Přihlášení | Registrace

Recenze

FDK - Earthlinked

2010 Redblack / X Production

Ani druhému albu "Earthlinked" pražských post-metalistů FDk se nevyhnuly problémy s realizací bookletu, tudíž vyšlo s několikaměsíčním zpožděním, avšak nejdůležitější je výsledek, a ten stojí opět za to. Za největší klad novinky považuji, že skupina již okatě neinklinuje ke svým hudebním vzorům, nýbrž v rámci žánrových mantinelů umně buduje osobitý styl. Ten ponejvíce charakterizuje silný důraz na emoční vyznění a to i za cenu vzdalování se od metalové hutnosti a naopak preferování přístupnější rockové ladnosti, čímž kompozice získávají vzdušnější a současně přemýšlivější ráz. Rozjímavá nálada tentokrát tvoří prim, tudíž se i hrubozrnné vokály odklidily do pozadí a o slovo se hlásí spíše sporadicky.

Prakticky nelze vypíchnout nějakou stěžejní skladbu, neboť nahrávka působí kompaktním, skoro až koncepčním dojmem. Nutno zdůraznit příslovce "skoro", neboť stejně jako v případě debutu "Borderline" si deska zachovala pomyslnou písničkovou formu, utvářenou oddělením jednotlivých tracků, avšak tentokrát již nepůsobí natolik striktně, neboť některé kompozice tíhnou k jisté plynulé návaznosti. Ta je však utvářena spíše mechanicky, nikoliv za účelem jisté komplexnosti díla.

Proč natolik zdůrazňuji koncepční formu? Když pominu ryze subjektivní pocit, že hudba FDK k ní vyloženě vybízí, tak především z důvodu, že skladby jednoduše neobstojí samy o sobě, neboť hudebníci zcela rezignovali na konvenční kompoziční formát, avšak jako součásti rafinovaného celku fungují dokonale. Navíc svou emocionální povahou se navzájem doplňují či naopak tvoří koherentní celek, tudíž k absolutní dokonalosti stačí jen špetka invence navíc k provázání jednotlivých tracků určitým hudebním či textovým leitmotivem (nejlépe obojím). A ve hraní naživo tohoto hudebního megalitu (po vzoru třeba Broadrickova "Infinity") bych taktéž neviděl žádný problém, ostatně jak říká kytarista Vanja: "Hrajeme celý koncert a ne jednotlivé písničky".

Vysoké výsledné hodnocení tentokrát zohledňuje skutečnost, že kvalitativně kvintet nejen zachoval laťku svého předchůdce, ale připadá mi materiál ve všech směrech ještě krapet dotaženější. Avšak příště bych se již nebál opět posunout trochu dále (třeba směrem k oné koncepčnosti), neboť na potřetí zopakovat stejnou formuli bych považoval za neideální, ne-li za stagnaci.

Hodnocení

Štěpán Šimek | 06.03.11

Další články autora:

The Divide | 14.05.12
OZRIC TENTACLES - Paper Monkeys | 07.05.12
IF THESE TREES COULD TALK - Red Forest | 26.04.12
Dva na jednu: TÁBOR RADOSTI - Agartta | 23.04.12
PRINCE OF TENNIS | 09.04.12

Všechny články