Přihlášení | Registrace

Recenze

MISERERE LUMINIS - Miserere Luminis

2009 Sepulchral Productions

S některými kapelami se naskýtá příležitost objevit v člověku sklony k sebetrýznění. Románový Severin se chtěl stát otrokem slečny, která ho okouzlila, Corwin Rogera Zelaznyho pociťoval zvrácenou radost, když měl chuť na cigaretu a v kapse žádnou, a vy si můžete pustit desku kanadského trapičského tria MISERERE LUMINIS. Po chvíli budete jistojistě vědět, jestli se svíjet u hifi věže nebo radši vyjet na kolo.

Nejde o mučení zvukem, album necuchá sluchové ústrojí kakofoniemi. Ničí promyšleněji. Klavír v úvodní "Cineris" ještě působí jemně melancholicky, ale kalibr unikátní nahrávky, které jakékoli jednoduché označení ubírá na síle, s dalšími skladbami sílí. Dostavují se pocity dalece překračující jednoduchou blackovou depresi, které nás, pokud chceme nahrávku přece jen snadno popsat jako post-black, přinutí ke krutě doslovnému poznání oné předpony. Ztracení, rozplynutí se v nejistotě, víc MISERERE LUMINIS nenabízí, kromě jednoho malého detailu – celou svou bytostí po tom zatoužíte.

Stejně podmanivě jako přebal působí i hudba, do níž je zhola nemožné proniknout jinak než při stoprocentním soustředění a v klidném prostředí. Něco takového v žádném případě neumožní první poslech, při něm jen z rozběhu narazíte hlavou na obří matnou černofialovou stěnu. Zpočátku zdánlivě nekonečně dlouhé kytarové onanie, přespříliš nepřístupné, aby se vůbec daly jakkoli pojmout, se při dostatku času přerodí v něco neuvěřitelného. V monstrózní a nakonec odzbrojující dušebrusku, nezanechávající posluchače s příjemnými pocity z proniknutí do všech jejích tajů. Spíše než pochopení hrozí definitivní utopení a vzniká dojem, že za vámi všude chodí barel s dehtem.

Jednoduchý, opakující se motiv v "Le Mal des Siècles" ještě tvoří jakýsi záchytný moment, "Ciel Tragique" s nádhernými post-rockově laděnými vyhrávkami a řízná "IV" také, ale pak už jen plavete. Sotva lze pojmenovat vrcholné momenty, desku samou není dost dobře možné rozpitvat. Je koncepční ve smyslu prolnutí všech skladeb do jednoho obřího chuchvalce vyvolávajícího zmíněné pocity, kdy ale každý kus zvlášť působí jako její zmenšená verze, pokaždé mírně odlišná.

Těch verzí je devět a dohromady mají hodinu a necelé dvě minuty. Většina z vás má pravděpodobně větší část života před sebou, proto byste měli mít dost času se s nimi nějak vyrovnat.

Hodnocení

Tomáš Kouřil | 12.09.10

Další články autora:

Dva na jednu - představujeme novou rubriku | 31.10.10
GORGONEA PRIMA - Black Coal Depression | 14.10.10
ANAAL NATHRAKH, ISACAARUM, LEGION | 01.10.10
DIMMU BORGIR - For All Tid | 24.09.10
MISERERE LUMINIS - Miserere Luminis | 12.09.10

Všechny články