Přihlášení | Registrace

Recenze

CONVERGE - Axe to Fall

2009 Epitaph

Všude dobře, doma nejlíp?!

Známé pořekadlo vlastně upomíná na to, kde se člověk cítí nejjistěji, kde má své zázemí a kde si s drzostí dovolí téměř vše, co ho napadne, aniž by tím způsobil škodu někomu cizímu. Pokud tedy není možné brát za újmu i cuchání nervů posluchačů, jak se o to snaží na své novince "Axe to Fall" veteráni CONVERGE.

Doma je doma, což si samozřejmě dobře uvědomuje i čtveřice hudebníků a pod producentskou taktovkou Kurta Balloua v jeho vlastním studiu Godcity toužila znovu poodkrýt roušku tajemství úspěchu prozatím jejich nejzásadnějšího počinu "Jane Doe" (2001). Obdobným způsobem se snažili muzikanti skládat písně i nyní a výsledek je jednoduše strhující. Novinka dává na přetřes aktuální menu, kde si lze vybrat z nepřeberného množství různých specialit, od těch chutnajících hardcore-punkovou minulostí, sludgovými či grindovými zákusky, až po vybrané lahůdky extrémního metalu. Servírovat vám je přímo pod nos přichází skupina, jež si už dávno vybojovala statut nedotknutelnosti a nedostižitelnosti, což už jen "Axe to Fall" definitivně potvrzuje.

Tohle album se totiž pro rok 2009 hodí naprosto dokonale. V dobách, kdy se na metalovém, potažmo hardcorovém poli daří všelijakým do detailu propracovaným formacím, kterým k potěše stačí zapamatovatelná image a umělý zvuk bez doušku osobitosti, se opět zjevuje čtveřice známých postav, která se hudebně chová jako parta chuligánů kdesi v ulicích domovského Salemu. Žádná promyšlená vizáž, žádná gesta, žádné podbízení. Muzika současných CONVERGE je rozmanitější než kdy dřív a sází hlavně na vnitřní sílu jednotlivých okamžiků a nálad. Spočítat veškeré styly a motivy, které jsou ke slyšení, asi není v lidských mezích, ale proč řešit zbytečnosti. "Axe to Fall" je stroj poháněný koňskou silou a jednotlivé skladby dokonale různorodými součástkami, které tento stroj tvoří.

Matně si vzpomínám na mnoho let stará slova Jacoba Bannona o samozřejmosti, s jakou CONVERGE při skládání muziky pracují. Často jim byla kritiky vytýkána přílišná snaha o neuchopitelnost a naopak ceněna jejich odvaha podílet se na vývoji hardcorového žánru jako takového. Myslím, že v tom tenkrát hrálo svou roli hlavně nepochopení. Dnes je ale všemu jinak. Písně kapely působí přes zdánlivou nesourodost a nešetrnost s naprostou samozřejmostí a vnímavým posluchačům nabízí mnoho uskutečněných přání a nálad, které je nutí neustále hledat. Všechny skladby tak jaksi nevysvětlitelně působí celkem přístupně, třebaže jim je určujícím poznávacím znamením chaotičnost.

První čtyři songy "Dark Horse", "Reap What You Sow", "Axe to Fall" a "Effigy" naberou téměř zničující rychlost, až mnozí fanoušci musí muzikanty podezřívat, že to chtějí mít co nejdříve za sebou. Opak je ale pravdou. Skladba "Worms Will Feed/Rats Will Feast" nakládá s emocemi v pomalém tempu, zato o to důkladněji a důmyslněji prohlubuje posluchačovu představivost a hodně nepříjemně brnká na nervy hlavně Bannonův vokál plný bolesti, vzteku a frustrace. Takových okamžiků najdeme na albu povícero, ovšem tvrdit o nich, že jsou odpočinkem v jinak notně agresivní a zběsilé atmosféře "Axe to Fall", by bylo naprosto donebevolající. Závěrem jako z filmu Davida Finchera dovršuje geniální "Wretched World" situaci, ve které se současná tvorba CONVERGE nachází – náladová, rozmanitá, emotivní i destruktivní.

Za zmínku také stojí množství výjimečných hostů, kteří se na desce podíleli, na hvězdné soupisce můžeme vyčíst jména nynějších či minulých členů kapel typu HATEBREED, DISFEAR, GENGHIS TRON nebo THE RED CHORD, mě osobně ale určitě nejvíce zaujali vokalisté John Pettibone (HIMSA) v písni "Cutter" a Steve Von Till (NEUROSIS) v dekadentní "Cruel Bloom".

Záměrně jsem si nechal k napsání této recenze několikaměsíční odstup od doby, kdy jsem se s deskou setkal poprvé. Chtěl jsem zjistit, zda bude i za čas působit tak úchvatným dojmem a poskytovat neskutečné lekce v překvapivosti a náladovosti. Musím říct, že má očekávání jsou bezezbytku naplněna. Pro mě osobně se za "Axe to Fall" skrývá mnoho pocitů a především nutkání před muzikanty smeknout. Jeden z nejzásadnějších počinů roku neškemrá o vaši přízeň. Vy budete škemrat o to ho znovu a znovu slyšet.

Hodnocení

Jan "Longgger" Dlouhý | 29.12.09

Další články autora:

TESSERACT - Concealing Fate | 29.10.10
A TRAITOR LIKE JUDAS - Endtimes | 26.10.10
Na vlně nadšení IV. | 21.10.10
WAR FROM A HARLOTS MOUTH / BURNING SKIES - Split EP | 17.10.10
DEVIL SOLD HIS SOUL - Blessed & Cursed | 15.10.10

Všechny články