Novinky | Videa

Echoes

Tattoo convention Prague 2014

Tattoo convention Prague 2014

30.05.14 - 01.06.14 | 12:00 hod.

MARILYN MANSON

MARILYN MANSON

12.08.14 | 19:00 hod.

Live - nejbližší akce

Slavnosti malých pivovarů v Semilasse 2

26.04.14 | 17:00 hod.

ANTITREND PARTY 44

29.04.14 | 19:30 hod.

CULT OF LUNA

02.05.14 | 20:00 hod.

Za modlitby červů tour 2014

02.05.14 - 20.04.14 | 20:00 hod.

JINJER

04.05.14 | 19:00 hod.

Steve Hackett

06.05.14 | 19:00 hod.

NTEY DEATHFEST 2014

08.05.14 - 20.04.14 | 18:00 hod.

Bugr fest II

10.05.14

VAMPIRE PARTY vol.III: Red edition

16.05.14 | 19:00 hod.

Raise for All fest II

16.05.14 - 20.04.14 | 16:00 hod.

Více | Přidat koncert

Recenze

LACUNA COIL - Shallow Life

LACUNA COIL - Shallow Life

2009 Century Media

Jistě si mnozí vzpomenete na ten boom gotického, symfonického či pseudo-gotického metalu, který zachvátil tvrdě rockovou scénu koncem let devadesátých a na počátku nového milénia. Posluchači napříč spektrem lačnili po stylově temných kapelách, v jejichž středu stála ať už operně školená anebo jinak barvitě vokálně vybavená diva. Doba nedávno minulá patřila seskupením jako TRISTANIA, AFTER FOREVER, FLOWING TEARS, BESEECH či třeba holandským WITHIN TEMPTATION. A mezi těmi všemi vždy byla jednou z nejvýraznějších individualit právě italská LACUNA COIL.

Uhrančivá, étericky ženská a především nezaměnitelně zpívající Cristina Scabbia vokálně podporovaná neméně typickým projevem Andrei Ferra, to vše zaštítěné hromadou silných melodií, osobité atmosféry a od roku 1997 taky labelem Century Media. Výsledkem toho všeho byla tři poměrně vyrovnaná, žánrově jednoznačná, zvukově jasně identifikovatelná alba, ze kterých se právě to třetí, "Comalies" (2002), stalo nejprodávanějším počinem u Century Media vůbec. Ostatně nebylo divu: deska nabídla největší počet hitů, úspěšných a do jisté míry nezapomenutelných singlů jako "Swamped" nebo "Heaven's a Lie". Kapela byla na nezpochybnitelném vrcholu.

Jenže po odmlce čítající čtyři roky, s příchodem čtvrtého řadového zářezu "Karmacode" (2006) došlo i u LACUNY k tomu, co bylo v jejím případě pravděpodobně nevyhnutelné. Na jedné straně sílil proud jakéhosi zpřístupňování (nejen) gotického metalu široké posluchačské veřejnosti (někdo by řek jisté hudební měknutí, které postihlo třeba i zmíněné WITHIN TEMPTATION) a tah spíše do alternativních, nenáročných metalových vod po vzoru EVANESCENCE. Na straně druhé pak stojí prostý fakt, že šestice pracovitých muzikantů sice vždy uměla namíchat melodicky, rytmicky zapamatovatelný mix impresí, ovšem bez jakýchkoliv výraznějších snah či invencí směrem k vlastnímu hudebnímu vývoji. Zkrátka neustále dokola ohřívaná česnečka, byť hitová, ale s kapelou stojící pořád na jednom a tom samém místě, doufající, že se neustálé opakování téhož nepřejí. Jenomže na tomhle plytkém, sterilním, alternativně středoproudém albu nezbylo krom médii mocně proplachovaného depešáckého coveru "Enjoy the Silence" vlastně nic jiného, než dozvuk bývalého kouzla.

A žhavá současnost pojmenovaná "Shallow Life"? Kapela ještě dávno před vydáním desky hlásala něco o zcela novém, svižně rockovém zvuku a v produkci Dona Gilmorea (první dvě desky LINKIN' PARK, AVRIL LAVIGNE nebo GOOD CHARLOTTE) hodlala předvést svou novou, moderní image. "Revivalem KORNů snadno a rychle" napadlo mě hned, co jsem desku založil do přehrávače a spustil první song "Survive". Trochu klišoidní, téměř hororový klávesový motiv na úvod, následovaný podladěným, s nadsázkou skoro melodeathovým kytarovým nástupem a paradoxně (v melodičtějších pasážích) taky nejnápadnější připomínka klasické lacuní tvorby z přelomu tisíciletí. Jenže pak už je to zase ta samá písnička, STKáčkem nedotčený Zetor na technický benzín sklouznuvší do předem vyjetých kolejí.

"I Won't Tell You" stejně jako "I'm Not Afraid" či "Underdog" nabízí přesně totéž, co už se objevilo na "Karmacode" – alternativní metal s moderně namíchaným zvukem, atmo-rockovými refrény, v důsledku však nudné a poněkud prázdné. K tomu z druhé vlny skladby jako "I Like It" (bůh ví, proč mi úvodní sekvence připomněla obdobný motiv využitý francouzskými PIN-UP WENT DOWN) nebo "Unchained" s takřka popovým střihem, opět škrceným tou alternativní smyčkou k takřka nepřekonatelnému kýči. Vše završené desátou "The Maze" v principu naprosto kopírující styl kdysi produkovaný americkými COAL CHAMBER.

Koncepčně bych ale přeci jen dvě drobné pochvaly udělil – osmý track, singl "Spellbound", stejně jako ten úvodní, alespoň trochu připomíná to prapůvodní hitové kouzlo a tak jen škoda toho nevýrazného hudebního motivu kolem. Baladě "Wide Awake" emocionalizované Cristininými vokálními kreacemi, s další upomínkou těch sympho-kláves kolem desky "Unleashed Memories" (2001) neubírá na celkem příjemné poslechovosti ani ten (pro někoho možná) omšelý nápěv v refrénu. Smutnou tečkou, nekompromisně kopírující zmíněná zjištění je pak "Shallow Life", co do dojmu sice celkem atmosferická, pro mě však jinak posluchačsky a (bohužel i) skladatelsky naprosto impotentní, nezáživná, pocitově in bianco nepoznamenaná skladba.

Muzika by měla mít koule! Ale proč by za ně, sakra, měla viset na ozdobným kování vchodové branky a fistulí pokřikovat "Zavolejte mýho urologa"? Podívejte, "Shallow Life" má prakticky všechno, co by deska středního, řekněme popově metalového proudu měla mít: přístupný, nenáročný obsah, svižný zvuk, semo-tamo nějakou tu uchopitelnou melodii a teenage energický šmrnc. Pro mě je však, se vší jízlivou ironií, přesně tím, co představuje její název – mělká, výrazově jednotvárná, povrchní, předvídatelná a (co mě mrzí nejvíc) neosobní, bez větší a trvalejší interakce zaručující jakýkoliv dlouhodobě uchovatelný prožitek.

Motiv obalu už snad ani raděj komentovat nebudu. Nemyslím si, nevěřím, že by kteréhokoliv fanouška kapely tenhle článek odradil, vždyť je to jen další subjektivní náhled, jeden z mnoha. Pro mě však LACUNA COIL nejenže nenalezla novou tvář, ale bohužel asi už nenávratně ztratila i tu svou původní.

sestava: Cristina Scabbia - zpěv, Andrea Ferro - zpěv, Cristiano Migliore - kytara, Marco Biazzi - kytara, Marco Coti Zelati - baskytara, klávesy, Cristiano Mozzati - bicí
produkce: Don Gilmour
studio: NRG studios
čas: 43:59
země původu: Itálie
styl: atmospheric metal/ rock
odkaz: www.lacunacoil.it, myspace.com/lacunacoil
tracklist:
1. Survive
2. I Won't Tell You
3. Not Enough
4. I'm Not Afraid
5. I Like It
6. Underdog
7. The Pain
8. Spellbound
9. Wide Awake
10. The Maze
11. Unchained
12. Shallow Life

Dát si slovo "povrchní" do názvu desky, která ve jménu okamžitého zaujmutí posluchače živí nijak úchvatné melodie infuzemi studiových kouzel, může být odrazem ironické distance anebo hlouposti. V případě LACUNY COIL se situace ještě o kousek komplikuje, neboť Italové o okamžitě vstřebatelný výraz minimálně do jisté míry usilují.

Jejich pop-metalu, který nejlépe ztělesňuje příjemná "I Like It", by nebyl důvod se bránit, kdyby se nás ovšem kapela nesnažila přesvědčit také o tom, že "metal" má v uvedeném sousloví hrát prim. Jejich pojetí stylu však míří do 90. let, zatímco se snaží tvářit moderně. Opakování nevýrazného motivu ho však lepším neudělá ("Underdog") a kapela, která jakoby dobrovolně snižovala své nároky, přichází o poslední dávku mé shovívavosti.

Prohlédnout významně se tvářící povrchnost zde není příliš obtížné, díky čemuž klesá i riziko, že byste se "Shallow Life" mohli cítit podvedeni. A zda tedy stojí za poslech? Záleží na tom, kolik vám je a kolik toho máte naposloucháno.

40 %
Viktor Palák

Vypadá to, že se LACUNA COIL pomalu vydává novou (již dávno však nastíněnou) cestou. Po složitějších a progresivnějších kompozicích, jež se dříve sem tam objevovaly, už není ani slechu a celý prostor zaujímají zcela přímočaré skladby (o stopáži pod čtyři minuty).

Nevím, zda je příčinou prostý skladatelský vývoj nebo snaha o výraznější komerční úspěch. Nová deska však nepůsobí nijak křečovitě, ba naopak dokáže posluchače zaujmout přímými a údernými melodiemi a drží si poměrně vysoký standard, takže podobné úvahy asi ani nejsou na pořadu dne. Své posluchače si album bezpochyby najde, a ačkoliv někteří staří fanoušci zřejmě tak úplně spokojeni nebudou, je pravděpodobné, že skupina po vydání téhle desky počty svých obdivovatelů spíše zvýší a rozšíří i mimo metalové publikum.

70 %
Michal Smrkovský

Hodnocení

autor:

45 %

čtenáři:

52 %

hodnotilo: 37


Diskuze

Cekem příspěvků: 7

King12.08.09 | 03:26:50
Filip Kozderka09.08.09 | 00:06:39
Šalou lajfDW06.08.09 | 15:11:03
Šalou lajfSnape11.08.09 | 10:03:54
Šalou lajfDW12.08.09 | 07:46:17
Šalou lajfSnape12.08.09 | 09:33:09
Šalou lajfFilip Kozderka12.08.09 | 11:22:04

Související články

LACUNA COIL
27.11.12

LACUNA COIL - Dark Adrenaline
12.04.12


LACUNA COIL - Comalies
29.12.04


Nejnovější diskuze

ARAKAIN - DVD Tour 2013

tatjana anonym
19.04.14 | 19:37:08

ADE - Spartacus

-krusty- anonym
15.04.14 | 22:48:51

Břitva 2013 - předávání cen za desky roku

Ladislav Oliva
12.04.14 | 17:20:08

300: Rise of an Empire

Tomáš Jůn anonym
11.04.14 | 16:20:50

WATAIN - The Wild Hunt

Ivoš Otcovský
03.04.14 | 16:02:35

SONATA ARCTICA – Pariah’s Child

miro anonym
31.03.14 | 14:28:26

DARKTHRONE - The Underground Resistance

Michal anonym
29.03.14 | 13:27:25

W.O.CH. - Another Phase

Thomas de Balder anonym
28.03.14 | 16:39:21

Nejlepší soundtracky všech dob

Štěpán Šimek
28.03.14 | 09:25:40

SILENCER - Death - Pierce Me

BlackRocker anonym
22.03.14 | 22:07:16

Více

Audio

Beata Hlavenková - Theodoros

Ιανουάριος
Přehrát
Φεβρουάριος
Přehrát
Μάρτιος
Přehrát
Απρίλιος
Přehrát

DARK GAMBALLE - Zatím dobrý

Bon Pari
Přehrát
Netopýr
Přehrát
Svět za dekou
Přehrát

DYMYTRY - Neonarcis

Síť pro sociály
Přehrát

Více

Facebook   MySpace   YouTube