Přihlášení | Registrace

Recenze

ABORYM - Psychogrotesque

2010 Season of Mist

Co božstev je v světě tom,
v přírodě hledala ten strom,
a nebylo to k ničemu:
je dán jen mozku lidskému.

Člověk v kostce - William Blake

Představte si, že se jednoho dne probudíte v psychiatrickém ústavu a zjistíte, že nemáte nohu, ba co více, že vám chybí i druhá, dokonce i obě ruce, jste navíc slepý, hluchý a poškozený je též váš čich. Nejste nic, jen zhmotnělá mizérie, poslední, co vám zbylo, je váš mozek. Ten však ovládl temný démon - schizofrenie. Připadáte si jako moucha, kéž by vás někdo rozdrtil, léta však netečně ubíhají. V očích Boha jsme jen iluzí...

Kdybych mohl dýchat nenávist, jež jsem nalezl v lidskosti
dusil bych se jako v jedovaté mlze
Kdybych mohl žít dle své nejupřímnější vůle
Mohl bych se spolehnout pouze na bolest

Existuje-li soundtrack k definitivní apokalypse, tak jedině v podobě pátého řadového alba Italů ABORYM "Psychogrotesque". Název desky dokonale ilustruje introspektivní jízdu do světa natolik absurdního, že snad jen lobotomie by mohla být klíčem k vysvobození. ABORYM si pro své koncepční dílo zvolili opravdu extrémní premisu a k její textové a především hudební realizaci se postavili s nesmírnou houževnatostí. Ideologický koncept skupina pojala vskutku z komplexního hlediska, samotný hororový popis traumat tvoří jen část z opravdu šílené mozaiky, neboť zabrousíme též do filozofického či teologického teritoria a nevyhneme se ani citacím surrealisty Isidora Ducasse comte de Lautrèamona (v záhrobně dekadentním italském překladu - "Psychogrotesque IV") či britského mystika Williama Blakea ("Psychogrotesque X").

Hudební složka nezapře neméně ambiciózní přístup. Především velmi oceňuji, že, na rozdíl od jiných interpretů, si skupina uvědomuje limity svého uměleckého vyjádření, tudíž aby dílo mohlo vzniknout v celé své širé komplexnosti, neváhala angažovat celou plejádu zajímavých hostů (napočítal jsem jich až devět). Ostatně jediným stálým členem formace, nyní redukované na trio, je Malfeitor Fabban a ačkoliv si tento chlapík krom kláves a baskytary vzal tentokrát na bedra i zpěv (a před jeho výkonem musím opravdu smeknout, natolik variabilní vokál se jen tak neslyší), je logické, že přeceňovat své síly se nemá, tudíž mu k výsledné dokonalosti dopomohl novic Hell-I0-Kabbalus (s Fabbanem působí v MALFEITOR, jinak též HOUR OF PENANCE). Trio po výtečně odvedené práci na předchozí fošně "Generator" opět doplnil osvědčený ex-emperorovský ultramaniakální bicmen Bård G. "Faust" Eithun. O šťavnatá kytarová sóla se postarali hosté jako třeba Kabbalusův kolega z HOUR OF PENANCE Giulio Moschini, o nevšední  industriální kytaru a elektroniku pro změnu ceněný Davide Tiso z EPHEL DUATH, nechybí ani regulérní EBM "elektrárna" od Richarda K. Szabo v podobě výtečné "Psychogrotesque VIII" (svoji kvalitou se kompozice prakticky vyrovná i takovým FRONT LINE ASSEMBLY) a některé samply dodal rovnou industriální "DJ" Marc "M.E.M.O.R.Y. Lab" Urselli. V neposlední řadě v "Psychogrotesque V" zaslechneme dokonce i saxofon.

Stejně jako v minulosti tvoří páteř nahrávky fúze syrového blackmetalu a industriálního dusotu, nicméně nehovořil bych rovnou o klasickém industriálním black metalu, respektive o post blacku. Album dotváří povícero vlivů, tu a tam se setkáme s ryzím avantgardním metalem, ovšem ze staré dobré staré školy, tedy máme co dočinění se stylem, jenž se dnes již tolik nenosí a snad krom legendárních ARCTURUS či THE KOVENANT se ani netěšil masivnější oblibě. Hovořím především o tracku "Psychogrotesque  V", někdo ze starších ročníků si po jeho vyposlechnutí třeba vzpomene na metalové vizionáře konce 90. let Nory MORGUL nebo Poláky LUX OCCULTA. Nejedná se však o žádné plagiátorství, nýbrž o grandiózní vzkříšení jednoho pomíjeného hudebního žánru. Ovšem, i v na první poslech přímočarých blackmetalových jízdách odvádějí ABORYM parádní výkon, po vícero posleších na povrch vyvstanou opravdu šťavnaté riffy či, byť přímočaré, avšak velmi chytlavé, klávesové aranže (třeba klávesový motiv podpořený kulometnou Faustovou bicí salvou v "Psychogrotesque  III" je vskutku kouzelný). Výtečný výkon Fausta jsem již zmiňoval, ovšem další rozměr jeho bicí získávají v kombinaci s techno beaty. Onu pověstnou třešničku na dortu pak spatřuji v originálně zakomponovaných samplech jako muší bzukot, sbíječka, tříštění skla či operní árie reprodukovaná ze staré gramofonové desky. Ačkoliv na první poslech se tyto samply jevily poněkud uměle šroubované do celkové hudební masy, ve finále dokonale dotvářejí výslednou atmosféru textového konceptu.

Především neortodoxní - takové je album "Psychogrotesque". I přes široký hudební záběr - od ryzího black metalu až po ryzí industrial/EBM drží překvapivě pohromadě. Na jedné straně i přes kompoziční rafinovanost zůstává relativně přístupné, neuchyluje se k nějakému exhibicionismu, pokud je zrovna nutné určitou emoci vyjádřit přímočaře, uslyšíte nefalšované blackmetalové sypačky, psycho stavy zase nejlépe vyjádří avantgardní metal a absolutní beznaděj pro změnu třeba techno beaty. ABORYM zní jako celek velmi nejednoznačně až zapeklitě, jednotlivé žánry se v rámci alba skvěle doplňují a logicky na sebe navazují či se místy proplétají, avšak neinklinují k příliš dlouhé symbióze. A i v tomto aspektu spatřuji ve finále promyšlený tah. Než aby skupina servírovala pokrm o jednom chodu v podobě jakéhosi bublajícího překořeněného guláše o sto chutích a vůních, můžete se těšit hned na několik lákavých chodů spějících k opravdovému zážitku.

Hodnocení

Štěpán Šimek | 21.02.11

Další články autora:

The Divide | 14.05.12
OZRIC TENTACLES - Paper Monkeys | 07.05.12
IF THESE TREES COULD TALK - Red Forest | 26.04.12
Dva na jednu: TÁBOR RADOSTI - Agartta | 23.04.12
PRINCE OF TENNIS | 09.04.12

Všechny články