Novinky | Videa

ARCHEONIC

Video | 26.12.16

AWRIZIS

Video | 14.10.16

DYING PASSION

14.10.16

X-CORE

Video | 13.10.16

ROOT - Kärgeräs - Return From Oblivion

29.09.16

MALIGNANT TUMOUR

Video | 20.09.16

SLAYER

Video | 07.09.16

SUBROSA, SINISTRO v ČR

06.09.16

FEASTEM v ČR

06.09.16

JINJER

Video | 06.09.16

Více

Echoes

Live - nejbližší akce

Dabatáze neobsahuje žádný záznam

Recenze

INNER FEAR - Symbiotry

INNER FEAR - Symbiotry

2003 Élysion Music

čas: 41:14
země původu: Česká republika
styl: dark cyber metal

Po nepříjemných komplikacích, s nimiž se brněnská dark cyber metalová squadra INNER FEAR doufejme zdárně poprala, jsem ani nepředpokládal, že se podaří nahrát a vydat nový materiál tak brzy. Z výčtu problémů připomeňme jednak vyhrocené vztahy uvnitř skupiny, jenž se neobešly bez personálních rošád. V březnu skupinu opouští charismatický zpěvák Khaablus (v současnosti působí v black metalových SOLFERNUS), po něm ho v květnu následuje i baskytarista Paraghus (ten se nahrávání novinky zúčastnil alespoň jako host), dále změna vydavatele (tato nepříjemnost zužuje skupinu prakticky od prvopočátku) a aby toho nebylo málo, nastaly také problémy s registrací samotného jména skupiny (dokonce se uvažovalo o přejmenování spolku na DARK CYBER ORCHESTRA). Přesto jak vidíte, rok se sešel s rokem a díky agilní firmičce Élysion Music spatřilo světlo světa již třetí (počítám-li "Akhu" vydané ve vlastním nákladu jako debut) dílo skupiny nazvané jak jinak než futuristicky "Symbiotry".

Asi nikoho nepřekvapí, že po odchodu Khaabluse se vokálních partů zhostila sama Anghellina. Jakkoli na živo její výkon nepostrádá razanci a vitalitu, čímž si dokáže publikum řádně podmanit, bohužel však musím konstatovat, že na "Symbiotry" přesvědčit nedokázala, tudíž jde o největší kámen úrazu. Říkám to nerad, neboť female vokál v metalu vítám rád, ale ne každá zpěvule se může pochlubit dostatečně vyzrálým mohutným hlasem s vyzpívaným sopránem, Anghellinin zpěv postrádá ono veledůležité charisma a entuziasmus, do vysokých poloh se musí křečovitě nutit, taktéž anglická výslovnost je spíše nepřesvědčivá. Album prakticky neobsahuje zajímavé vokální linky, zpěvné refrény či chytlavé momenty vůbec, tak typický to atribut předchozích desek. Text je jen rutinně (jakoby mimo děk) odzpíván, čímž v konečném důsledku jednotlivým skladbám chybí drive nebo jak se říká šťáva, ačkoliv ostatní členové jedou tak říkajíc na plno. Světlými chvilkami budiž snad "Prelude To My Tragedy", kde Anghellinin soprán celkem přesvědčí. Nechci být všetečný, ale jako doprovodnou zpěvačku sekundující havranímu skřekotu Khaabluse na předchozích dvou počinech jsem ji kvitoval více.

Nerad opět kritizuji, zvlášť kapelu INNER FEAR, druhdy nejlepší dark metalový spolek široko daleko, ale rovněž zvuk desky "Symbiotry" patří k tomu nejméně výraznému z dosavadní diskografie, ačkoliv se nahrávalo ve stejném studiu jako předchozí počin "Thanalogy". Nástroje se ztrácejí, Marthusovy bicí dříve tak zabijácky nazvučené tentokrát jen z povzdálí vykukují. Kytary se nesou jen ve standardních sekaných riffech a la THE KOVENANT. Právě Marthus, vůdčí to persóna, jenž složil veškerou hudbu a ujal se též produkce naštěstí nezklamal, jeho rukopis ihned poznáme a rovněž jeho nápadité klávesy posouvají nahrávku o stupínek výše, jak po zvukové, tak po invenční stránce. U nás jedna z nejtalentovanějších metalových persón. I hrací čas (něco přes půl hodinky) hovoří spíše pro mini album, jímž mělo "Symbiotry" původně být. Ani remix "Lustmistress" (už třetí verze v pořadí!) z minulé "Thanalogy" oddělený od alba téměř tříminutovým tichem toho už tolik nezachrání.

Kde jsou ty časy geniální desky "Akhu" (2000), toho křišťálového soundu ze studia Poličná, těch kytarových vyhrávek Khopce či geniálního Khaablusova zpěvu, dodnes nechápu proč toto veledílo, konkurující všem podobným zahraničním spolkům té doby, nikdy oficiálně nevyšlo. Pravda, finanční a tvůrčí potenciál deska "Akhu" velmi vyčerpala, ale věřím, že skupina chytne druhý dech a ještě ledasčím překvapí...

sestava: Marthus - bicí, klávesy, Khopec - kytara, Slavus - kytara, Anghellina - zpěv; host: Paraghus - baskytara
produkce: Marthus
odkaz: www.innerfear.org
tracklist
1. The Coma Factor
2. Our Crimson Deeds
3. Odeum Of Silence
4. Prelude To My Tragedy
5. Bless The Endless Universe
6. A Trip To Dream Diagonal
7. Morphia's Harlequin
8. Lustmistress (wave of dream remix)

První poslech "Symbiotry" byl pro mě překvapením. Očekávala jsem změnu, to ano, ale trošku jiným směrem a ne tak radikální odklon od mého oblíbeného klávesově metalového žánru. Nyní však již chápu, že to není žádné takové to typické "vyměknutí" některých dříve metalových kapel, ale přirozený vývoj. INNER FEAR zjevně nechtějí zůstat hudebně na místě, i když je to místo úspěšné - ale experimentují. Výsledek by bylo těžké kamkoliv zaškatulkovat, ráda jej však poslouchám a pokusím se zde tedy trošku přiblížit.

Již na předchozím albu "Thanalogy" uslyšíte všechny důležité vlivy a prvky hudby z nové desky. Nacházejí se však v pozadí a pouze doplňují tradiční metalový zvuk. Nyní se role vyměnily a do popředí se tlačí elektronika. Výrazná metalová složka - Khaablův vokál - zcela mizí. Anghellinin hlas, který dříve tak pěkně kontrastoval se zpěvákovým skřehotáním, jakoby zvýrazněl a zmohutněl, ztratil však něco ze své jemnosti. Co se ale vůbec nezměnilo, je velmi rychlé tempo písní, které považuji v tomto "měkčím" a avantgardnějším žánru za velmi přínosné a originální. Snad je to tím, že veškerou hudbu skládá bubeník?

Přemýšlím, z čím dále srovnávat. Světoznámých kapel, které výrazně změnily svůj styl je mnoho. Napadá mě THE GATHERING - "Souvenirs" - jsou velmi experimentální a jejich nejvýraznější složkou je také ženský zpěv. Velký rozdíl je v tom, že písně v "Souvenirs" jsou ještě mnohem více elektronické, občas dost utahané a místy až nudné, což se u INNER FEAR rozhodně nestalo, i když i rychlé písně můžou někdy omrzet. Na druhou stranu však Anneke používá svůj hlas procítěněji a s typickým pocitovým nábojem. INNER FEAR ve mně vzbuzují jiné pocity. Takové umělé, jaké má člověk ve zmatených snech nebo nočních můrách plných prázdnoty a strachu z neznáma. Anghellinin zpěv někdy působí trochu neosobně, což může být škoda, ale k jejím textům i k celkové atmosféře alba se to hodí.

Hned první píseň "The Coma Factor" nás bez okolků, s velkou vervou přinutí zvyknout si na rychlé tempo a důraznost celku. "Our Crimson Deeds" je podobná, avšak melodičtější a na zpěvu je již občas patrné zjemnění, což působí celkově veseleji, přirozeněji a přírodněji. Je ozvláštněná ozvěnami. "Odeum of Silence", píseň věnovaná tichu, mi trošku stylem připomíná NIGHTWISH - částečně už od prvních tónů, ještě více pak použitím zadních doprovodných vokálů. Jinak je to ale zase velmi rychlá a úderná píseň. Čtvrtá skladba "Prelude To My Tragedy" je moje nejoblíbenější, chytlavá svou měnící se melodií, ale především Anghellininým střídáním hlubokého a vysokého, obvyklého a opernějšího zpěvu. Ten druhý posouvá píseň pochmurného a tragického textu stylově ke kapelám jako je třeba WITHIN TEMPTATION, především je ale podle mého názoru příjemnou změnou a osvěžením alba a mohl by se vyskytovat i častěji. Pátá "Bless The Endless Universe" je úplně jiná. Více umělejší, s výraznou silnou melodií i efekty, odosobnělým zpěvem, textem o nekonečném vesmíru, šílenství nebo pokřiveném pohledu na svět, a zvláštní děsivou atmosférou. "A Trip To Dream Diagonal" má ode všeho trochu a ničím nevyniká.

Sedmá píseň "Morphia's Harlequin" ano, je zvláštní a zajímavá ve všech ohledech. Rytmem, změnami zpěvu a chaotičností, doplněná cirkusovými melodiemi a efektovými vsuvkami, což vše podbarvuje text o útěku před bolestí, před realitou do ráje umělé euforie. Úspěšně jsme s ní unikli světu a následuje... ticho. Asi dvouminutové. A po něm procitnutí, šílený smích... a diskoremix "Lustmistress". Že by to nějak vzájemně souviselo? V původní podobě na "Thanalogy" se mi tato skladba líbí víc. Nemám remixy v lásce už od doby, kdy jsem je slyšela od svých dříve oblíbených THEATRE OF TRAGEDY. Je to móda či jen takový experiment? No, pokud to není ukázka dalšího směřování INNER FEAR, tak je to v pohodě :-)

Všem neortodoxně metalovým i nemetalovým posluchačům, kteří mají rádi avantgardnější hudbu, příjemný ženský zpěv a chtějí si poslechnout něco originálního, určitě "Symbiotry" doporučuji.

Margarita

Hodnocení

autor:

60 %

čtenáři:

83 %

hodnotilo: 4


Diskuze

Cekem příspěvků: 1

Funeris15.09.08 | 18:26:56

Související články

Top články

Více

Nejnovější diskuze

FEASTEM - World Delirium

Pavel borovička anonym
27.08.18 | 12:30:30

DIMMU BORGIR - Puritanical Euphoric Misanthropia

vlada_t anonym
01.06.18 | 08:03:27

KING SIZE - King Size

Jana Škripová anonym
08.04.18 | 21:37:43

SANTANA - Shape Shifter

Bohumil Mišurec anonym
04.04.18 | 17:26:47

Gary Numan - Pure

Vojta anonym
09.03.18 | 11:35:36

OLYMPIC - Jedeme, jedeme

Péťa Jandodfil anonym
01.03.18 | 20:12:03

LAKE OF TEARS - Illwill

JB anonym
05.02.18 | 04:48:01

FEAR FACTORY - Genexus

stefanos anonym
04.01.18 | 20:19:40

MECHINA - Acheron

Petr anonym
28.11.17 | 14:18:03

DEVIN TOWNSEND PROJECT - Deconstruction

insun anonym
14.10.17 | 11:13:24

Více

Audio

ZNOUZECTNOST - Beat Simplicitas

Čech Orba
Přehrát
Každý věk má hrdiny
Přehrát
Jedeme v autě
Přehrát

Beata Hlavenková - Theodoros

Ιανουάριος
Přehrát
Φεβρουάριος
Přehrát
Μάρτιος
Přehrát
Απρίλιος
Přehrát

DARK GAMBALLE - Zatím dobrý

Bon Pari
Přehrát
Netopýr
Přehrát
Svět za dekou
Přehrát

Více

Video

ARCHEONIC

26.12.16


AWRIZIS

14.10.16


X-CORE

13.10.16


MALIGNANT TUMOUR

20.09.16


SLAYER

07.09.16


Více

Facebook   MySpace   YouTube