Přihlášení | Registrace

Reporty

KORPIKLAANI, ARKONA, VIRRASZTÓK

18.05.10
Bratislava, Music Randal Club

Abych uvolnil napětí a stres, který souvisel se skoro zatopením mé moravské domoviny, vydal jsem se zhlédnout koncert do Bratislavy. Maďarští VIRRASZTÓK sice patřili k tomu nejzajímavějšímu, co bylo možné za večer vidět, jejich set ale sledoval poloprázdný sál. Scrofa, hrající na niněru, basově zabarveným hlasem doprovázel Orsolyu Papp, která učarovávala svým hypnotickým vokálem. Kombinace tradičních folkových nástrojů se samplovanými prvky byla značně invenční a podmanivá, ale toto sloučení ocenil málokdo.

Hořící svíce jen dolaďovaly psychedelickou atmosféru, kterou vyvolávala hudba. Když se Scrofa jal tnout do pódia imaginární kosou, upadal pozorný divák v němý úžas doprovázený strachem, jelikož každé seknutí bylo podbarveno vysokým tónem skřipek. Scéna jak z hororů z třicátých let minulého století. Velmi dobré vystoupení zpočátku kazil nepříliš dobrý zvuk a malý zájem publika, ale vynalézavé motivy jen těžko hledají odezvu u těch, kteří si jdou na koncert především zaskákat.

Ruská ARKONA hraje po česko-slovenských klubech tak často, že snad není fanouška, který by jejich koncert neviděl. Energií nabitá plavovlasá Masha skotačila po pódiu ve svém tradičním kroji s vlčí kožešinou na ramenou. Nutno přiznat, že kapele se stále daří předávat publiku náboj a nadšení. Za dobu vystoupení ARKONY se sál zcela zaplnil a přes čtyři sta fanoušků hltalo koncert od začátku do konce. Přes jeho živost se ale po letech neubráním dojmům jisté strojenosti. Každý koncert ARKONY byl povětšinou stejný, plný podobných gest a výkřiků. Pod dobrou maskou není vidět radost z hraní a vystoupení v Bratislavě mi přišlo jako odpracovaná směna, která byla plná divadelních momentů a unylých vzpomínek na doby dřívější. Výše zmíněné ovšem nezměnilo nic na faktu, že to pod pódiem vřelo a slovanští vlastenci hltali každé slovo a notu z bezmála hodinového představení.

Finské KORPIKLAANI provází takový věhlas, že nebylo koncertu, který by nebyl plný k prasknutí a ani tento nebyl výjimkou. Jestli byl na ARKONU sál naplněný, tak při hudební produkci finského sexteta přetékal. Líbivé tóny si podmanily publikum a celý sál skákal hned od první skladby "Vodka" z alba "Karkelo".

Nadšení publika bylo o to větší, že KORPIKLAANI odehráli na Slovensku svoje vůbec první vystoupení. Frontman Jonne Järvelä vystupoval velmi bujaře a vesele a nešlo si nevšimnout, že se před vystoupením posílil čímsi, co značně povzbudilo jeho náladu. Celé své vystupování korunoval hned ze začátku, když padl na zem a chvíli mu trvalo, než se dokázal zvednout a odehrát několik falešných akordů. Se stále usměvavou tváří si po dalších skladbách zapálil, aby mohl jednou rukou kouřit a druhou instinktivně tisknout pražce na kytaře. Nechápal jsem nadšení obecenstva, které se po jeho kytaře dravě hnalo, i když na ní místy nehrál.

V průběhu večera kapela představila většinu svých "hitovek", kterým kraluje skladba "Beer, Beer" z alba "Voice of Wilderness". Před samotným hraním se notně posilněný Järvelä oháněl plechovkou plnou piva, čímž zahnal na ústup část členů kapely. Jako veliký kontrast působily výjevy stále usměvavého Jonneho a houslisty Jaakko Lemmettyho, který byl celé vystoupení otrávený až znuděný.

Publiku nevadily mnohé vady, které provázely samotné hraní a koncert si patrně vychutnalo od začátku do konce. Vystoupení bylo skákavé a veselé, ovšem příště by to chtělo před samotnou akcí méně pít a oddávat se jiným látkám, poté by mohlo být odehráno přeci jen lépe.

foto: Jana Wágnerová

Karel Vampola | 23.05.10

Další články autora:

Report - Nereport - AMORPHIS, ORPHANED LAND | 22.11.10
KVELERTAK, BISON B.C., COLISEUM | 09.11.10
MOSSURAYA | 20.09.10
coRPus Czech Tour 2010 | 20.08.10
KORPIKLAANI, ARKONA, VIRRASZTÓK | 23.05.10

Všechny články