Přihlášení | Registrace

Recenze

THAT HANDSOME DEVIL - The Heart Goes to Heaven, The Head Goes to Hell

2011 Modern Savage Recordings

Svérázný americký experimentální spolek THAT HANDSOME DEVIL vznikl roku 2004 a o čtyři léta později vydal pozoruhodný debut "A City Dressed In Dynamite". Sedmičlenná sestava (pokud nepočítáme showmana Deflona Sallahra, který s kapelou vystupuje pouze živě) s pestrým nástrojovým obsazením jím definovala svůj unikátní projev nacházející se na průsečíku mnoha rozličných stylů a v obdobném duchu pokračuje i na novince "The Heart Goes to Heaven, The Head Goes to Hell".

Výčet žánrových ingrediencí, které na aktuálním počinu najdeme, je opět poměrně vyčerpávající. Zhulené psychobilly se prolíná s hip-hopovými beaty, swingovým drajvem, reggae rytmy, rockovou zemitostí, jazzovou hravostí, sedmdesátkovou psychedelií, hororovou atmosférou či prvky drum'n'bass, funky, blues nebo country. Pokud vás právě nahlodává pocit, že něco takového musí být naprosto otřesná a nesourodá splácanina, jste na omylu. Jistou bizarnost a psychopatičnost projevu sice popřít nelze, nicméně lehkost, s jakou si kapela s tímto stylovým mixem poradila, se od "pejskokočičkovského" pojetí nachází na míle daleko. Skladby mají velmi kompaktní často až překvapivě přímočaré vyznění, přesto nedovolí posluchači ani chvíli se nudit, jsou trvanlivé a neustále překvapují netradičními hudebními spojeními.

Ústřední dvojicí tohoto vyšinutého kabaretu jsou zpěvák Godforbid, jehož expresivně ležérní vokální projev je vskutku famózní a multiinstrumentalista Jeremy Page se svými úchylnými Hammondy a dalšími rozličnými nástroji od baskytary, kytary nebo syntezátorů přes akordeon a bendžo až po zvonkohru či exotický nástroj kazoo. Oba jsou zároveň skladateli a autory celého dílka a jejich společná alchymie zjevně funguje. Zbytek kapely pánům spíše sekunduje a dolaďuje a zpestřuje celkové pojetí. Na desce tak uslyšíme například i dechové nástroje.

Novinka THAT HANDSOME DEVIL je opět excelentně bizarním a nadmíru záživným žánrovým gulášem, na kterém si pochutnají zejména milovníci experimentů a hledači hudebních úchylností. Zároveň jde o krásný důkaz toho, že i značně alternativní a netradiční tvorba může znít uvolněně a zábavně a nepůsobit nijak zvláště intelektuálně vyhraněným dojmem. To vše řadí "The Heart Goes to Heaven, The Head Goes to Hell" mezi nejpozoruhodnější nahrávky roku 2011.

Hodnocení

Miroslav Med | 08.02.12

Další články autora:

ANATHEMA - Weather Systems | 18.05.12
Yossi Sassi - Melting Clocks | 13.05.12
LEPROUS | 08.05.12
KILLING JOKE - MMXII | 06.05.12
PARADISE LOST - Tragic Idol | 01.05.12

Všechny články