Přihlášení | Registrace

Recenze

X-LEFT TO DIE - Potešma

2009 vlastní náklad

Jak se chomutovští X-LEFT TO DIE, o kterých se v posledních měsících hovoří – zaslouženě – stále více, popasovali se svým oficiálním debutem? Omlouvám se, že pointu recenze prozradím hned zkraje, ale odpověď zní: nanejvýš se ctí! Jejich několika předcházejícími (demo)snímky brázděná hudební výprava definitivně dospěla do mimořádně zajímavých končin a bude-li posluchač brát nahrávku "Potešma" jako pomyslný report z těchto hledačských výletů, čeká ho po většinu času alba příjemně adrenalinové a někdy vysloveně vzrušující dobrodružství.

Dnešní tvář X-LEFT TO DIE by se nejspíše dala označit profláknutým termínem nu-metal, ale berte to s rezervou. Jistě, nějaké styčné plochy s tím, co dělají třeba KORN, SLIPKNOT a další, se nepochybně dají vysledovat. Přesto na to Chomutovští jdou po svém. Přemýšlivě a invenčně. Jejich skladby jsou vystavěny s důrazem na neobyčejnou dynamičnost, tvrdé a divoké pasáže jsou prokládány úseky zjemnělými (nikoliv změkčilými!), nechybějí ani chytlavé melodické nápady (a nemusí nutně jít jen o v podstatě poprockovou hitůvku "Afraid of Friendship") – ale proč ne? Je snad na melodiích a priori něco špatného, tedy pokud nejsou cukrkandlově lepivé a z jejich útočení na první signální soustavu se vám rovnou nezvedá žaludek, byť byste ho měli téměř prasečí (nic ve zlém)? Příjemným odlehčením na závěr pak je procítěná klavírní skorobalada "Prince of the Morning Land".

Podobnou rozmanitost X-LEFT TO DIE předvádějí i při práci s vokály. Frontman Vagina (uf!) střídá drásavý řev s kultivovaným zpěvem a působí to nejen efektně, ale hlavně přesvědčivě. A aby byl výčet trumfů kapely úplný, nelze opominout bravurní zacházení s atmosférou. V působivém vyjádření různých nálad (což souvisí i s myšlenkově vůbec ne povrchními texty) jsou X-LEFT TO DIE stokrát víc "emo", než dnešní srandovní poppunkoví a indiekytaroví uplakánci...

Troufám si tvrdit, že X-LEFT TO DIE jsou bez přehánění exportní záležitost. A docela mě fascinuje představovat si, co by s touhle partou možná (zdůrazňuji to slůvko možná) bylo, kdyby se její členové narodili například někde v USA. Škoda, že zvuk téhle nahrávky není tak v dobrém smyslu "americký" jako samotná jejich tvorba. Není zlý (Jandovo studio Propast je už skoro dvacet let zárukou kvality), nicméně ještě větší břitkost a průraznost by nebyla vůbec od věci. Jenže to by asi chtělo zkušeného producenta odněkud z toho zámoří.

Hodnocení

Petr Korál | 07.07.09

Další články autora:

DYING PASSION - Absorb | 20.01.10
Má ochranka zakázáno používat rozum? | 08.12.09
STATUS PRAESENTS - Machochistaan | 19.08.09
X-LEFT TO DIE - Potešma | 07.07.09
ETERNAL DEFORMITY - Frozen Circus | 09.05.09

Všechny články