Přihlášení | Registrace

Recenze

DIMMU BORGIR - Abrahadabra

2010 Nuclear Blast

Piráti z fjordů

Ačkoliv máme tendenci brát spotřební kulturu jako něco, co vzniká až samozřejmě snadno, nenechme se mýlit. Vysoustružit chytlavou "popinu" není nic snadného, stejně jako nelze za rutinu považovat tvorbu filmového blockbusteru. Na novince Norů DIMMU BORGIR je slyšet, jak moc práce si s ní kapela dala, jak schopní řemeslníci na ní pracovali a v neposlední řadě to, jak moc s ní chtěli zaujmout a hlavně po celou dobu bavit. A výsledek? Vymakaný fantaskní epos, jehož jen zdánlivou pestrost zachraňuje opulentní produkce, a jímž se kapela zatím nejvíce přiblížila rarašině CRADLE OF FILTH, s nimiž je tak nerada dávána do jedné věty.

Projekty jako je Shagrathova kapela CHROME DIVISION prozrazují náklonnost kapely ke šlapajícímu rocku a na "Abrahadabra" to je znát. Díky chytlavým kytarovým a zejména orchestrálním partům album velice slušně šlape a pochoduje. Ale kam?

Sebestředné panoptikum

Abychom si rozuměli – "Abrahadabra" je rozhodně vcelku chytlavá deska, její nedostatek je ovšem v tom, že pulzuje vždy jen v daný moment, nikoliv jako celek. Ač nabízí srozumitelný zpěv a vypravěčské frázování, které souvisí s konceptem a vžíváním se do jednotlivých rolí, opravdu celistvého dramatického náboje se nedočkáme a namísto něj přichází opulentní vyvrcholení skladeb, po nichž se rozlévá prázdno. Hlasové proměny jsou nezacílené, přihrávající pouhé efektnosti nahrávky, podobně jako střídání všech možných temp, ani v jednom z nichž se ale kapela dlouhodobě pohodlně nezabydlí.

Nápaditých momentů tu bezesporu několik je, ale vzpomenete si na ně teď, v této chvíli, kdy máte chuť mi vynadat za málo nadšené hodnocení alba? Nejvíce pamětihodné chvíle přicházejí díky dynamickému a proměnlivému hitu "Gateways" s mimořádným hlasovým vkladem Agnete Kjølsrudové (která se vedle kapely DJERV ukáže i na novince SOLEFALD "Norrøn Livskunst"). Srovnávat ji s gothicmetalovými zpěvačkami se zcela míjí účinkem, Agnete má blíže k divoženkám typu Emilie Autumn a její přínos je o poznání větší než v případě Kristoffera Rygga (ULVER, ÆTHENOR), jehož hostování jako by mělo albu ze všeho nejvíce přidávat na atraktivnosti a zajistit punc uměleckosti, jaký s sebou bohém Rygg nese.

Zaslepení atrakcemi

DIMMU BORGIR na albu udržují pozornost náhlými, nesouvisejícími atrakcemi, které zachytíme a než se o dojem stihneme slovy "Hele, slyšel jsi to taky?" podělit se spoluposluchačem, už nás Norové zahlcují novými vjemy. Když se nás pak kamarád zeptá, co jsme měli na mysli, mávneme jen rukou. "Ale to je fuk", už se dostavila atrakce další. "Abrahadabra" se totiž nevrývá do paměti, pouze umožňuje rozpoznávat při novém poslechu momenty, která nás dříve zaujaly, a to lze jen stěží označit za mistrovské skladatelství. DIMMU BORGIR se navíc ještě více odkopou bezduchým coverem skladby od DEEP PURPLE a rovněž bonusovou orchestrální verzí "Gateways", která naplno ukazuje, jak k smíchu je snaha kapely blížit se "klasice" či si od ní půjčovat.

Zde předkládané hodnocení alba by se mohlo zdát trochu přísné, ba nespravedlivé – vždyť je zřejmé, že máme co do činění se zážitkovou hudbou, nikoliv sofistikovanými kompozicemi s trvalým dopadem, neřkuli vlivem. Jenže kapela se ve své velkolepostí tak zřetelně rochní, že snižovat nároky prostě nejde. A vlivní přestali DIMMU být už po, respektive s "Death Cult Armageddon".

"Abrahadabra" omámí svou velkolepostí, která se ale s odstupem ukazuje spíše jako trochu namyšlené velikášství. A jakkoliv vypracované, je nakonec album stejně chytré jako pouštět "Carminu Buranu" při ohňostrojích.

Hodnocení

Viktor Palák | 30.10.10

Další články autora:

Filmové okénko druhé - filmy distribuční společnosti Artcam | 02.11.10
Dva na jednu: BLUT AUS NORD - What Once Was... Liber I | 31.10.10
DIMMU BORGIR - Abrahadabra | 30.10.10
KNUT - Wonder | 28.10.10
Filmové okénko první - české filmy | 02.10.10

Všechny články