Přihlášení | Registrace

Reporty

AND SO I WATCH YOU FROM AFAR, FDK, Freddy Rotten

04.05.10
Praha, Chapeau Rouge

Post-rockový večer v Praze ovládli Irové s velmi dlouhým názvem AND SO I WATCH YOU FROM AFAR (dále jen ASIWYFA) a český objev FDK. K těmto dvěma se přidal se svým sólo projektem lídr švýcarské bandy ZATOKREV, Freddy Rotten.

Podzemí hudebního baru u Ungeltu nedovolilo návštěvníkům vstoupit v čase oficiálního začátku. Místo toho si lidé museli kvůli pozdnímu příjezdu účinkujících a zdlouhavému zvučení zhruba dvě hodiny počkat, než se rozezní první interpret. Bylo jisté, že Chapeau Rouge bude sahat se živou hudbou k půlnoci, což nebyla pro mnohé potěšující zpráva.

Přestože se mělo jednat o hlučnou noc a příchozí již byli značně netrpěliví, začalo se velmi poklidně – akusticky. Česky rozumějící a trochu i mluvící Švýcar Freddy Rotten si pohodlně sedl na židli, zapálil svíčku a zahrál něco ze své desky, se kterou jezdí po Evropě. Folkové představení zpěváka s charismatickým hlasem však nevydržel každý a po celou dobu hraní se z různých míst publika projevovala značná neúcta v podobě hospodského hluku.

Zajímavé uvedení večera mohlo být pro někoho zkouškou trpělivosti. Kdo vydržel úporné čekání a přišel hlavně na kapely, dočkal se a nemohl litovat. Na scénu přišli FDK, kteří už měli naštěstí ozvučeno dopředu, takže pouze dolaďovali detaily. Šestice pohodových lidí hrajících ne už tak pohodovou muziku jednoznačně prokázala i naživo, proč se o ní v posledních měsících mluví jako o velmi kvalitním českém produktu.

Jejich projev se mírně podobal MOUTH OF THE ARCHITECT, které mají mimo jiné členové kapely za oblíbené, nikoliv však po hudební stránce, ale přístupem. FDK neustále pracovali na kompozicích a nespokojili se s obyčejným přednesem. V jejich hře šlo v Chapeau Rouge nalézt mnoho rovin. Kapela střídala dvě a tři kytary, měla k dispozici klávesy a ještě k tomu notebook k používání ruchových samplů.

Právě nemožnost přejít z hluku hned do ticha protahovalo hezky potemnělou atmosféru. O desce "Borderline" se napsala spousta pochvalných vět, totéž by se dalo zjednodušeně říci o jejich živém vystoupení. Lidé mohli cítit zvláštní vibrace, a to zejména díky hlasité baskytaře, která vytvářela určitý nátlak na posluchačův sluch.

Představení FDK lze považovat z 90 % za instrumentální, neboť o řev se klávesista Babb a kytarista Cholda starali jen občas. Uskupení skvěle pracovalo s různými fázemi svých skladeb. Nejprve uvedlo přítomné do obrazu jakýmsi pozvolným ale tvrdším intrem, aby se pak následně přidaly všechny instrumenty naráz a vytvořily kolem sebe hutné prostředí. V reproduktorech bylo vše nádherně slyšet, jak melancholická kytara Vanji, tak doprovodné linky ostatních.

Byť se v závěru setu vyskytly komplikace se zvukem, který nepříjemně pískal, FDK jasně ukázali, že se o nich bez nadsázky může hovořit jako o domácí špičce tohoto žánru.

Jako plně instrumentální se krátce po jedenácté večerní představil hlavní tahák ASIWYFA z Irska. Ti jsou nejen v České republice stále oblíbenější, možná i z důvodu, jak kombinují post-rockovou tvrdost s muzikální lehkostí. Všichni příchozí mohli bez problémů zapomenout na tradiční skládání písní a soustředit se pouze na neustálé změny tempa a neuvěřitelnou gradaci ve všech představených kompozicích, kdy už to skoro vypadalo, že Irové zbourají nejenom sebe, ale i klub. Právě neustálý pohyb umělců dodával hudbě skvělou příchuť.

Hlavní skupina byla z tohoto večera suverénně nejhlasitější, nejvíce ozvučeny byly (na rozdíl od FDK) bicí. U ASIWYFA však nelze říct, kdo v jejich hudbě hraje prim. Čtveřice se doplňovala tak nádherně, že měl každý prostor na vyniknutí (včetně často opomíjeného baskytaristy).

Jestliže post-rock jako takový patří do žánrů alternativních, tak u irského uskupení se musí hovořit o jakési sub-alternativě, protože se naprosto vymykají už jenom tím, že si dělají, co chtějí, a díky tomu zní svébytně a originálně. I když u nich nejsou vlastně žádné texty a názvy jednotlivých kousků až tak důležité, ASIWYFA zahráli pár věcí z nového EP "Letters", kupříkladu "S is for Salamander".

První výlet irského hlavního taháku do České republiky se skutečně vydařil, a byť se celý koncert strašlivě opozdil, tak kdo vytrval, nemohl odcházet nespokojený.

Michal Petrgál | 05.05.10

Další články autora:

Never Say Die Tour 2010 | 16.11.10
ALL THAT REMAINS - For We Are Many | 27.10.10
BRING ME THE HORIZON - There Is a Hell, Believe Me I've Seen It. There Is a Heaven, Let's Keep It a Secret | 19.10.10
BENEATH THE MASSACRE - Marée Noire | 29.09.10
YOUTH OF TODAY, SPERMBIRDS, RANK'N'FILE | 28.09.10

Všechny články