Přihlášení | Registrace

Recenze

UMBRTKA - Spočinutí

2011 Selement Records

"Kdo stroji přísahal, má zemřít u stroje!"

Plzeňská UMBRTKA pokračuje ve své dobré pověsti neúnavné výrobní linky, z jejíhož pásu vypadávají další a další zvukové výrobky, přitom jeden delší než druhý. Tradiční "šedý metal" se však za ty roky již zbavil skutečné šedivosti a ve schopnosti experimentu prokvetl všemi barvami. Tento přístup sice ne vždy dopadá na úrodnou půdu, ovšem snaha Morbivoda a jeho kolegů vymanit se ze sevření vlastních kořenů budí značné sympatie. Černý kov se v tomto pojetí stává žánrem, jemuž se lze obdivně klanět, ale současně vysmát urputnosti jeho radikálnějších stoupenců.

Začátek desky ještě ničemu takovému nenasvědčuje. Pod názvem "Poznání" se totiž skrývá bezmála devítiminutový a jakoby záměrně primitivní blackmetalový masakr, s textem roztaženým na tři strany bookletu, což na úvod uspokojí a uchlácholí zatvrzelé černěkovové omezence, kteří se ovšem vzápětí nestačí divit svým uším. Přichází totiž na řadu píseň "V Jeho den", které vévodí příjemný ženský zpěv a podobně přívětivá melodika, to vše v natolik vzrušující úpravě, že nutno mluvit o jednom z vrcholů alba. Podobně dopadá noblesně elektropopová "Slečna s knihou", která se však v druhé části zvrhne v totálně nepřístupný funeral doom, předznamenávající zvukově podobně zahuštěné, ale zároveň tak trochu nudící "Procitnutí". Pravý blackmetalový rachot pak již nabízí pouze nenávistně rouhavá palba "O Slunci", kterou si ta protivně žhnoucí koule za rámeček nedá.

Elektroblackový "Kraftvarg" podle bookletu kombinuje motivy ze skladeb od KRAFTWERK a BURZUM, patří však mezi položky, v nichž jinak vítaný experimentální náboj není ještě zárukou silných skladeb. Tímto se vyznačují rovněž "Lavičky", spojující saxofon s techno rytmy, po jejichž dusotu přichází vhod akustičtější, zdánlivě tedy poklidnější, přesto vnitřně zneklidňující "Komtesa". Již zmíněnému křehce ženskému hlasu náleží i poměrně působivá píseň "Byla šedá ulice", saxofonem prolezlý a starý český underground připomínající "Putovní knír", ale zejména naprosto neodolatelná hitovka "Jaro nevidět", jejíž naopak mužný refrén patří do kategorie neskutečných.

Hitovou píseň "Vezeme bábu" šperkuje text, který lze vnímat jako do absurdna dovedenou reakci na současnou důchodovou reformu. Stará bába v práci uklouzla u lisu, tváří se modravě a je tedy vezena k opravě do nemocnice, přesto se vrátí fabrice. Takto to s ní bude opakovaně, dokud nezhasne, takže se nikdy se nedočká štrůdlů a vnoučátek. "Neboj se, bábo, bytové samoty, ty musíš do smrti vytvářet hodnoty, jako květ divizny uvadá ve stoje, kdo stroji přísahal, má zemřít u stroje." Tento popově pěný refrén přímo srší natolik ohromným textařským důvtipem a nadhledem, že hraničí až s genialitou. Byť mnohé další texty míří i k jiným tématům, zpracovány jsou na vesměs chvalitebné úrovni a ono tolik tradiční "prachmatické strojírenství" v nich naštěstí nalézt lze.

Album vybavené velkým počtem především pějících hostů je věnováno saxofonistovi Radku Havlovi, neboť ten mezitím došel vlastního spočinutí. "Zanechal nás tu, abychom potupně stárli a dřeli se pod sluncem bez něj." Také tato poznámka vypovídá o tom, že správně uchopit či dokonce pochopit tento projekt představuje nesnadný úkol, při jehož plnění velmi záleží na osobním vkusu i nevkusu každého jednotlivého příjemce. Pro podivíny by to však neměl být problém.

Hodnocení

Ladislav Oliva | 09.02.12

Další články autora:

AVENGER - Bohemian Dark Metal/MCMXCII - MMXII/Pád oddanosti - hněv a rouhání/Fall of Devotion - Wrath and Blasphemy | 20.05.12
TICHÁ DOHODA - 25 let - Největší hity live! | 17.05.12
Obscene Society 2012 | 16.05.12
Sedmipalce - RAPSÖD/PRŮMYSLOVÁ SMRT, RAPSÖD/STOLEN LIVES, TWISTED TRUTH - The Pile Of Scrawl, NAPALMED/WORMHEAD/PAREGORIK/ATARAXY | 10.05.12
LYKATHEA AFLAME - Elvenefris, APPALLING SPAWN - All Spawns | 03.05.12

Všechny články