Recenze

Liberecký DROM naskočil na momentální vlnu post-metalu či sludge a byť v tomto ohledu nepředvádí nic nového a dosud neslyšeného, vede si docela obstojně. Posluchači tuzemských souborů okamžitě naskočí žánrová a výrazová spojitost především s FDK, ti však prozatím stojí kvalitativně o něco výše. Ale jako prvotní zářez toto minialbum budí velké naděje.

Rozsáhlé kompozice citelně brnkají na emoční strunu, což se jim daří s efektem lehké nedotaženosti. Zvukově to sice trochu dře a výsledku neprospívá ani nepříliš přesvědčivý vokál, samotná hudba však má schopnost vyvolat patřičný prožitkový účinek, přestože je navozován žánrově typickým a tudíž již notně obehraným postupem, tedy střídáním a prolínáním skoro až minimalisticky akustických pasáží a intenzivních tvrdě kytarových výbuchů, vedených do mohutně gradačního finále. Funguje to dobře, jenže tak trochu předvídatelně a proto nepřekvapivě.

Právě z tohoto důvodu lze za vrchol nahrávky označit její závěr, tedy noisově znějící rozuzlení skladby "Jack Torrance", která tímto proráží náznak částečného stereotypu, otevírá nová úniková dvířka a tím přiživuje možná očekávání. Příště bude ještě lépe.

hodnocení: 70 %
Ladislav Oliva

Tvrdší metal a čeština mi nikdy nešly dohromady. Až na pár výjimek jsem české texty považoval za  element, který hudbu mění v sice zábavnou, stále však víceméně parodii. Příkladem poslouží první album ROOT či tvorba blackových MASTER'S HAMMER. O skupinách jako MASTURBACE nebo TROLLECH nemluvě.

Jsem rád, že můj názor na češtinu v metalu poupravili DROM, mladá liberecká kapela hrající moderní žánrovou syntézu, kterou sama nazývá post-hardcore/black a která je skutečně popsatelná jako výrazně zpomalený hardcore doplněný o blackovou, potažmo doom metalovou melodiku. A pod slovy doom metal si tentokrát nepředstavujte žádné gotické elegie. Debutní EP skupiny, nazvané prostě "I", je sice melancholické, zároveň ale víc zamyšlené, než vzdychající beznadějí.

S prvními tóny úvodní "Nicole" se přesuneme na břeh ztemnělého jezera a po zbytek nahrávky se pohybujeme mezi ním a stínem kamenných sousoší, povězme na Kuksu. Vokál, připomínající spíš než hardcorový řev nebo blackový skřehot takové PSÍ VOJÁKY v těch nejexcitovanějších pasážích, úspěšně dokresluje atmosféru osudovosti. K tomu je poměrně srozumitelně artikulován, pročež si posluchač vychutná také zajímavé texty, které DROM píší.

A zde bych vznesl jedinou vážnější výtku, kterou vůči DROM mám, Texty jsou podařené, tak proč pojmenovávat skladby anglicky? Nenalézám v tom logiku a mám za to, že prezentuje-li se skupina česky, měla by se tak prezentovat se vším všudy.

To je ovšem stran negativ vše. DROM zvládají své řemeslo s přehledem, na první poslech je znát, že nejsou žádní zelenáči, a pro kompozici mají cit. Český posluchač může doufat, že se propracují k osobitějšímu projevu a zaujmou čelní místo v rámci domácí metalové scény.

hodnocení: 80 %
František Novotný