Přihlášení | Registrace

Recenze

ENVY - Recitation

2010 Temporary Residence Limited

Že Japonci post-hardcore, respektive post-rock umí na výtečnou, nám dokázali několikrát, navíc pro ně ani není žádný problém tyto dva emocionálně relativně odlišné žánry racionálně skloubit. Brilantní ukázku této fúze nám představuje tokijský kvintet ENVY. Ačkoliv v podobném žánru dnes a denně vycházejí další a další počiny, především však o ENVY mohu hovořit pouze v superlativech. Velmi jsem si oblíbil nejen jejich syrové hardcore/screamo počátky z přelomu tisíciletí, ale hlavně jsem si zamiloval jejich "fúzní období" vykrystalizované na přelomovém CD "A Dead Sinking Story" a dovedené prakticky k dokonalosti na páté řadovce "Recitation".

Jedním dechem musím dodat, že milovníci nejen syrovějšího hardcore, či jeho přístupnější a melodičtější post-hardcore formy (u obou stylů drží ENVY primát především v rodné domovině), zřejmě budou ze současné tváře skupiny poněkud zklamáni. Prakticky jediné pojítko s minulostí zastává screamo vokál Tetsuya Fukagawavy, ale i ten se snaží krotit časté, jak název desky napovídá, velmi uklidňující recitativy. Představte si srážku post-rockových krajanů MONO s jejich typickými epickými kytarovými vyhrávkami, skoro až symfonického rázu, s melodickým neagresivním post-hardcore a k tomu si ještě přimyslete energetický jekot, jak jinak, než v mateřštině. Příslovce "neagresivní" nutno zdůraznit, neboť i ty nejtemperamentnější pasáže působí spíše odzbrojujícím dojmem, ty umírněné doslova konejšivě.

K určité dokonalosti chybí jen velmi málo, především hardcore/screamo nápěvy působí poměrně monotónně a někoho mohou iritovat, na druhou stranu činí nahrávku poměrně nekonvenční, neboť bez nich a recitativů by ENVY možná poněkud zapadli v zástupu konkurenčních, ryze instrumentálních post-rockových špiček. Po čase mi naopak jakoby "hlubokohrdelní" vřískot v japonštině přirostl k srdci, neboť dodává nahrávce potřebnou vitalitu či obecně hutnější pasáže přirozeně zabraňují letargii, jakou by mohly navodit příliš dlouhé post-rockové vybrnkávačky.

"Recitation" působí jako celek velmi kompaktním dojmem, snad krom riffovější "Dreams Coming To An End" či závěrečné poloinstrumentálky s dívčím recitativem "Your Hand" žádná jiná z výsledného celku nevybočuje. Z toho důvodu mohou znít ENVY na první poslech poněkud jednotvárně. Avšak podobný dojem můžeme mít z kterékoliv jiné žánrové veličiny, snad v žádném jiném žánru tolik neplatí, a u ENVY obzvláště, že album uhrane až po více koncentrovaných posleších. A právě "Recitation" za váš čas rozhodně stojí.

Hodnocení

Štěpán Šimek | 06.01.11

Další články autora:

Mama | 29.04.13
SOLAR FIELDS - Origin #02 | 17.04.13
MASERATI - Maserati VII | 13.04.13
OMNIUM GATHERUM - Beyond | 03.04.13
John Foxx And The Maths - Evidence | 20.03.13

Všechny články