Přihlášení | Registrace

Recenze

WOODS OF YPRES - Woods 5: Grey Skies & Electric Light

2012 Earache Records

21. prosince 2011 blízko městečka Barrie v kanadském Ontariu zemřel při autonehodě David Gold, vůdčí osobnost WOODS OF YPRES. Nechť je tato recenze vzpomínkou a vzdáním pocty tomuto úžasnému hudebníkovi, který, stejně jako mnozí další, odešel z našeho světa předčasně.

Pátá a bohužel i poslední deska kanadské kapely WOODS OF YPRES s názvem "Woods 5: Grey Skies & Electric Light" patří pro mě osobně mezi to nejlepší, co kdy vytvořila. Působí výrazně doomověji a zaměřuje sena čisté vokály, naopak black metal je oproti předešlým albům zastoupen jen zřídka. Nejsmutnějším faktorem při poslechu nahrávky je fakt, že deska v kontektu nedávných událostí působí opravdu zklíčeně v tom nejpřirozenějším smyslu slova. 56 minut rozdělených do jedenácti skladeb se nese v monotónním duchu, z každé vteřiny se line bolest, smutek, smrt. Nejen texty jsou plny těchto pesimismů, i samotná hudba vyzní citelně temně a melancholicky. Tou nejpřesvědčivější přísadou je pak Davidův vokál, neskutečně plný, podmanivý a charismatický. Neopakovatelný a nenapodobitelný.

Hudebně byla tato deska pouze prací Davida a Joela, kteří se postarali o veškeré nástroje. Naprostá většina skladeb se drží v pomalém tempu, kytary teskně vyhrávají žalostné melodie plné zármutku a bicí podklad je často obohacen o překvapivý přechod. Oceňuji i hlasitost a barvu baskytary, jejíž utiskování mne v poslední době neskutečně rozčiluje. Zde má baskytara své plnohodnotné postavení a je to jedině dobře. Skvěle nahrávku doplňuje i občasné podbarvení piánem. Davidův zpěv pouze v první "Lightning & Snow" trochu přitvrdí, jinak si drží svou hlubokou melodii a melodičnost a pátá "Adora Vivos" je jako jediná výrazně blackovější a svým zpěvem přispěje i Joel.

Za nejlepší skladby považuji "Career Suicide (Is Not Real Suicide)" a "Kiss My Ashes (Goodbye)", které, stejně jako texty na celé desce, vhání do mysli mnoho otázek – byla to skutečně nehoda, nebo záměr? Ať tak či onak, jejich náplň je neskutečně sugestivní. Prvně jmenovaná skladba je vynikajícím způsobem atmosférická a potěší především na desce ojedinělé kytarové vyhrávky. Tu druhou pak považuji za takový testament, kdy se s námi David loučí, k slzám není daleko, i když výňatek z textu mluví sám za sebe:

Save your tears, at the end of our time...
We've cried enough in our lives,
At the end of our time, just kiss my ashes, goodbye.

Momentálně si nejsem schopen vybavit jinou nahrávku, která by aktuální události tak přesvědčivým způsobem reflektovala. Ať už jde o několikrát vzpomínané texty (zde musím vyzdvihnout i to, že Davidovi je krásně rozumět naprosto každé slovo), nebo o pomalé tóny hudebního podkladu, v případě "Woods 5: Grey Skies & Electric Light" můžeme mluvit o vrcholu kariéry této kanadské dvojice, i když přišel náhle, nečekaně a především příliš brzy.

Death is not an exit (death is a flick of the off switch).

Deska mluví sama za sebe, což v dnešní době považuji za ojedinělý jev. Ať už nám chtěl David sdělit cokoli, já si od něj vzal jednoduchou pravdu. Ačkoliv jsou naše životy často nespravedlivé a naplněny bolestí, měli bychom si jich vážit a prožít je tak naplno, jak jen sami dokážeme. Nikdy není pozdě začít znovu a lépe. Až si pro nás jednou smrt přijde a my se ohlédneme za sebe, měli bychom být se svým životem spokojeni a odejít s klidnou duší.

And when I asked for a second chance, life said no.

Hodnocení

Ondřej Komárek | 22.02.12

Další články autora:

Botanicula | 19.05.12
MODERN DAY BABYLON - The Manipulation Theory | 11.05.12
GOROD - A Perfect Absolution | 04.05.12
Luboš "Fred" Kristek | 16.04.12
ASPHYX - Deathhammer | 30.03.12

Všechny články