NWW produkují ten typ hudby, o němž s uznáním zkonstatujete, že "je to psycho". Takováto charakteristika na druhou stranu částečně eliminuje humor, který je tvorbě NWW stejně vlastní jako ponuré atmosféry. Vidění světa optikou kapely (můžeme-li toto slovo použít u uskupení vedeného mužem, který si cení spolupracovníků, ale zároveň si nenechá mluvit do svých vizí) je pokroucené, ale proti ničemu tím nebojuje. Stapleton sice svými přiznaně surrealistickými základy narušuje každodenní vnímání a posouvá významy, jeho tvorba však nemá politický rozměr, jaký je avantgardě v původním slova smyslu vlastní.

Experimentální pevnost na okraji útesu

"Samozřejmě že se venku pohybuje spousta ‚outsiderských‘ umělců. Ale ‚outsider‘ u nich často znamená kritickou zkratku pro nemotory na samé periferii existujících žánrů.", psal ve článku o NWW Scott McKeating z časopisu Rock-A-Rolla. A Stapletonovo klíčové experimentální uskupení z pomyslné nelichotivé škatulky obratem vyřadil. Skladby i desky NWW nejsou založeny na žádném byť jen přechodně ustáleném předpokladu. "Nemám žádné nástroje, a tak používám, co mohu. Skladba může vzejít z čehokoliv – naprosto čehokoliv. Často v nové skladbě vyjdu z již existující. Vezmu si z ní kousek a na tom buduju, posléze ten kousek odstraním a na zůstatku dále pracuju.", popisuje evoluci své nevyzpytatelné, ale přece kompaktní hudby Stapleton, který nechodí do studia s hlavou plnou nápadů, ale objímajíc v náručí své oblíbené anebo čerstvě objevené obskurní nahrávky.

Jinak ovšem funguje zcela mimo osidla moderních technologií. "Nemám páru, co se tam venku děje. Nemám počítač, nemám televizor a je to jen pár měsíců, co jsem si pořídil mobilní telefon.", svěřil se v roce 2008, kdy už žil skoro dvě dekády na severoirské farmě. S tím souvisí i skutečnost, že nahrávky vznikají v pronajatých studiích. "Skládání hudby je pro mě jako koníček. Jít do studia je pro mě malou dovolenou." Dovolenou, ze které se vrací ke zvířatům i rodině, a po níž nehodlá nijak zasahovat do toho, jak si ve velkém světě povedou do něj vypuštěná alba. A že jich je – podobně jako fanoušků. "Nemám vlastně ponětí, co si svět myslí o NWW.", říká Stapleton, jehož tvorba začala u toho, že se sám "naučil poslouchat". A k tomu vede i své posluchače.

Tibet do party

Ač v centru dění, vyzdvihává vždy Stapleton spolupracovníky, s nimiž na svých albech pracuje – a to se včetně studiových inženýrů. Za desetiletí tvorby okolo sebe vytvořil malý okruh věrných, nebrání se ale ani spolupráci se jmény jemu dosud cizími. Pomineme-li spolupráci s aktuálně odpočívajícími Stereolab (pro něž nemá příliš slov uznání), vynikne zvlášť ojedinělá kolaborace se Sunn O))), kterou můžete brát i jako v úvodu naznačenou spojnici se světem tvrdé hudby. Klíčovým jménem (a díky nedávné spolupráci na albu Skitliv i dalším pojítkem s tvrdou hudbou) je pro NWW "pokroucený folkař" David Tibet. S frontmanem spirituálních Current 93 pojí Stapletona dlouholetá spolupráce, která započala již zkraje osmdesátých let.

Nurse with Wound jsou bezesporu nadžánrovým interpretem, přesto existuje několik kategorií, do nichž jsou k Stapletonově hlasitému nesouhlasu opakovaně přiřazováni. Říci v jedné větě "Nurse with Wound – noise – industrial", to není dobrý nápad. Spojení s industriální scénou je jen těžko obhajitelné tím, že NWW debutovali jen krátce poté, co Throbbing Gristle vydali zlomovou "The Second Annual Report". A noise? Tady má Stapleton jasno. "Pokud jde o mě, noise – tedy hluk – je nežádoucí zvuk. Kapely jako SPK nebo zasrané Wolf Eyes mám u prdele. Nemají se mnou vůbec nic společného."

Je tak milým pošťouchnutím, že zatímco 30. dubna vystoupí v Praze vůbec poprvé právě Nurse with Wound, o dvě desítky dní později (20. května) je budou následovat právě soudobí hlukaři Wolf Eyes.

Viktor Palák | 30.04.10

Další články autora:

Filmové okénko druhé - filmy distribuční společnosti Artcam | 02.11.10
Dva na jednu: BLUT AUS NORD - What Once Was... Liber I | 31.10.10
DIMMU BORGIR - Abrahadabra | 30.10.10
KNUT - Wonder | 28.10.10
Filmové okénko první - české filmy | 02.10.10

Všechny články