Novinky | Videa

ARCHEONIC

Video | 26.12.16

AWRIZIS

Video | 14.10.16

DYING PASSION

14.10.16

X-CORE

Video | 13.10.16

ROOT - Kärgeräs - Return From Oblivion

29.09.16

MALIGNANT TUMOUR

Video | 20.09.16

SLAYER

Video | 07.09.16

SUBROSA, SINISTRO v ČR

06.09.16

FEASTEM v ČR

06.09.16

JINJER

Video | 06.09.16

Více

Echoes

Live - nejbližší akce

Dabatáze neobsahuje žádný záznam

Reporty

THERION, TRISTANIA, TRAIL OF TEARS

THERION, TRISTANIA, TRAIL OF TEARS

27.10.04
Praha, Roxy

Shindy nám ke konci roku připravil v pražském klubu Roxy opravdu interesantní akcičku s výtečným obsazením – THERION, TRISTANIA a TRAIL OF TEARS. Všechny účinkující skupiny spojuje, kromě počátečních písmen a jisté dávky teatrálnosti, nejen skutečnost, že pocházejí ze Skandinávie (THERION přicestovali ze Švédska, ostatní z Norska) a že v nich pějí minimálně dva vokalisté (u THERION jsem jich napočítal až šest + Christofer odzpíval jednu skladbu), ale hlavně hudební styl a to melodický gothic metal. V případě THERION rovněž řízlý heavy a doom metalem s prvky symfonické hudby. Skupiny TRISTANIA a TRAIL OF TEARS sleduji již od jejich debutů a jejich forma norského gothic metalu mi velmi přirostla k srdci. Takoví THERION mi svého času vůbec poprvé otevřeli brány k metalové hudbě a po dlouhou dobu rovněž byli mou nej skupinou. Sice jsem je viděl již před lety v brněnském Semilasse, avšak od té doby spolek prošel novou etapou vývoje, takže se zrodil další důvod vydat se až do Prahy.

Na tento koncert jsem se nesmírně těšil, protože se měl stát mou pražskou premiérou. A hned v úvodu mohu prozradit, že navýsost povedenou. Den před odjezdem jsem se dozvěděl, že akce začíná překvapivě již v 17:30. A skutečně už v tuto dobu byla před Roxy kupa metalistů a samotný vchod ucpala pořádná fronta. Ze zkušeností z jiných koncertů jsem usoudil, že stejně potrvá minimálně půl hodiny, než se začne hrát, takže jsme se s redakční kolegyní Eliškou vydali hledat hospůdku, kde by čepovali pivo za méně než v okolí běžných 28 Kč. Povedlo se ji najít až o ulici vedle, kde nabízeli Gambrinus za přijatelných 16.50 Kč. Půlhodinka uběhla coby dup a tak jsme se pomalu vydali zpět k Roxy. Fronta razantně prořídla, takže během několika minut jsme scházeli do podzemních prostor klubu. To, že šatnářky za uložení baťohu požadovali 15 Kč, jsem překousal, ale pokud jste si do něj chtěli později něco dát, museli jste zaplatit dalších 10 Kč – neuvěřitelné. Rovněž pivo 10° za 30 Kč na radosti moc nepřidalo (alespoň, že toalety byly zadarmo). Nicméně přijeli jsme kvůli muzice a ne se ožrat, takže jsme raději spěchali zcela plným sálem co nejblíže k pódiu. V tu dobu měla už nějakých deset minut odehraných první skupina večera TRAIL OF TEARS.

TRAIL OF TEARS jsem si velmi oblíbil především díky druhé desce "Profondemonium" a předloňskému neméně kvalitnímu albu "A New Dimension of Might", na kterém Norové razantně přitvrdili. Z prvních tónů jsem ale hned tuto skupinu nepoznal. Především mě zmátlo, že na pódiu nevidím zpěvačku Cathrine, ani klávesáka Franka. Jeho party zvukaři pouštěli z počítače. Z netu jsem se dozvěděl, že Cathrine odešla z důvodu nesdílení hudebního směřování skupiny, takže ji nahradil další zpěvák. K mému potěšení právě Kjetil Nordhus z mé srdcovky GREEN CARNATION. Ovšem moc jsem (až na výjimky) nepoznával ani samotné skladby. Po skončení setu TRAIL OF TEARS jsem si však všiml pohozených letáků, z nichž jsem vyčetl, že na leden 2005 skupina plánuje vydání nového studiového alba, nazvaného "Free Fall Into Fear". Takže v tom byl tedy zakopaný pes. Nicméně to nic nemění na skutečnosti, že TRAIL OF TEARS odehráli perfektní set (škoda, že jsem neviděl začátek, možná bych pak pochytil více skladeb). Oproti ostatním skupinám předvedli nejagresivnější, ale zároveň nejpřímočařejší vystoupení.

Bez nějaké zdržující zvukovky se po chvilce na pódiu, za bouřlivých ovací publika, objevila TRISTANIA. Na tuto skupinu jsem se těšil nejvíce. Jednak stála u zrodu severského gothic metalu a stále stojí v popředí těch, jež udávají směr (i po odchodu zakládajícího člena Mortena Velanda) a za druhé jsem byl zvědav na živý výkon zpěvačky Vibeke. Na rozdíl od TRAIL OF TEARS jsem u TRISTANIE poznal všechny skladby, takže o to více jsem se mohl soustředit na rozdíly oproti studiovým nahrávkám. U vystupujících skupin, včetně TRISTANIE, jsme mohli pozorovat podobné trendy a to energičtější a metalovější projev oproti studiovým nahrávkám a to hlavně díky důrazu na kytary, rytmiku (bicí, baskytara) a absenci klávesových hráčů (ty nahradily samply). Rovněž zpěváci (Kjetil – extrémní zpěv, Østen – melodický vokál) zpívali mnohem vitálněji a díky hecování fanoušků způsobili pod pódiem pořádný kotel. U TRISTANIE byla, oproti metalové razanci, usměrňujícím prvkem jednoznačně zpěvačka Vibeke. Tato vskutku severská žena trochu kypřejších tvarů, ale zároveň velmi sexy (prostě pořádná ženská jak má být :-) na sebe strhávala pohledy většiny obecenstva (nejen) mužského pohlaví. Pokud v jiných stylově spřízněných skupinách zpěvačky jen nenápadně kuňkají, tak v případě Vibeke jde o pravý opak. Tato žena dokázala, že v kapele nezastává jen úlohu sexuálního stimulu na obálkách desek či promo fotkách pro nadržené kupující metalisty, ale že ji matička příroda obdařila opravdu silným a kvalitním hlasem. Někteří posluchači si stěžovali, že si místy vypomáhá nasamplovanými sbory (slyšel jsem i cosi o playbacku) nicméně já jsem nic "nekalého" nezaregistroval a z jejího projevu jsem měl opravdu výborný dojem (ostatně bylo se na co koukat i když zrovna nezpívala). TRISTANIA zahrála průřez všemi třemi deskami. Nejvřeleji publikum i já přijalo již osvědčené hity jako "Tender Trip On Earth" z posledního kotoučku "World Of Glass", ve které si zpěvák Kjetil vypomáhal i španělkou, dále dnes již kultovní "Beyond The Veil" ze stejnojmenného druhého alba a jednoznačně vrchol setu "Angellore" z debutu "Widow's Weeds". Co dodat, opravdu perfektní vystoupení s ladností profesionálů.

Po menší pauze, kterou jsem využil poohlédnutím se po distru, nabízejícím pochopitelně produkty ze sortimentu vystupujících kapel, se v sále setmělo a diváci opět za bouřlivého potlesku přivítali hlavní hvězdu večera, Švédy THERION. Od této skupiny se mi nejvíce líbí jejich starší nahrávky jako "Lepaca Kliffoth", "Theli" a "Vovin". Z jejich letošního dvojalba "Lemuria/Sirius B" mám spíše smíšené pocity, nicméně na živo poměrně fádní materiál působí skoro stejně dobře, jako osvědčené starší pecky. Dále z kapely sálá opravdu pohodová nálada (myslím, že nepředstíraná). Mozek skupiny Christofer konečně našel stabilní sestavu, s níž nahrál už tři alba a tak po dlouhé době vystupují THERION jako normální skupina. Nejsympatičtěji působili hlavně bratři Niemannové (kytara, baskytara). Nejenže patří mezi výtečné instrumentalisty (bezesporu nejlepší v historii spolku) ale nešlo přehlédnout, že je hraní opravdu baví a že se s hudbou THERION ztotožnili. Hlavně holohlavý kytarista Kristian pobíhal po pódiu s úsměvem na tváři, často hecoval publikum, ale hlavně předváděl úchvatné kytarové exhibice. Rovněž bubeník Sami, jehož přesná a technická rytmika koncert příjemně popoháněla, předvedl precizní výkon. Stejně tak mě opravdu překvapil zpěvák Mats Levin, jenž se poprvé představil až na dvojalbu "Lemuria/Sirius B". Jeho hlasový rozsah až bere dech. Nejenže si hravě poradil s heavy metalovými fistulemi, ale s grácií odzpíval i skladby s agresivnějším vokálem či temné doomové tryzny. Na deskách se vystřídalo nespočet vokalistů (někteří poměrně slavní) avšak Mats je zastal všechny sám a opravdu výtečně. THERION si nemohli vybrat lepšího zpěváka. Oproti těmto dvěma působil zakladatel, autor hudby a jediný stálý člen Christofer velmi skromně. Jinými slovy, ten kdo skupinu zase tolik nezná, by ani neřekl, že je jejím leaderem právě on. Oporou instrumentalistů a metalového zpěváka se stala hlavně výtečná tour sopranistka Sarah Jezebel Deva a čtyřčlenný sbor. Právě teatrální sbory a operní zpěv dělá THERION natolik originální a věřte, že tato kombinace s metalovou hudbou působí vskutku skvěle. Pokud by na tento koncert zavítal nějaký laický návštěvník, asi by koukal s otevřenou hubou, co dělají na pódiu operní zpěvačky ve večerních róbách a tenoristé v saku mezi kovanými metalisty.

THERION svůj set začali jak jinak něž z výběrem z dvojalba "Lemuria/Sirius B". A skutečně skladby jako "The Blood of Kingu", "Call of Dagon", "Typhon" nebo "Son of the Sun" se na živo poslouchají o poznání lépe než z desky. Nový materiál zní hlavně techničtěji a složitěji než jejich přímočařejší sympho doom metalová minulost. Skupina rovněž překvapila výběrem z raritních alb. Mimo skladby "Crowning of Atlantis" ze stejnojmenné desky vůbec poprvé do repertoáru své tour začlenila snad mou nejoblíbenější skladbu "In rememberance" z "A'arab Zaraq - Lucid Dreaming". K mému překvapení playlist obsahoval i hodně starý vál "Melez" ze čtvrté desky "Lepaca Kliffoth", v níž si Christofer pořádně zařval. Pochopitelně nemohly chybět ani heavy metalové hymny "The Wild Hunt" a "Flesh of the Gods". Hevík sice nemám v lásce, ale v podání THERION mi ani trošku nevadí. Poslouchat typické speed metalové sypačky a do toho skandování publika mi připomnělo živáky IRON MAIDEN. Vznikne opravdu skvělá atmosféra, když si skupina omotá publikum kolem prstu. Předchozí dílo "Secret of the Runes" reprezentovaly skladby "Ginnungagap" a "Secret of The Runes", z "Vovin" jsme slyšeli např. "The rise of Sodom and Gomorrah". Ovšem všichni netrpělivě čekali na skladby z megakultovního opusu "Theli", jež skupinu dostaly na výsluní. A dočkali jsme se. Naprosto úchvatná byla balada "The Siren of the Woods" (dostalo se i na plápolající ohýnky zapalovačů). Bezesporu nejtemnější a nejsmutnější skladba THERION, ta atmosféra se snad ani nedá popsat slovy. Jako první přídavek zahráli THERION další dvě skladby z "Theli" a to pompézní "Cults of the Shadow" a závěr koncertu patřil snad nejhitovější "To Mega Therion". Desetičlenný ansámbl se uklonil podobně jako filharmonici v orchestru a odkráčel. Rozvášněné publikum se však nechtělo s odchodem THERION smířit a za frenetického skandování se skupina opět objevila na pódiu, aby zahrála cover "Black Funeral" od MERCYFUL FATE. Ani byste nevěřili, jak dokonale Mats evokuje Kinga Diamonda.

A to už byla absolutní tečka za tímto, po dlouhé době, skvělým koncertem. Pak jsme se ještě, na doporučení kolegů redaktorů, vydali do proslulé, čistě metalové knajpy Error. A věřte, že název mluví opravdu za vše. Ani nemohu uvěřit, jak jsem v tak nehorázném pajzlu (na to ani neexistuje cenová skupina, jedině snad 666) mohl strávit prakticky celou noc. Ostatně kolik znáte hospod, kde se musíte dobývat přes masivní mříž a hned u vstupu se vám naskýtá pohled na pěknou řádku perverzních fotek (zdali se jedná o fotomontáže či skutečnost, raději ani nechci vědět). Na druhou stranu to byl správný metalový underground, který se dnes už jen tak nevidí.

Diskuze

Žádný komentář. Buďte první...!

Související články

Top články

Více

Nejnovější diskuze

FEASTEM - World Delirium

Pavel borovička anonym
27.08.18 | 12:30:30

DIMMU BORGIR - Puritanical Euphoric Misanthropia

vlada_t anonym
01.06.18 | 08:03:27

KING SIZE - King Size

Jana Škripová anonym
08.04.18 | 21:37:43

SANTANA - Shape Shifter

Bohumil Mišurec anonym
04.04.18 | 17:26:47

Gary Numan - Pure

Vojta anonym
09.03.18 | 11:35:36

OLYMPIC - Jedeme, jedeme

Péťa Jandodfil anonym
01.03.18 | 20:12:03

LAKE OF TEARS - Illwill

JB anonym
05.02.18 | 04:48:01

FEAR FACTORY - Genexus

stefanos anonym
04.01.18 | 20:19:40

MECHINA - Acheron

Petr anonym
28.11.17 | 14:18:03

DEVIN TOWNSEND PROJECT - Deconstruction

insun anonym
14.10.17 | 11:13:24

Více

Audio

ZNOUZECTNOST - Beat Simplicitas

Čech Orba
Přehrát
Každý věk má hrdiny
Přehrát
Jedeme v autě
Přehrát

Beata Hlavenková - Theodoros

Ιανουάριος
Přehrát
Φεβρουάριος
Přehrát
Μάρτιος
Přehrát
Απρίλιος
Přehrát

DARK GAMBALLE - Zatím dobrý

Bon Pari
Přehrát
Netopýr
Přehrát
Svět za dekou
Přehrát

Více

Video

ARCHEONIC

26.12.16


AWRIZIS

14.10.16


X-CORE

13.10.16


MALIGNANT TUMOUR

20.09.16


SLAYER

07.09.16


Více

Facebook   MySpace   YouTube