Přihlášení | Registrace

Reporty

SWORN ENEMY

hosté: CDC, LIONHEART, FREYA
22.03.09
Brno, Favál

Brno zažívá koncertní zmrtvýchvstání a je až s podivem, kolik koncertů a jiných veselic se v jihomoravské metropoli čím dál častěji odehrává. Není tomu dávno, co kluby spíše zely prázdnotou a umělci se v noci budili deprimováni nočními můrami způsobenými poloprázdnými kluby při jejich životních vystoupeních. Nerad bych to zakřikl, ale poslední dobou je radost chodit v Brně v podstatě na jakékoliv akce tvrděrockového ražení. Kde nastal zlom, těžko hádat. Možná za to může rekonstrukce Melodky nebo potřeba vymlátit z hlavy finanční krizi, kdo ví. Faktem ale zůstává, že návštěvnost klubových koncertů je na místní poměry nebývalá. To jediné, co zde opět dlouho chybělo, bylo představení prvoligové klubové kapely.

Headlineři SWORN ENEMY nejsou momentálně ve středu mého hudebního zájmu, ovšem doby, kdy mi v přehrávači nehrálo nic jiného, nejsou zas až tak daleko. Navíc snaha přivážet do Brna americké legendy je jistě záslužná a podpořit dobrou věc zdá se pak samozřejmostí. Avšak ne mnoho z "kolegů" Brňáků situaci již klasicky vnímalo stejně.

Trošku zamrzí, že jako předskokany si ve většině případů tyto HC legendy volí až příliš jednotvárné a jedním směrem zaměřené souputníky. Nevím podle jakých kritérií jsou kapely vybírány, ovšem na každém podobném turné (COMEBACK KID, AGNOSTIC FRONT) se zdá, že první vystupující fungují spíše jako gumoví panáci k otestování stability pódia než jako plnohodnotní hudebníci. Mladíci CDC posloužili jako skvělý příklad. Neoddiskutovatelný hudební vliv newyorského hardcoru je to jediné, o čem zde můžeme v pozitivním duchu mluvit. Kytarově jalové, zpěvově zahuhlané a bez výrazného nápadu. Písně bez energie zněly jedna jako druhá a ani obligátní střídání vokálů nepomohlo nabýt dojmu zajímavosti. Namísto hardcoru zabíjejícího brutálními breakdowny přišla uspávající ukolébavka. Netřeba dalších slov.

Ani po první kapele se klub Favál příliš neplnil a tak se tedy naplnily mé obavy, že pořadateli hozená rukavice zapadne v prachu pod Špilasem, namísto aby Brno dokázalo, že je opět městem s obrovským potenciálem pro pořádání hudebních mejdanů.

Překvapením večera se pak ukázali být kalifornští LIONHEART a to hned ze dvou důvodů (kromě hudby také prohranou sázkou, kdy členové kapely následně pobíhali po klubu jen s ponožkou na přirození). Dle lehkého průzkumu internetu další z řady stejných NYHC mlátiček. Naživo ovšem chlapíci s portorikánskými rysy a velkými pupky předvedli nebývalou smršť. Energie z kapely přímo sálala (basák svým trupem házel s takovou vervou, že doteď nechápu jak to, že mu ještě hlava drží na krku) a proto netrvalo dlouho a i přes podivnou atmosféru v poloprázdném hledišti se ruce a nohy začaly otáčet a návštěvníci tak odměnili snažení interpretů, jak nejlépe mohli. Pokud bych měl srovnávat s první kapelou večera, šlo v podstatě o stejný hudební styl zahraný s mnohem větším nadhledem a muzikantským umem. O několik tříd lepší výkon mi velmi zlepšil po víkendovou unavenou náladu. I přes důraz na jednoduchost a energičnost muzikanti nezněli prvoplánově a jejich hudební postupy bylo potěšení sledovat. Vše uspokojivě završovalo kulometné frázování forntmana, který doplňoval nenásilně ucelené písně. Trochu vtipně pak působil za opálenými tlouštíky vyzáblý bubeník s emo patkou, jehož výkon ovšem ten večer patřil k nejlepším. Opravdu klobouk dolů.

Zato FREYA zklamala. Již od prvního pohledu zkušení a ostřílení harcovníci (rozdíl oproti ostatním kapelám cca jedna generace) nedokázali zužitkovat své zkušenosti a přenést je do svého setu. Od začátku do konce jsem měl problém analyzovat jednotlivé skladby. Celý set mi zněl jako jedna variace na stejné téma, dokolečka dokola... Možná za to mohl zvuk, jelikož jednotlivé nástroje zněly nezřetelně a ani jeden se neprosadil natolik, aby si zasloužil nějaké hodnocení. Zpěvák taktéž nijak nevynikal a jeho monotónní a plytké frázování po chvíli velmi nudilo. Nemluvě o tom, že tento klasický HC styl zpěvu mi k hudbě notně čerpající z metalových vod dvakrát neseděl. Možná by přece jenom stálo za zvážení, zda v určitém věku není lepší odhodit kytary a namísto podobných křečovitých vystoupení se raději věnovat vzpomínání na bouřlivé rockerské mládí.

Důvodů pro tak malou návštěvnost bude asi víc. S množstvím koncertů místních kapel publikum zlenivělo a komu by se po náročném víkendu chtělo v neděli řádit a ještě navíc na Favále, který není zrovna po ruce. Navíc když ti naši kámoši hrají za třetinové ceny... Bohužel s termíny takovýchto koncertů pořadatel nic nezmůže a doby přemrštěných cen vstupenek jsou také pryč. Je to škoda, jelikož s takovou v Brně asi zase dlouho žádnou zámořskou "hvězdu" jen tak opět neuvidíme.

A je to rozhodně škoda, jelikož právě SWORN ENEMY mě ani na chvíli nezklamali, ba naopak. Nejméně "vystajlovaná" kapela večera svojí "špinavou" image působila na jednu stranu velmi zle, přičemž na druhou jsem jim asi jako jediné kapele večera opravdu věřil, že je vystoupení opravdu baví, i přesto, že hráli jen pro velmi spoře zaplněný parket. Zvuk se sice mnoho nezlepšil a kapela zněla velmi zastřeně a jen těžko jsem v písních objevoval známé kytarové riffy, což ovšem vyvážilo stoprocentní nasazení, hypnotizující charisma a live verze písně "Disco Sucks", kterou v paměti uchovám ještě na hodně dlouho. Konečně se někomu podařilo prolomit šedou stěnu nudy a rozhýbat návštěvníky natolik, že proběhlo i pár klasických "circle pitů". Dokonce se našlo i pár odvážlivců a proběhl i jakýsi pokus nebo spíše parodie na "stage diving". Konečně rozvolněná atmosféra sebou bohužel přinesla i klasický neduh, kdy se vždy zákonitě v kotli najde jeden blbec, jehož jediným cílem je namísto taneční adorace kapel potřeba honit své ego zbytečným vrážením do "tanečníků", jejich shazováním a jinou pofidérní zábavou.

I přes nesporné kvality některých kapel tedy nelze akci ve výsledku hodnotit příliš pozitivně, jelikož se na jejím průběhu a atmosféře až příliš podepsaly klasické neduhy jako malá návštěvnost, podivný zvuk nebo agresivní opilec v publiku. Mnohem více tak událost připomínala vesnický bigbít než vystoupení legendární HC kapely. Brno si asi stále nezaslouží pozornost světových umělců a je otázka, zda tomu tak někdy bude.

CDC

LIONHEART SWORN ENEMY

FREYA

lidi

foto: Evžen Zelinka

Martin Lošťák | 25.03.09

Další články autora:

METALOCALYPSE | 24.01.10
BLASPHEMER - Blasphemer, DOGMA INC. - Before and After, TEAR IT DOWN - Blood to Glory, TEN STICKS - H.U.S.A., ZAPOMENUTÁ MINULOST - Líně zážehové melodie | 18.10.09
SWORN ENEMY | 25.03.09
SLIPKNOT - All Hope Is Gone | 08.12.08
OUTLAW ORDER - Dragging Down the Enforcer | 13.11.08

Všechny články