Přihlášení | Registrace

Recenze

HED PE - New World Orphans

2009 Suburban Noize Records

Sdílej:|

"New World Orphans" se rozjíždí a já si říkám, že ačkoliv poté, co bude zbaven mediálního mesiášství, nezůstane kritiky ušetřen ani Barack Obama, kapely typu HED PE s odchodem Jiřího W. z Bílého domu přišly o vděčný zdroj inspirace. Pětice z kalifornského Huntington Beach však svého oblíbeného opičáka nechtěla vyprovodit s prázdnou a tak mu nadělila porci muziky, která se všemi možnými bonusy vydá na devětadvacet nových skladeb (deska vychází ve třech barevně odlišených variantách). A ještě jim nečinilo problém v důsledku nastalé ekonomické krize vydání alba o pár měsíců odložit a dodělat pár songů, které by tyto aktuální události reflektovaly. Když výslužka, tak ať se pod ní prohýbají záda. Nutno však dodat, že před sebou máme skladby s punkovým drajvem a průměrnou stopáží mezi dvěmi až třemi minutami.

Když jsem s předstihem slyšel singl "Renegade", zalekl jsem se, že HED PE vyměkli. Rozhodně nekouše tolik jako před dvěma roky "Suffa". Až později mi došlo, že mě oklamal dominující sladce melodický refrén, kterým kapela na novince na vícero místech svůj projev zdánlivě zjemňuje. HED PE sice dali dohromady své nejkritičtější dílo, už ale neběží s burcující vztyčenou pěstí v první linii. Namísto toho se stáhli do pozice distributorů podvratných letáků, kteří před posluchači levačkou zdvihají varovný ukazovák a současně pravačkou opozici vztyčují prostředník se vzkazem: "Jsme stále tu, v pohotovosti a hned tak něco nás nesloží." Ve své misi navíc zaúkolovali i pár spřátelených bratrů ve zbrani rapperské a obdobně jako třeba BORN FROM PAIN na svém posledním albu "Survival" si HED PE půjčují z konspiračních dokumentů typu "Zeitgeist" či "Endgame". Tématika a informativnost jejich textů je shodná, takže máte-li nakoukáno, nejspíš vás ničím nepřekvapí. Pro doplňkové a aktualizované "zpravodajství ze světa NWO" pak můžete zamířit na www.newworldorphans.com.

Hudebně je "New World Orphans" počinem už tradičně bez žánrových hranic. Surfařskými vlnami ohozené punkové zběsilosti se bez okolků střídají s hip-hopovými beaty, které spolehlivě rozhoupou vašeho lowridera, a boybandovsky slazenými Rn'B rytmy. Rád uvěřím tomu, že kapela s corovým srdcem se v těchto chvílích nebere smrtelně vážně a řídí se pravidlem, že na první pohled zapamatovatelná melodie snáze upoutá k textovému obsahu, případně přiláká širší spektrum naslouchajících. Taková "Tow the Line" mě v tomto ujišťuje (mimochodem, pamatujete ještě někdo na Captaina Jacka, paběrkáře tanečních hitparád let devadesátých?).

Vnucující se srovnání některých skladeb s tvorbou nu-metalových formací pro změnu povětšinou troskotá na téměř vykostěném zvuku a vokálních kreacích Jahreda Shanea. Při vší úctě k ostatním ceněným MC's, kteří se zabydleli mezi elektrickými kytarami, neznám dalšího, jenž by neurotického magora ze svého nitra dokázal takhle přesvědčivě dostat ven i hlasivkami. Kvičí, chrochtá, štěká, rapuje, vzdychá anebo prostě klasicky zpívá stejně samozřejmě jako celá kapela mění své žánrové polohy. Jointové pohodářství sálající z hudby jde proti srsti kritickým textům, a i když nejspíš mnohým tihle pouliční partyzáni přijdou naivní, já jim jejich zápal věřím. Navíc počáteční obavy z uhlazenosti přešly, což jsem třeba nemohl říct po poslechu poslední desky STUCK MOJO.

Hodnocení

Václav Tesař | 24.03.09

Další články autora:

SERJ TANKIAN - Imperfect Harmonies | 14.10.10
JALDABOATH - The Rise of the Heraldic Beasts | 13.10.10
Rock For People 2010 | 09.07.10
BUCIUM - Touha po ztraceném věhlasu Rumunska | 29.04.10
SLASH - Slash | 06.04.10

Všechny články