Novinky | Videa

ARCHEONIC

Video | 26.12.16

AWRIZIS

Video | 14.10.16

DYING PASSION

14.10.16

X-CORE

Video | 13.10.16

ROOT - Kärgeräs - Return From Oblivion

29.09.16

MALIGNANT TUMOUR

Video | 20.09.16

SLAYER

Video | 07.09.16

SUBROSA, SINISTRO v ČR

06.09.16

FEASTEM v ČR

06.09.16

JINJER

Video | 06.09.16

Více

Echoes

Live - nejbližší akce

Dabatáze neobsahuje žádný záznam

Recenze

OPETH - Heritage

OPETH - Heritage

2011 Roadrunner Records

čas: 57:04
země původu: Švédsko
styl: progressive rock

Švédský spolek OPETH lze bez nadsázky nazvat jedním z nejvýznamnějších jmen současné světové progresivní scény. Jako jeden z mála si dokázal vysloužit obrovské renomé jak u mas fanoušků, tak v řadách hudebních publicistů. Za klíčový moment v historii kapely lze označit srážku s progresivním mágem Stevenem Wilsonem (PORCUPINE TREE, BLACKFIELD). Ten poměrně zásadně ovlivnil směřování kapely a po přelomovém veledíle "Still Life" (1999) převzal producentský dohled nad jeho následovníkem, neméně kultovním počinem "Blackwater Park" (2001), který se stal základním stavebním kamenem zvuku kapely pro nové milénium.

Odlehčené pasáže kontrastující s metalovými smrštěmi nabraly konkrétních obrysů a nechaly se volně inspirovat progresivně rockovou scénou s odkazy na 70. léta. Tento model dokázali OPETH na nadcházejících deskách umě přetvářet, čímž docílili, že každá z nich měla svou specifickou atmosféru. Na "Damnation" (2003) pak došlo poprvé, zatím jen jednorázově, k odstranění metalových prvků a ukázalo se, že spolek umí natočit plnohodnotné a vysoce kvalitní album i bez nich.

Osobně jsem se domníval, že "Damnation" bude v diskografii OPETH spíš jakousi odlehčenou raritkou, jak to nakonec tehdy avizovala i samotná kapela. Velmi mě tedy překvapilo prohlášení Mikaela Åkerfeldta pár měsíců před vydáním novinky "Heritage", ve kterém o ní hovořil jako o čistě rockové záležitosti v duchu 70. let. Coby velkému fandovi této hudby se ve mě začaly mísit pocity radosti i mírných obav. Výsledek však dopadl nad očekávání uspokojivě.

Už samotný titul "Heritage" (česky "dědictví") zní více než výmluvně. Sedmdesátá léta jsou dodnes zlatou studnou rockové hudby a zároveň počátkem experimentování s její formou (byť k němu již ojediněle docházelo i na sklonku let šedesátých). Toho se OPETH rozhodli využít a vzdát tomuto významnému období hold. A udělali to více než rafinovaně. Místo aby se snažili cíleně evokovat tvorbu některých tehdejších kapel a umožnili posluchači vystopovat konkrétní hudební vzory, utvořili originální monolit, který ponořili do psychedelického oparu a opatřili retro zvukem. Lze zaslechnout příklon k jazz-rockovému výrazivu, najdeme zde ale i hardrockové riffy či akustické pasáže téměř ambientního charakteru. Ohlížení se však nevztahuje výhradně na zlaté časy rockové hudby, ale i na minulost kapely samotné. Najdeme zde totiž i typické atributy jejích předchozích desek - křehké akustické pasáže evokující první řadové počiny, neuchopitelnost "Still Life", intenzivní psychedelickou atmosféru "Blackwater Park", jemnost "Damnation" či kontrastnost "Ghost Reveries".

Rafinovaná struktura skladeb nedá posluchači nic zadarmo a činí desku poměrně obtížně uchopitelnou a stravitelnou. Snadno se tedy může stát, že vám po prvním seznámení s ní nezůstane v hlavě jediný záchytný bod. Opakovaný a soustředěný poslech však dá vyplout na povrch naprostým skvostům a hudbě, která má krom technické dokonalosti navíc silnou emocionální hloubku a dokáže člověka strhnout a pohnout jím. Musí být však naladěn na stejnou notu a přijmout pravidla hry. Metalově laděným fanouškům to může činit značné obtíže, milovníci "sedmdesátkových" art a jazz rockových opusů by s tím naopak větší problém mít neměli.

"Heritage" pro mě představuje jeden z největších hudebních klenotů, které za poslední léta vyšly a osobně ho řadím i nad vše, co doposud vydali samotní OPETH. To je samozřejmě značně subjektivní hodnocení, se kterým se spousta fanoušků neztotožní. Za sebe však nemohu učinit jinak, než se zcela neobjektivně, avšak s klidným svědomím, uchýlit na dlouhou dobu zřejmě naposledy k plnému hodnocení...

sestava: Mikael Åkerfeldt – zpěv, kytary, Mellotron, piano, efekty, Fredrik Åkesson – kytary, Per Wiberg – klávesy, piano, Mellotron, Martin Mendez – baskytara, Martin Axenrot – bicí; hosté: Alex Acuña – perkuse, Björn J:son Lindh – flétna
produkce: Mikael Åkerfeldt
odkaz: www.opeth.com
tracklist
1. Heritage
2. The Devil's Orchard
3. I Feel The Dark
4. Slither
5. Nepenthe
6. Häxprocess
7. Famine
8. The Lines In My Hand
9. Folklore
10. Marrow Of The Earth

Snad žádnou jinou nahrávku jsem tolikrát nepřehodnocoval jako jubilejní desátý počin OPETH "Heritage". Mé prvotní setkání s CD se rovnalo naprostému zklamání, kdy celý materiál v mých očích působil jako prachsprostý kalkul těžící ze současné expanze retro vlny "sedmdesátkového" rocku. Pokud jsem však na počin pohlédl optikou jeho skutečného významu či poselství pramenící z názvu alba "Heritage", neboli "Dědictví" či "Odkaz", lze dílo považovat za nesmírně sofistikovaný hold hudbě, která je frontmanovi skupiny Mikaelu Åkerfeldovi zřejmě nejbližší (a nelze opomenout ani významný vliv Stevena Wilsona coby nejen ideového přítele kapely, ale též jako zvukového inženýra).

Můj pohled se poté sice změnil o 180 stupňů skoro až k bezbřehé exaltaci, nicméně po opakovaném soustředěném poslechu především na hi-fi aparatuře jsem nucen svůj názor poněkud korigovat. Ve srovnání s konkurenční sérií "Road Salt" od PAIN OF SALVATION chybí OPETH jistý nadhled a v neposlední řadě mi obecně u těchto Švédů vadí, na současné poměry, poněkud fádní zvuk (jehož plochost vynikne právě až na hi-fi věži). Občas, řečeno lakonicky, na "Heritage" OPETH nudí díky absenci metalových pasáží. Na jedné straně musím skupinu pochválit, že se neortodoxním přístupem vydala na dosud v takové míře neprobádané teritorium a nahrála album přesně dle hlasu svých srdcí bez ohledu na očekávání fanoušků, na druhé straně zřejmě patřím mezi onu majoritní fanouškovskou základnu, které absence progresivního "opethovského" death metalu na "Heritage" jednoduše schází.

hodnocení: 65 %
Štěpán Šimek

Hodnocení

autor:

100 %

čtenáři:

78 %

hodnotilo: 77


Diskuze

Cekem příspěvků: 18

rook19.01.12 | 21:49:17
Martin10.10.11 | 14:29:58
Miroslav Med10.10.11 | 15:41:23
Venca Votruba10.10.11 | 21:54:16
Martin10.10.11 | 16:23:14
Štěpán Šime...10.10.11 | 16:29:25
Martin10.10.11 | 16:31:52
Miroslav Med10.10.11 | 16:28:27
Štěpán Šime...10.10.11 | 15:16:47
Martin10.10.11 | 16:09:01
Štěpán Šime...10.10.11 | 16:20:07
Martin10.10.11 | 16:29:30
Štěpán Šime...10.10.11 | 17:12:47
Martin10.10.11 | 18:29:18
Štěpán Šime...10.10.11 | 19:36:14
Gaius Flatulus ...28.09.11 | 13:28:41
Štěpán Šime...28.09.11 | 15:36:54
Ondřej Komáre...28.09.11 | 14:17:44

Top články

Více

Nejnovější diskuze

FEASTEM - World Delirium

Pavel borovička anonym
27.08.18 | 12:30:30

DIMMU BORGIR - Puritanical Euphoric Misanthropia

vlada_t anonym
01.06.18 | 08:03:27

KING SIZE - King Size

Jana Škripová anonym
08.04.18 | 21:37:43

SANTANA - Shape Shifter

Bohumil Mišurec anonym
04.04.18 | 17:26:47

Gary Numan - Pure

Vojta anonym
09.03.18 | 11:35:36

OLYMPIC - Jedeme, jedeme

Péťa Jandodfil anonym
01.03.18 | 20:12:03

LAKE OF TEARS - Illwill

JB anonym
05.02.18 | 04:48:01

FEAR FACTORY - Genexus

stefanos anonym
04.01.18 | 20:19:40

MECHINA - Acheron

Petr anonym
28.11.17 | 14:18:03

DEVIN TOWNSEND PROJECT - Deconstruction

insun anonym
14.10.17 | 11:13:24

Více

Audio

ZNOUZECTNOST - Beat Simplicitas

Čech Orba
Přehrát
Každý věk má hrdiny
Přehrát
Jedeme v autě
Přehrát

Beata Hlavenková - Theodoros

Ιανουάριος
Přehrát
Φεβρουάριος
Přehrát
Μάρτιος
Přehrát
Απρίλιος
Přehrát

DARK GAMBALLE - Zatím dobrý

Bon Pari
Přehrát
Netopýr
Přehrát
Svět za dekou
Přehrát

Více

Video

ARCHEONIC

26.12.16


AWRIZIS

14.10.16


X-CORE

13.10.16


MALIGNANT TUMOUR

20.09.16


SLAYER

07.09.16


Více

Facebook   MySpace   YouTube