Novinky | Videa

ARCHEONIC

Video | 26.12.16

AWRIZIS

Video | 14.10.16

DYING PASSION

14.10.16

X-CORE

Video | 13.10.16

ROOT - Kärgeräs - Return From Oblivion

29.09.16

MALIGNANT TUMOUR

Video | 20.09.16

SLAYER

Video | 07.09.16

SUBROSA, SINISTRO v ČR

06.09.16

FEASTEM v ČR

06.09.16

JINJER

Video | 06.09.16

Více

Echoes

Live - nejbližší akce

Dabatáze neobsahuje žádný záznam

Reporty

Noc plná hvězd

Noc plná hvězd

29. - 30.06.07
Třinec - Borek, fotbalový stadion

Cesta do Třince proběhla celkem v pohodě, i když Škoda Favorit pro pět cestujících žádný komfort neposkytuje (vlastně je tomu přesně naopak). Dokonce se nám podařilo zakoupit jeden lístek na festival v dopravní zácpě ve Frýdku-Místku od osádky souběžně stojícího vozidla! Přesto začnu zklamáním - avizovaný Allan White v Třinci nakonec nevystoupil, a tak jsme od tohoto výborného bubenického veterána a jeho muzikantských přátel neslyšeli písničky od Johna Lennona, George Harrisona a YES (s mohykány rockové scény YES stále bubnuje), ani skladby Jima Hendrixe (v sestavě jeho přátel totiž nechybí baskytarista, který s tímto kytarovým mágem hrál) - přesto bylo v Třinci na patnácté Noci plné hvězd co poslouchat!

Pátek 29.06.

Po příjezdu do Třince tak tak stíhám na scéně B vystoupení SAD HARMONY. Bývalí moravští doommetalisté odehráli 7 písní, převážně z výborného posledního alba "Somnambul" (2006) - skladby "It Used To Be A Way", "115" a "In The Bubble". Název první skladby vám nepovím, neb jsem přišel až v jejím závěru, a název čtvrté skladby byl přehlušen výkřikem Kolinse z DEBUSTROL, který na scéně A uváděl píseň "Vyhlazení". Šestou odehranou věcí byla předělávka o TYPE O NEGATIVE, a sice "My Girlfriend's Girlfriend" z desky "October Rust" z roku 1996. Svůj energický set zakončili SAD HARMONY skladbou "Two Circles" z CD "Tete-A-Tete" (2002), a je jen škoda, že nehráli později, protože za svůj výkon by si určitě zasloužili potlesk početnějšího publika.

Zrychleným přesunem jsem se ocitl u scény A na konec vystoupení českých průkopníků thrash metalu - DEBUSTROL, a to zrovna v okamžicích vzpomínání na začátky kapely, jež připomenuly skladby "Antikrist" a "Protest". Potom Kolins zapěl píseň, která svým textem jistě potěšila všechny potrestané školáky se špatným vysvědčením: "zabij mámu, zabij tátu…", následovala píseň o mase, nechyběla ani scéna z obalu DVD skupiny DEBUSTROL "20 let totálního masakru" - ano, Kolinsova motorová pila stále funguje! Pak jsem postřehl vyfuckování Spojených států amerických a závěrečnou kompozici "Vyznání smrti".

Po prohlídce areálu jsem na scéně B zhlédl vystoupení karvinské grindové party G.O.R.E., která dobře zahraným grindem rozhýbala přítomné fandy. Své určitě udělala i tráva, která provoněla těžkotonážní třinecký vzduch. I scenérie byla pro grind jako dělaná, neb areál festivalu sousedí s jakousi velkou železnou kulatou stavbou, z jejích komínů se valí kouř a v nepravidelných intervalech ještě výraznější plameny (zřejmě místní megakotelna). Chvílemi se dokonce i zdálo, že díky Třineckým železárnám se dá vzduch i krájet!

Cestou k občerstvovací stanici s nápisem Radegast jsem se na jednu píseň zastavil u POST-IT, úspěšných to soutěžitelů v Jim Bean Cup a zejména v Coca-Cola Popstar, ale kapela byla na můj vkus příliš moderní (v nějakém rozhovoru kapela řekla, že jejich styl byl označen jako "krutý pop"). Já pokračoval na jinou krutou kapelu - severomoraváci SEPUKKA, mastící thrash/death, ne nepodobný SEPULTUŘE, nahrávali v Třinci DVD (už třetí koncertní), takže chlapci si dali řádně na své produkci i pódiové show záležet. Jo, byl to povedený rychlý set, zakončený skladbou MOTÖRHEAD z roku 1980 "Ace of Spades". Ještě info - SEPUKKA v Těšíně otevírá vlastní rockový klub.

Při pohodě u pivka z povzdálí poslouchám HARLEJ a léty prověřený hit, který kromě Harlejů předělal i každej druhej trempík - "pověste ho vejš, ať se houpá, pověste ho vejš, ať má dost..". Je fakt, že já mám taky dost - z toho, že za toi-toi se platí 3,-Kč. Je jasné, že pánská část návštěvníků zvolila mnoho alternativních řešení. Zejména prostor vedle umyvadel byl k vyměšovacím účelům jak stvořený, a druhý den jsem pochopil co znamená, když se řekne "smrad jako v opičárně". Myslím, že v těch místech 100 let tráva neporoste.

Prvním výraznějším překvapením festivalu pro mě byla SALAMANDRA. Výborně zahrané šlapavé písničky s klávesovými vyhrávkami a výborným zpěvem Ivana Borovského, kterého ve dvou skladbách doprovázela operním zpěvem klávesistka - tento mix však (jako bohužel v dost ostatních případech) nebyl žádným kýčem, ale precizně odvedenou chytlavou muzikou. Žádný div, že tato šestičlenná melodická speed metalově gotická kapela musela po pěti písničkách ještě jednu přidat, a neměla žádný problém s roztleskáním publika. Bylo poznat, že kapelu hraní baví, a že kromě muzikantské preciznosti dbá i na image - kožené kalhoty jsou nezbytnou součástí "pracovního" kostýmu kapely. SALAMANDRA má na kontě tři CD a v současné době pilně pracuje na novince, ze které jednu skladbu představila.

Při další cestě za pivem jsem se kouknul na dva songy ALEŠE BRICHTY A BANDU, ale protože v sestavě bandu už Blackie (ex-ROOT, CALES) není, pokračoval jsem v cestě dál, nicméně jsem nemohl nezaslechnout první dva songy "Anděl posledního soudu" a další dílo o archandělovi, co nemá sílu. Cestou jsem vzpomínal na nedávný festival v Mělčanech, kde jsem skoro celou diskografii Aleše Brichty vyslechl, neboť jím vyplňovali dlouhé pauzy před kapelami.

To už jsem však přicházel k pódiu, kde byli připraveni ADOR DORATH. Šestičlenná smečka ADOR DORATH dokázala, že akademici (Akademie populární hudby) jim v březnu 2006 cenu Anděl za album roku v kategorii Hard&Heavy darovali zcela po právu. Jejich set plný melodického a úderného symfonického black/doom/death metalu nenechával fanoušky chladnými. Zejména zpěvačka Lenka Machová se ukázala ve výborné formě. Skladba "Balance" z CD "Symbols" (2005) uzavřela povedené šestipísňové vystoupení.

Říkal jsem si, že by to možná chtělo nějaké odlehčení (a pivo), a tak jsem si vykročil na ANNU K. Cestou jsem ještě uslyšel rozlučkovou píseň Aleše Brichty "Nechte vlajky vlát" a cestu jsem pak strávil přemýšlením, čemu že je ta melodie tak podobná. ANNA K překvapila zejména svojí odvahou, se kterou čelila několika vhozeným kelímkům a svými milými komentáři k reakcím "tvrdší" části publika. S úsměvem i ukázala, že se na rockových festivalech naučila i některá silácká gesta. Zahrála písně "667", "Večernice", dvě písně v originále zpívané s Tomášem Varteckým (ten měl v Třinci absenci) "Stoupám vzhůru" a "Ať tomu rozumím", dále "Lehce nevinná" a "Spojené království smutku a radostí". Názvy možná nejsou přesné, ale takto byly uváděny, takže případné stížnosti (to platí i u dalších kapel) nesměřujte na mě (fakt nejsem chodící encyklopedie). Následující ultraznámý song byl o tom, že "víno se dopíjí, oči se neminou… kam ty lidi jdou". Já šel na SHAARK.

Bzenecká kapela SHAARK, která pokračuje v podpoře svého posledního alba "Again with Hatred", nás podarovala dávkou agresivního thrash metalu. S aktuálními skladbami (já jsem rozpoznal "Fire" a jako poslední "Deliverance") se poprvé na koncertu s kapelou představil bubeník Olsson, známý mj. z účinkování v brněnských kapelách VUVR a HAPPY DEATH, posledně jsem jej viděl řádit za bicími nástroji v kapelách ASGARD a YBCA.

Na scéně A začínala hrát v Třinci velmi oblíbená kapela DOGA, a já si tak ve frontě na pivo mohl s nimi pozpěvovat "já si tak dál, jenom poletuju". Zůstal jsem u scény B a sledoval havířovskou šestičlennou skupinu EUTHANASIA, kterou jsem díky houslím (tentokrát na ně netradičně hrál muž) zaškatulkoval jako "keltský metal". Kapela svoji hudbu charakterizuje jako melancholický metal a v současné době chystá nové CD, ze kterého rovněž jednu skladbu prezentovala. V šestipísňovém vstupu odezněly mj. skladby "White Lies", "Zákon pro upálené", "Obřad nevinných" a deset let stará píseň "Studená samota prochází tělem tvým". Poté jsem byl obdařen přídavkem DOGY "nejsi nevinná, jsi holka laciná…", který si jejich fans prozpěvovali i cestou na improvizovaný záchod.

DORO měla malé zpoždění, které se jal vysvětlovat kdo jiný, než tvrdý rocker Aleš Brichta - dle jeho slov "Doro zastavili příslušníci VB, vlastně už policie, a dvakrát ji vrátili do Těšína". Na pravou míru uvedl věci konferenciér "105 kilo" z rádia Hey, který oznámil, že se kapela vracela z USA a měla nějaké potíže na letišti, proto to zdržení. Nezbývá než malá poznámka: příště by si měl pan Brichta vymyslet nějakou lepší pohádku, nebo se radši věnovat pouze zpěvu… ale pojďme zpátky k hudbě.

Už při rozcvičování muzikantů z DORO bylo jasné, že se máme na co těšit. A už je to tady - na pódium vtrhla blonďatá německá heavy metalová dračice DORO (vlastním jménem Doro Pesch, ex-WARLOCK). A nebyla to nějaká rocková pohodička, ale opravdový heavy metal, podpořený výborným zvukem a muzikantskými schopnostmi hráčů. I když to není příliš vhodné přirovnání, ale svým nasazením i rychlými rytmy s dvojšlapákem mi to chvílemi připomínalo nejlepší časy MANOWAR. Doro Pesch zpívala skvěle a svým výkonem rozehřála fanoušky v již chladnějším popůlnočním čase. K perfektní atmosféře vystoupení jistě přispěla i velká kytice, kterou zpěvačka dostala k nedávným narozeninám. DORO jsem doposud nijak zvlášť neposlouchal, ale z rádií jsem nemohl neznat refrény jejich písní, které v Třinci rovněž hrála ("don't touch me", "born of fire"). Diváky roztleskala poprvé píseň "You're My Family" z jejího posledního řadového CD "Warrior Soul" (2006), největší úspěch měly ale songy z éry WARLOCK - "Burning The Witches" ze stejnojmenného prvního CD WARLOCK z roku 1984, a rozlučková skladba (zazněla jako osmá) "All We Are", jejíž refrén už zpíval celý třinecký festival. Tento největší hit WARLOCK pochází z roku 1987 a je z CD "Triumph And Agony". Pro spoustu návštěvníků to byl jednoznačně vrchol festivalu.

Další sousto pro fajnšmekry přišlo na pódium vzápětí. Představovat finské WALTARI je asi celkem zbytečné. Pánové Kärtsy Hatakka, Sami Yli-Sirniö (který hraje na kytaru i v KREATOR) a spol. předvedli skvělé (jako obvykle) představení. Tentokrát se však nejednalo o nějaký přímočarý výběr hitů, jak skvěle předvedla DORO, ale o představení i složitějších kompozic z nového CD "Release Date". Protože moje diskografie Waltari je děravá jako cedník, můžu jen napsat, že první dva songy byly z nového CD, třetí skladba "Atmosfear" byla z CD 1995 "Big Bang". Potom následovala suverénně nejdelší a nejkomplikovanější písnička třineckého festivalu, podle stopáže si dovolím tipovat, že to byla třináctiminutová "Cityshamaani - Sympathy" z posledního CD, která byla uvedena jako epická skladba, která bude na koncertě zahrána poprvé (prostě světová třinecká premiéra). Pátá skladba potěšila všechny, kteří si chtěli ještě zazpívat - "So Fine" z roku 1994. Potom WALTARI zařadili vyšší rychlost a zahráli dva starší songy, z nichž první uvedl rudým plnovousem zarostlý pan Hatakka jako "old school thrash metal". Následující kompozice potěšila fanoušky finštiny z předposledního CD "Blood Sample" - "Helsinki". Netradičně pojatý (a přesto nadšeně přijatý) devítipísňový set ukončila kapela chvíli před půl druhou ráno.

Sobota 30.06.

Po probuzení následovala povinná prohlídka monsterfabriky Třinecké železárny, vyrábějící smogové mraky pro Třinec a široké okolí, a návštěva pivnice neurčité cenové skupiny s názvem "Stará záchytka". Bylo tam fajn, neboť měli v akci rum a vodku za 12,-Kč (a to celých 0,05 l), pro zajímavost výběr z "jídelníčku" - malý rum za 6,-Kč, Becher 22,-Kč, malý za 18,80 Kč, zelená za 13,-Kč, malá za 5,20 Kč, malá vodka 6,40 Kč - tak dobrou chuť.

Po obědě se vracím do areálu festivalu právě včas. Začíná totiž EWA FARNA… No a co - já jsem ve třinácti hrál na bicí v dechovce, a teď poslouchám a občas i hraju metal. Po první písničce, ve které zpívala "doletět ven jako Superman" lítalo úplně něco jiného - kelímky od piva, a nebylo jich málo, mušku měli ale "borci" truchu vychýlenou. Ewa radši zavřela oči, resp. o tom alespoň zpívala ve druhé písničce. Třetí píseň byla jakási teenegerovská vypalovačka, další dvě byly z dílny kytaristy ze skupiny kolem Mekyho Žbirky. Když už jsem odcházel, byl jsem osloven sympatickou maminkou a požádán, abych její dítko vzal na chvíli na ramena. A protože jsem gentleman, přetrpěl jsem i zbytek písniček Ewy. Vybavuji si song s názvem "Z bláta do louže", "Jen spát", "Zkouším". Kapela Ewy byla o několik let starší, ale kluci se snažili. Kytarista Martus občas i zpíval, basák David hrál jednu chvíli sólo s baskytarou za zády, překvapil i bubeník Pavel, který po deváté písničce o přátelích (byla zpívána polsky) zahrál bubenické sólo, jenž ke zděšení přítomných bylo z větší části zaměřeno na hraní dvojšlapákem (a nebylo špatný). Někoho to pobouřilo, někoho pobavilo, nicméně na dvojšlapku hrál s takovou lehkostí, že je ho pro Ewu škoda. Fakt je, že jsem nepochopil, proč takový sólo hraje bicmen od třináctileté zpěvačky písní pro kluky a pro holčičky. Vystoupení Ewy nekončilo ničím jiným, než písničkou o nejpalčivějších problémech současné mládeže pod hranicí zákonnosti - "Měls mě vůbec rád". Ještě doplnění - Ewa zpívala čistě, bez chyby, což bylo vzhledem k jejímu věku a atmosféře festivalu v Třinci velmi překvapující. Její hudba však nemohla překvapit vůbec nikoho.

Následovalo vystoupení kapely ŠKWOR, které (stejně jako pár dalších kapel) přijela z festivalu ve Spáleném Poříčí. Průřez hitů kapely počal písní "Před kamerou", ve druhé se zpívalo o tom, jak někdo potkal kámoše - a přede mnou někdo potkal hozenou láhev s červeným vínem. Opravdu - házení, to je zřejmě pro návštěvníky třineckého festivalu ta největší zábava a skvělá legrace. Podle množství vylitého piva (a někdy i jiných alkoholických pochutin) jsem usoudil, že se nacházím ve velmi bohatém kraji, kde je zvykem se v pivu i koupat. Fakt je, že pivo lítalo vzduchem téměř neustále, a v převážně většině nebylo určeno vystupujícím, ale bylo házeno na samotné návštěvníky festivalu! Třetí song rozhopsal diváky a někteří si z kapelou i zazpívali "může se stát, že mám tě rád". Náledoval "Splín" s posledního CD kapely, poté už se zpíval skvěle otextovaný song "Amerika". "Všechno co bylo se ztrácí", tak zněl text další písničky, a já si uvědomil, jak se mi ztrácí peníze za pivo. Ale zato jsem si zazpíval "já jsem dokonalej a vyvolenej" a "osude mám z tebe strach, tak nech mě už bejt". Následovala labutí píseň o nezvaném hostu, pak "No tak lítej" a "Už je takovej". Před dvanáctou skladbou zpěvák prohlásil, že když s nima budeme zpívat, budeme největší kapela na světě, a na rozloučenou zazněla předělávka TEARS FOR FEARS "Sraž nás na kolena".

DOGMA ART z Brna, jejiž kořeny se pevně zabořily do hardrockové půdy v roce 1981, už na vedlejší scéně končila, a tak jsem slyšel jen představení kapely a poslední píseň "Fakt že jo", kde jsem si všiml šikovnosti kytaristy Michala Kuglera (ex-KERN) a otcovské podobnosti zpěváka Ladislava "Obludária" Škaroupky se synátorem Martinem, bubeníkem CRADLE OF FILTH.

Ze zvědavosti jsem se pak šel podívat i na předskokany IRON MAIDEN z ostravského koncertu 6.6.2007, brněnské GATE CRASHER. Nehráli špatně, jejich dobře zahraný i zazpívaný grunge měl jasné kořeny ve skupinách NIRVANA a PEARL JAM, ale že zrovna tito muzikanti budou předkapela IM, to mě docela překvapilo (tím neshazuji muzikantské schopnosti kapely, ale k IM mi moc nesedí jejich styl - ale o to asi šlo). Odehráli celkem devět písniček, včetně hitu "Absolutely Clear", stylově podobnému FOO FIGHTERS, mj. zazněly skladby "Mrcho hnusná" - samozřejmě o lásce, "Budu se smát", "Rock n Roll" z nově připravovaného CD, "Duše medvídka Pů" a další chytlavý song "Chocolate Rabbit".

Poté jsem změnil stanoviště a vypravil se na CITRON. Legenda českého rocku CITRON, jejichž alba "Plni energie" (1984) a "Radegast" (1987, zpěv Ladislav Křížek) se nesmazatelně zapsaly zlatým písmem do české rockové kroniky, přesvědčila, že hrát rozhodně nezapomněla. Ač obě desky vlastním a uznávám, nikdy jsem CITRON naživo neviděl. Na emotivitě vystoupení přidali i starší ročníky fanoušků, pro které bylo tento koncert určitě svátkem a oplýval nejednou vzpomínkou. Už po úvodních slovech recitálu z intra ("Rožnovské hodiny bijí…") bylo jasné, že přijde "Radegast". Svého času měla kapela na pódiu při svých vystoupeních jeho sochu (samozřejmě že zmenšeninu originálu, jehož replika stojí na Radhošti), v Třinci byl Radegast v nadživotní velikosti hned vedle pódia. Ještě jednu perličku z historie: po vydání "Radegast" v roce 1987 byl v jedné metalové anketě (tuším že časopisu Metal Hammer) Radegast označen za nejděsivějšího metalového maskota a předčil tak i Eddieho z IRON MAIDEN! Další píseň byla rovněž z "Radegasta", a sice "Hon na bluda". Další skladbu "Už víme svý" kapela věnovala zesnulému kytaristovi Jindřichu Kvitovi, kterého teď v kapele nahradil Libor Kozelský. Jinak hraje CITRON v původním složení: Radim Pařízek (bicí), Stanislav Hranický (zpěv), Jaroslav Bartoň (kytara) a Václav Vlasák (basová kytara). Následovala pomalejší skladba z roku 1984 "Vzpomínky", poté další ověřené hity "Revizor", "Dej mi s tím pokoj" a "Zahradní slavnost", většinou zpívané i nemalou částí publika. Poslední (osmou) skladbu "Rock" taktéž z CD "Plni energie" už zpívali snad všichni - "rock, rock, rock, roky hrajem spolu, rok co rok jenom rock".

Slovenští muzikanti HORKÝŽE SLÍŽE po chvíli taky ukázali, že i oni umí skládat líbivé písničky, tentokráte však okořeněné pořádnou dávkou humoru. Na úvod nám zamotali hlavu "Logickou hádankou", aby poté konstatovali "My máme silný refrén jako hovado". Následovala "Malá Žužu" se svým mikrofónem, který poté patřil zástupcům sexuálních menšin v kompozici "L. a G. song". Při další písničce "Po uši" proběhla malá průtrž mračen, a útěk části obecenstva pod občerstvovací přístřešky komentovala kapela písní o tom "ať si každý robí to čo chce", v další písni jsem zaslechl nějaké rapování. Když hráli "ja ťa zabijem", už nepršelo, a navrátivší se diváci si mohli vychutnat "sexuálně deviantní píseň o Líze a Vendy". Když tedy přestalo pršet, začalo hořet - naštěstí jen hořela maštal v další písničce. "A já sprostá som si kvóli těbe oholila nohy" zpívalo se v jedenáctém kousku, po kterém nemohl chybět vytleskaný přídavek, ve kterém se nejdřív zpěvák, a poté i celá kapela, změnila na rapery s kšiltovkama se štítky dozadu. Z písničky, myslím, stačí jen odcitovat poslední slova: "jsme jebnutý, jsme jebnutý, jsme jebnutý, jsme kokoti".

Z vedlejšího vystoupení DARK GAMBALLE jsem chytl poslední píseň "Baletky v hlavě", hit této emo-core kapely. Na pódiu se pak začal chystat elektrický kontrabas, elektrické housle a vícero mikrofonů - SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY, sedmičlenná moravská střednětempá smečka, která do svého zajímavého metalu míchá i tak netradiční nástroje, jako je cimbál (ten zde zazněl jen z nahrávky). Kapela odehrála 6 skladeb: "Tváří v tvář" (CD "Osamělí" 2006), "Lovin' On The Earth" (CD "Themes" 2000), "Look" (CD "Relic Dances" 2004), "Wizard" (CD "Behind The Shadows" 1998), "My Friend Who Doesn't Exist" (CD "Themes" 2000), a píseň obdařenou klipem "I Would Dance" (CD "Relic Dances" 2004).

Za zpěvu diváků a skupiny NO NAME "čím to je" jsem se vyfotil s DESTRUCTION a pokračoval na další pivo.

O tom, že Ladislav Křížek se chce vážně vrátit zpět na rockovou scénu, nás tento zpěvák pomalu přesvědčoval při unplugged turné (pouze s jednou akustickou kytarou), na kterých zpíval písničky nahrané zejména s KREYSON. Pak s Jaroslavem Bartoněm (kytara, CITRON) pomocí konkurzu vybral výborné muzikanty a dal znovu dohromady svůj projekt KREYSON, tvořící kromě zmiňovaných muzikantů bubeník Zdenek Pradlovský (ex SHAARK, MASTER aj.), baskytarista Luděk Adámek (ex VITACIT, DUX, CHINASKI ad.), kytaristé Honza Běhunek a Radek Kroc (ex JOY, FERAT ad.). O tom, že návrat tohoto "pana zpěváka" je přijímán spíše kladně (zejména projekt DAMIENS je mnohým trnem nejen v oku), svědčily nadšené reakce publika i dvě vlajky v publiku v rukou členů fan klubu KREYSON. Mě potěšil jednak celkový moderní sound, plné nasazení kapely a výkon kytaristy Honzy Běhunka. Zpěv Ladi byl rovněž výborný, a tento pán dokázal, že na návrat fakt má (i když někteří diváci s trochou černého humoru říkali, že Laďa se začíná podobat Leškovi Semelkovi - jo jo, Laďa by měl "trochu" shodit). Po krátkém intru zazněla píseň "Kreyson", při níž energický Laďa dokazoval, že nic ze své rockerské minulosti nezapomněl. Ve druhé Laďa zpíval "s archou ztracenou novou zem hledají" - no a já podle reakcí usoudil, že tentokrát našel i Laďa - našel zpět svoje fanoušky, a to je dobře. Následoval "Skalp" a "Fade Out", při kterém Laďa ukázal, že se nebojí ani svých pověstných výšek. Pátá skladba potěšila starší fanoušky, pamatující ješté éru VITACITu s Laděm - po krátkém poděkování Dodovi zazněla přes dvacet let stará písnička "Já chci se ptát". Následovala "Snad odpustíš", vypalovačka z CD "Anděl na útěku" - "Upíří láska", "Zůstaň na kolenou". Poslední skladba byla doprovázena stříbrným ohňostrojem - "Čarovná noc". Představení KREYSONU donutilo diváky vytleskat a vyřvat si přídavek, který následoval po krátkém bubenickém sólu - "Anděl na útěku". Nezbývá než se těšit, až dá kapela dohromady materiál na nové CD.

Rychle odcházím na ROOT, ty už ale nestíhám. Z dobře informovaného zdroje vím, že po intru následovalo sedm skladeb, včetně dvou tvrdších novinek, které by se měly objevit na novém CD. Po písních z "The Book" a "Madness Of The Graves" zazněla i "Píseň pro Satana" a jako přídavek i nezbytná "666". Někdo hodil po Big Bossovi kelímek s pivem (házení je v Třinci ale běžná věc, jak jsem tady již komentoval), ale netrefil se.

Na pódiu scény A se zatím objevila dvě plátna s lebkami a trojice stojanů s mikrofony, rovněž ozdobené lebkami - to vše předznamenávalo vystoupení kapely DESTRUCTION. První německá thrash metalová kapela DESTRUCTION (původní název kapely je KNIGHT OF DEMON), jejíž vznik se datuje rokem 1982, s původními členy Marcelem Schirmerem (basová kytara, zpěv) a Mike Sifringerem (kytara) zahrála 12 skladeb, tvořící old schoolový thrashový set. Abych nezapomněl, sestavu doplňuje bubeník Marc Reign (od roku 2001). Úvod obstarala skladba "Intro To Curse The Gods" z CD "Eternal Devastation" (1986). Při třetí skladbě "Mad Butcher", kterou kromě dem "Speed Kills" z roku 1983 a "Bestial Invasion Of Hell" z roku 1984 obsahují i další CD a kompilace, se vytvořil solidní pogující kotel, pulsující i při dalších skladbách "Thrash Til Death (CD "The Antichrist" 2001), "Life Without Sense" (CD "Eternal Devastation" 1986) a "Metal Discharge ze stejnojmenného CD z roku 2003. Křepčení na chvíli utnulo intro sedmé písničky, v duchu vzpomínání se pokračovalo dál a zazněly skladby z počátků kapely, já pochytil název pouze jedné - "Total Desaster" z prvního dema kapely z roku 1983. Desátou skladbu zpěvák představil jako "Total Destruction", jedenáctá byla "Bestial Invasion" opět z dema 1984. Pro poslední kousek se kapela vrátila pro změnu do roku 1987. Kapela měla na festivalu dost příznivců (soudě i podle triček), a tak i po vystoupení rozdávala dychtivým a spokojeným divákům autogramy. Areál se začal pomalu vylidňovat, i když vrchol (alespoň pro mě) přišel v následujícím vystoupení rakouských death metalových PUNGENT STENCH.

PUNGENT STENCH hrají rovněž ve třech, a jejich přezdívky rozhodně nevypadají na to, že jsou chlapci z Vídně. Don Cochino zpívá a hraje na kytaru, na baskytaru brnká El Gore, bicí obsluhuje Rector Stench. Kapela už má taky něco za sebou, neboť v metalovém světě se pohybují od roku 1988, poslední CD "Ampeauty" je z roku 2004, ale v tomto roce nás podarují novým CD. Vystoupení této kapely bylo pro mě velmi dobrým zakončením festivalu. I když styl kapely je old school thrash/death, jednalo se rozhodně o pestřejší set, než u DESTRUCTION. Protože to taky byla poslední možnost, jak si na festu zařádit, pořádně jsem toho v kotli využil, takže žádný výčet písní ode mne nemůže nikdo očekávat. Pamatuji si pouze "Viva La Muerte" a na rozlučkovou skladbu - předělávku od MANOWAR z CD "Into Glory Ride" z roku 1983 - "Glowes Of Metal". Přestože už fanoušků solidně ubylo, atmosféra vystoupení byla výborná, což si užila i kapela. V odlehčené náladě se potěšený zpěvák chvíli před půl druhou ráno rozloučil s festivalem po písni od MANOWAR za kapelu PUNGENT STENCH slovy: "kings of metal - from Wien".

Co napsat na závěr. Snad jen to, že festivalu by slušel čistější vzduch, toi-toi zadarmo, a více fanoušků, kteří si nepřijeli na festival jenom zaházet kelímky s pivem. Taky by neškodila nějaká ubytovací kapacita, např. obyčejné tábořiště. Ne každý se totiž spokojí se stanem, postaveným vedle silnice u garáží.

Pátek 29.06.

DEBUSTROL

SAD HARMONY

G.O.R.E.

 

SEPPUKA

ANNA K

SALAMANDRA

 

 

ADOR DORATH

DORO

 

WALTARI

Sobota 30.06.

SKWOR

EWA FARNA

CITRON

HORKÝŽE SLÍŽE

DOGMA ART

GATE CRASHER

DARK GAMBALLE

SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY

KREYSON

DESTRUCTION

PUNGENT STENCH

ROOT

Tom a DESTRUCTION

foto: Tom

Diskuze

Cekem příspěvků: 7

fotkyImothep04.07.07 | 11:13:46
fotkyTomáš05.07.07 | 01:53:31
fotkyŠtěpán Šime...04.07.07 | 16:54:15
A taky...Drápalík03.07.07 | 12:51:43
A taky...Tomáš03.07.07 | 22:58:49
zadni DMondra03.07.07 | 10:11:15
zadni DMTomáš03.07.07 | 22:35:34

Top články

Více

Nejnovější diskuze

FEASTEM - World Delirium

Pavel borovička anonym
27.08.18 | 12:30:30

DIMMU BORGIR - Puritanical Euphoric Misanthropia

vlada_t anonym
01.06.18 | 08:03:27

KING SIZE - King Size

Jana Škripová anonym
08.04.18 | 21:37:43

SANTANA - Shape Shifter

Bohumil Mišurec anonym
04.04.18 | 17:26:47

Gary Numan - Pure

Vojta anonym
09.03.18 | 11:35:36

OLYMPIC - Jedeme, jedeme

Péťa Jandodfil anonym
01.03.18 | 20:12:03

LAKE OF TEARS - Illwill

JB anonym
05.02.18 | 04:48:01

FEAR FACTORY - Genexus

stefanos anonym
04.01.18 | 20:19:40

MECHINA - Acheron

Petr anonym
28.11.17 | 14:18:03

DEVIN TOWNSEND PROJECT - Deconstruction

insun anonym
14.10.17 | 11:13:24

Více

Audio

ZNOUZECTNOST - Beat Simplicitas

Čech Orba
Přehrát
Každý věk má hrdiny
Přehrát
Jedeme v autě
Přehrát

Beata Hlavenková - Theodoros

Ιανουάριος
Přehrát
Φεβρουάριος
Přehrát
Μάρτιος
Přehrát
Απρίλιος
Přehrát

DARK GAMBALLE - Zatím dobrý

Bon Pari
Přehrát
Netopýr
Přehrát
Svět za dekou
Přehrát

Více

Video

ARCHEONIC

26.12.16


AWRIZIS

14.10.16


X-CORE

13.10.16


MALIGNANT TUMOUR

20.09.16


SLAYER

07.09.16


Více

Facebook   MySpace   YouTube