Přihlášení | Registrace

Recenze

CALES - Savage Blood

2007 Metal Breath Production

Blackieho projekt CALES mi letos udělal neskonalou radost a to ze dvou důvodů - jednak se aktuální počin "Savage Blood" vrací k rané tvorbě (nejvíce evokuje vzdušnost přelomového CD "The Pass In Time") a za druhé ve mně vzbuzuje příjemné sentimentální vibrace. Možná stárnu, ale při poslechu "Savage Blood" si rád zavzpomínám na doby, kdy jsme nehltali každou metalovou "volovinu", nevycházelo tuny mnohdy zbytečných nahrávek a lidé nestahovali gigabajty nesmyslných empétrojek. Nahrávka reflektuje staré dobré časy, kdy ještě existoval ryzí metalový underground, dobu, v níž i česká metalová muzika měla světu co říci. Ve společnosti hudby CALES se začínají tyto časy opět probouzet k životu.

Jakkoliv hodnotím minulý počin "Uncommon Excursion" kladně, tak pravá esence CALES tkví především v paganizujícím pojivu, vycházející z legendární vikinské éry mistra Quorthona, nikoliv z rockově laděných hitovek. "Savage Blood" rozhodně nepatří mezi snadno poslouchatelná alba, o hitovém potenciálu nemůže být ani řeč. Nejvíce ho zřejmě ocení starší generace, která vyrůstala na legendárních BATHORY. Ano CALES je hodně retro. Představme si ho jako tisíciletý megalit, čnící z mlžných oblaků nad pásem sněhem pokrytých jehličnanů na horském masivu, jenž nekompromisně bičují vlny ledového moře. Nad ním neúmorně krouží hejno havranů a z dáli se ozývá ržání koní unisono s dusotem kopyt. Z mlhy se ladně vynoří spanilé Drakkary v tušení, že sníh dnes bude smáčen krví.

Jednotlivé skladby plynou přirozeně jako horský potok, jenž se místy promění v majestátní vodopád, aby záhy utichl v nenápadnou lesní stružku, táhnoucí se hustým kapradím. Blackie střídá jednotlivé motivy s takovou nepředvídatelností jako je zrádnost vysokohorského počasí. Třeba první "Transfer" si můžete v klidu pustit se sklenkou dobrého vína někde na chatě v přítmí přerušovaném jen tančícími krbovými plamínky, dvojka "Volk Tektosag" by zase neměla chybět na žádné šermířské tancovačce, velice skočná a pozitivním nábojem nasáklá pohanská hymna. "Depredator" zase připomíná ono pověstné ticho před bouří, tuto skladbu bych si skvěle dokázal představit i s vokálními party, vyloženě k tomu vybízí. Ačkoliv CALES v drtivé většině staví na rytmické kytaře, v "Insurgency" uslyšíme vzdušná sólíčka. Mezi nejrychlejší skladbu alba patří bezesporu "Warpath - Instincts", při jejímž poslechu se nám zjevuje bájný let Valkýr. Jako dokonalé transcendentálno si vás podmaní křehká závěrečná "Groves of Infinite Reminiscences" (nepočítám-li kratičké outro), kde uslyšíme i dívčí hlas v pozadí.

Tentokrát se Blackie nejenže rozhodl nahrát vše svépomocí, ale též se oprostil od vokálních linek. Jistou paralelu bych spatřoval v ladnosti post rockových opusů, v případě CALES okořeněné notnou dávkou paganismu a panenských přírodních scenérií. Jako třešničku na dortu považuji podařený videoklip ke skladbě "From the Bosom of Oblivion" z alba "The Pass In Time" (upozorňuji však, že na své si přijdou především Brňáci).

Pro mě osobně se jedná o nejlepší tuzemskou nahrávku vydanou roku 2007, o dokonalé navázání na prvotřídní počiny CALES. Jen málokterá nejen tuzemská deska je natolik o emocích jako "Savage Blood". Vřele doporučuji všem otevřeným duším.

Hodnocení

Štěpán Šimek | 28.12.07

Další články autora:

The Divide | 14.05.12
OZRIC TENTACLES - Paper Monkeys | 07.05.12
IF THESE TREES COULD TALK - Red Forest | 26.04.12
Dva na jednu: TÁBOR RADOSTI - Agartta | 23.04.12
PRINCE OF TENNIS | 09.04.12

Všechny články