Novinky | Videa

Echoes

NINE INCH NAILS

NINE INCH NAILS

11.06.14 | 19:00 hod.

MACHINE HEAD

MACHINE HEAD

12.08.14 | 19:00 hod.

Tattoo convention Prague 2014

Tattoo convention Prague 2014

30.05.14 - 01.06.14 | 12:00 hod.

Live - nejbližší akce

Slavnosti malých pivovarů v Semilasse 2

26.04.14 | 17:00 hod.

ANTITREND PARTY 44

29.04.14 | 19:30 hod.

CULT OF LUNA

02.05.14 | 20:00 hod.

Za modlitby červů tour 2014

02.05.14 - 24.04.14 | 20:00 hod.

JINJER

04.05.14 | 19:00 hod.

Steve Hackett

06.05.14 | 19:00 hod.

NTEY DEATHFEST 2014

08.05.14 - 24.04.14 | 18:00 hod.

Bugr fest II

10.05.14

VAMPIRE PARTY vol.III: Red edition

16.05.14 | 19:00 hod.

Raise for All fest II

16.05.14 - 24.04.14 | 16:00 hod.

Více | Přidat koncert

Recenze

MARILYN MANSON - The High End of Low

MARILYN MANSON - The High End of Low

2009 Interscope

Nový obraz v Galerii Dobra a zla

Brian Warner alias Marilyn Manson je už od svých počátků součástí obytných prostor lidí smýšlejících jinak, než určují plošné společenské hodnoty. Vtělil se pomocí slov a hudby do ikony odporu proti stádnosti. A i když není první ani poslední, tak právě způsob, jakým své myšlenky předkládá, ho odlišuje od ostatních.

Zpěvákovu fanouškovskou základnu můžeme rozdělit do dvou hlavních, na sobě nijak závislých táborů. První, který mu dozajista přinesl největší přísun posluchačů, zajímá image, pod kterou své písně i sám sebe prezentuje. Mladí lidé hlásící se k subkulturám třeba jen zčásti propojených se zálibou v obscénnosti, si v jeho herecké stylizaci našli svůj osobní vzor. Ve sledování tvorby nejdou do hloubky a namísto luštění obsahu skladeb spíše sčítají interpretova žebra. Nad touto skutečností se ale nemá cenu pozastavovat, jelikož to, co člověk zasadí, to i následně sklidí.

Druhou skupinou jsou lidé, které nechává jakýkoli kult osobnosti chladným a místo aktuální partnerky je zajímají výsledky Masonovy hudební i malířské činnosti. Skladby pro ně nejsou jen další způsob, jak zabít čas, ale hledají v nich myšlenky.

Podíváme-li se například na začátek singlové "We're from America", kterou otevírá verš

We're from America, we're from America, where we eat our young
We're from America, we're from America, it's where Jesus was born

můžeme vydedukovat hned několik možných výkladů, které exemplárně ukazují na Mansonovu zálibu ve dvojsmyslnosti a narážkách, kterou koneckonců prokazují už jména zakládajících členů kapely. Obsah písní hrál u Mansona vždy velmi důležitou roli a kdo doposud k jejím tajům nepřičichl, o hodně přichází. Na novém albu skupina pokračuje v nastoleném směru, máme tu znovu bigotnost, hloupost, nezájem a vše jako vždy zabalené v obscénní latexové fólii. Deska navíc obsahuje patnáct skladeb čili dvaasedmdesát minut hudby a adekvátně dlouhou i zajímavou přehlídku zvráceně protestních myšlenek.

Pod kovovou konstrukcí utápějící-se v plazmě pocitů

Na sedmé studiové desce žije každý shluk not svůj ojedinělý život. Těžko nalézt nějaký vzorec, je to jako kdybychom náhodně házeli kostkou – nic není předem jasné. Jedna skladba je spíše do neo-glam rocku, další do industriálu, třetí do elektroniky a my posluchači nemáme žádné vodítko, co bude následovat potom.

Hudební pilíř představuje hlavně multiinstrumentalista Twiggy Ramirez, který vedle hlavního úvazku v této skupině spolupracoval například i na deskách NINE INCH NAILS a třech počinech projektu A PERFECT CIRCLE. Za bicími sedí již čtrnáct let Ginger Fish, rovněž následující zvyk pojmenovávat se kloubením jmen hvězd a zločinců. To Chris Vrenna, bývalý bubeník už jednou zmíněných NIN a producent jmen jako je METALLICA, ROB ZOMBIE či U2, vystupuje pod svým občanským jménem.

Z předchozího odstavce jsou jasná rizika různých kolizí, které opravdu přicházejí. Například "We're from America" je spíše kompatibilní s NIN než s MM: vlivy zvenčí ale výsledné práci vůbec neškodí a naopak mám z nahrávky dojem větší pestrosti. Kdo je však v tomto směru ortodoxní, lamentovat nemusí: jsou tu skladby jako "Arma-Goddamn-Motherfuckin-Geddon", hodná poslechu v necenzurované audio verzi a nikoliv videoklipovém ohryzku.

Po skladatelské stránce se pokračuje v nastoleném kvalitativním plánu. Pomalu ubývá násilných zpěvných refrénů a kompozice jsou složitější. Sílu z agresivního stylu hraní se skupina snaží přesouvat do pomalejších riffů, což se pomocí vrstvení zvuků, hráčského umu a řezavého Mansonova zpěvu daří. Písně zacházejí dále, než k prokládání slok refrény. Tento trend byl znatelný už v předešlých letech, zde pokračuje a vše zní znovu o krůček více uvědoměle. Přibylo také barevnosti v oblasti industriálních ploch. Krom nosných linek tvořících určitou melodii, se do celkového obrazu vkrádají různé škrábance, šum či temné ozvěny. Ne všechny skladby ale prošly tímto upgradem a některé jsou stále kytarové, jak je známe z prvních desek.

Jako velká deviza se po poslechu také ukazuje odstranění mantinelů mezi tvrdou hudbou a citlivostí. Nové album se v pocitech louhuje téměř stále a předkládá mnoho emocionálních pastí schovaných v industriálně kovové konstrukci. Na pozadí slyšíme symfonii mechanických součástek a nad tím vším v agonii vřeštícího Mansona. Možností kombinace jsou však tisíce (je libo mrazivé prostředí a typický rouhačský zpěv?) a "The High End of Low" představuje jejich velmi zdařilý výběr.

Manson znovu potvrdil své místo na výsluní "špinavého" rocku, které ale nyní dobyl s trochu jiným arzenálem. Ukázal, že je stále nevšední a ojedinělý. Umí hledat nové cesty a neusíná na vavřínech jako jiné soubory, což je po dvaceti letech velmi obdivuhodné. Nabízí se otázka, zda se právě v umění vytvořit vždy jiné dílo nenachází návod úspěchu. Stačí se podívat na hudebně spřízněné DEATHSTARS, jejichž první počin představoval velký úspěch, zatímco u dalšího, kvalitativně srovnatelného, jsme se už takového přijetí nedočkali. Proč natáčet stejnou desku, když už před patnácti lety byla jednou vytvořena? MARILYN MANSON to jako jedni z mála interpretů mainstreamové tvrdé hudby pochopili.

sestava: Marilyn Manson – zpěv, kytary Twiggy Ramirez – kytara, baskytara, zpěv, klávesy Chris Vrenna – klávesy, bicí, perkuse, Ginger Fish – bicí, perkuse, piano
produkce: Sean Beavan, Marilyn Manson, Chris Vrenna
studio: Hollywood Hills
čas: 72:00
země původu: USA
styl: gothic/industrial rock
odkaz: marilynmanson.com, myspace.com/marilynmanson
tracklist:
1. Devour
2. Pretty as a Swastika
3. Leave a Scar
4. Four Rusted Horses
5. Arma-Goddamn-Motherfuckin-Geddon
6. Blank and White
7. Running to the Edge of the World
8. I Want to Kill You Like They Do in the Movies
9. WOW
10. Wight Spider
11. Unkillable Monster
12. We're from America
13. I Have to Look Up Just to See Hell
14. Into the Fire
15. 15

Hodnocení

autor:

80 %

čtenáři:

80 %

hodnotilo: 46


Diskuze

Cekem příspěvků: 9

SweetL15.06.09 | 00:32:20
Áda08.06.09 | 15:49:51
Jan Škop09.06.09 | 23:34:32
Matěj Šimek27.05.09 | 18:22:57
m4xp4yn327.05.09 | 11:53:39
gatuso06.06.09 | 13:56:10
BluD11.06.09 | 13:10:21
Jan Škop11.06.09 | 22:15:46
Miroslav Med06.06.09 | 15:07:56

Nejnovější diskuze

Oöphoi (Gianluigi Gasparetti) - 1958-2013

Black1 anonym
20.04.14 | 20:07:46

ARAKAIN - DVD Tour 2013

tatjana anonym
19.04.14 | 19:37:08

ADE - Spartacus

-krusty- anonym
15.04.14 | 22:48:51

Břitva 2013 - předávání cen za desky roku

Ladislav Oliva
12.04.14 | 17:20:08

300: Rise of an Empire

Tomáš Jůn anonym
11.04.14 | 16:20:50

WATAIN - The Wild Hunt

Ivoš Otcovský
03.04.14 | 16:02:35

SONATA ARCTICA – Pariah’s Child

miro anonym
31.03.14 | 14:28:26

DARKTHRONE - The Underground Resistance

Michal anonym
29.03.14 | 13:27:25

W.O.CH. - Another Phase

Thomas de Balder anonym
28.03.14 | 16:39:21

Nejlepší soundtracky všech dob

Štěpán Šimek
28.03.14 | 09:25:40

Více

Audio

Beata Hlavenková - Theodoros

Ιανουάριος
Přehrát
Φεβρουάριος
Přehrát
Μάρτιος
Přehrát
Απρίλιος
Přehrát

DARK GAMBALLE - Zatím dobrý

Bon Pari
Přehrát
Netopýr
Přehrát
Svět za dekou
Přehrát

DYMYTRY - Neonarcis

Síť pro sociály
Přehrát

Více

Facebook   MySpace   YouTube