Přihlášení | Registrace

Recenze

AMORPHIS - Silent Waters

2007 Nuclear Blast

Od vydání první desky s novým zpěvákem Tomim Joutsenem neuplynul ještě ani rok a AMORPHIS se vrací do studia Finvox, aby zde nabiti novou, svěží energií nahráli pokračovatele s názvem "Silent Waters". Tvorba těchto sympatických Finů se už od debutového alba "Karelian Isthmus" ve své podstatě nijak zásadně žánrově nemění a udržuje si punc originality i přes spousty personálních rošád, které se během více než patnáctileté kariéry udály.

Za nejzásadnější desky v kariéře AMORPHIS jsou všeobecně považovány desky "Elegy" a "Tales From The Thousand Lakes" na kterých kapela definovala svůj styl a zároveň jsou to desky, ze kterých vychází ve své tvorbě dodnes. Před nástupem do studia kapela ohlásila návrat ke kořenům a to jak po hudební stránce tak i po stránce textové. Stejně jako jejich nejslavnější desky se i "Silent Waters" nese na vlně melodického metalu s dominantní "delayovanou" katarou a hradbou různě barevných kláves z nichž sálá atmosféra 70-tých let a tvorba kapel jako byli HAWKWIND nebo KINGSTON WALL.

Jednotlivé písně, kterých můžeme napočítat o jeden prst víc než na rukách zdravého člověka ničím zásadním nepřekvapí. Zmínka o návratu ke kořenům byla splněna do puntíku a tak jediné, v čem je vlastně rozdíl je moderní zvuk, produkce a aranžmá celé desky. Ve stopách deathové minulosti a výše zmíňených desek se nesou dvě úvodní skladby "Weaving the Incantaion" a "A Servant". Období okolo komerčně nejúspěšnějšího období kapely spojené s deskami "Elegy" a rockovou "Tuonela" zastupují písně "Towards and Against", "Her Alone" a "I of a Crimson Blood". Novější tvorbu zastupují titulní "Silent Waters a zejména "Enigma" jež svou atmosférou a použitím akustické kytary do Finska přímo láká.

Asi nejvýraznější změnou v novodobé éře AMORPHIS je určitě hluboký a dosti sugestivní hlas Tomiho Joutsena. Do kapely zapadl nejen jako osobnost, ale i jako plnohodnotná náhrada za dost často nejistého Pasi Koskinena. Finský epos Kalevala, který skoro už tradičně poskytuje inspiraci pro psaní textů, které zdobí desky AMORPHIS se zdá být jako nevyčerpatelný zdroj. Je to právě především Tomi Joutsen, který je dokáže podat tak abyste to celé kapele věřili a mohli se ponořit do víru "tichých vod". Kapela tentokrát odhazuje nálepku "progresivní", kterou byla v devadesátých letech častována a soutředí se na dokonalé vyznění a vypilování své dosavadní tvorby. Z nahrávky je cítit energie a nadšení, snadno přirovnatelné k druhé míze. Vše je zahráno a podáno s gracíí a přehledem.

Předchozí desku "Eclipse" s odstupem času hodnotím trochu níže než jsem jak jsem ji hodnotil v recenzi. Aktuálnímu počinu dávám sice hodnocení nižši než minulé desce, ale o to víc si "Silent Waters" vážím jako fanoušek než recenzent.

Hodnocení

Jan Novák | 12.12.07

Další články autora:

OBSIDIAN - Point of Infinity | 09.11.10
Joe Satriani | 06.11.10
JOE SATRIANI - I Just Wanna Rock - Live in Paris | 01.11.10
JOE SATRIANI - Black Swans and Wormhole Wizards | 01.11.10
FACEBREAKER - Infected | 28.10.10

Všechny články