Přihlášení | Registrace

Reporty

Filozofie kladivem vol.4

THE SWITCH, SIC.ENGINE, CINZANA BIANCA, BUNDY TAD, SHOCKWAVE
27.11.2010
Brno, Melodka

Filozofie kladivem aneb emoce s vůní kovu – takto by se dal označit sobotní listopadový večer v brněnské Melodce, v jehož průběhu však nějaké dalekosáhlé filozofování nemělo vůbec místo, pokud ovšem pomineme fakt, že pobyt v atmosféře crossoverem prokládaného metalu, produkovaného pěticí kvalitních hudebních spolků, s naordinovanými dávkami emocí a panáky Jacka Danielse,  je vlastně takovou malou mikroskopickou filozofií samo o sobě.

Šumperští SHOCKWAVE doslova rozjížděli a rozhýbávali Melodku z mrazivé ztuhlosti přihlížejících, postávajících v zádních částech klubu nejspíš v dobrosrdečném domnění, že hrdinsky kryjí záda zvukařovi. Postupně se jim však zájem návštěvníků podařil zvýšit natolik, že se přeci jen nu-metalovému řádění na pódiu přišli mrknout na zoubek trochu blíž. SHOCKWAVE se předvedli v hodně přímé rovině a razantnosti, která by snesla možná více prudkosti nebo naopak rafinovanější melodičnosti, i tak Melodku ustáli s přehledem.

Alternativnější BUNDY TAD přebíhali žánrovými přesmyčkami, šlapavě, zemitě, melodicky, působící vesměs rozvážným a nenutkavým dojmem, nijak zvláštně živelným, zato s rozeznatelnou éteričností, propojenou skrze hutné riffy a kornovskou basu a tak nějak stačili ještě atmosféru Melodky trochu naředit a nadlehčit před nadcházejícím běsněním.

CINZANA BIANCA hned v úvodu mnohé neznalé zaskočila svým ukrutně diskofilním technointrem, kdy si část návštěvnictva v duchu říkala, že si kluci v plážových ohozech nejspíš spletli párty. Kytarová masáž však hned v zápětí ukazuje, že CINZANA BIANCA skotačí na Melodce správně a to dokonce v hodně zdařilém a technicky vyspělém coredeathovém stylu. Údernost a rychlost je u této kapely opravdu velkou zbraní spolu s neskutečně divokými skřehotaly, kteří po pódiu poskakují a protřepávají se jak Martini pro Jamese Bonda. CINZANA si vysloužila mezi vděčnými příznivci bouřlivé a přátelské odezvy a to do takové míry, až to jednomu z kytaristů na okamžik vycuclo šťávu z baterie kytarové vysílačky.

SIC.ENGINE, kapela pro niž se Melodka stala velkým večerem ve jménu křtu aktuálního EP "7 Cuts", pojali své vystoupení jako pravé dekadentní antré, v hávech proděravělých jako ústa staré ženy a city podroušenými krví zoufalství a beznaděje. Vyhrnuli si tedy děravé rukávy a pořádně se do koncertu opřeli, až na Melodce vytvořili neskutečný tlak, překypující a přetékající nasazením. Na obou pěvcích byla jasně vidět sehranost a dobře čitelné role s patřičným afektem a procítěností.  V polovině setu pak proběhl samotný křest placky, jak jinak, než v duchu krve a bolesti, a jak jinak, než z rukou dvou žen. Křest ve stylu rituálu se málokdy vidí, a i když by se nabízelo tradiční a "levné" řešení skrze proslulejší stálici, přece jen, šampaňské patří dětem a psychedelická scénka v téměř hororovém provedení je bezpochyby neotřelým nápadem. SIC.ENGINE krom toho představili také nového kytaristu, s nímž si postupně, podobně jako předešlá  CINZANA BIANCA, získávali obecenstvo na svou stranu.

Závěreční THE SWITCH dovezli do Brna lavinu odzbrojujících emocí a energie, přesně v takové míře, jaké bylo očekávání a ani tomu snad nemohlo být jinak. Melodka se při úvodní, mírně decentní, až rozpačité instrumentálce poddávala sice umírněně, ovšem jakmile se na pódiu zjevil plemenný kazatel Sthepa, čas nabral velice rychlý spád, hudební hysterie "Switcháků" rozvibrovala každou molekulu v drásající atmosféře, které ke konci neudržitelně rozpohybovaly neutěšitelný kotel před pódiem. Publikum se pod výpraskem tónů bouřilo tak, že nakonec skoro nenechalo hudebníky odejít ze scény. Téměř všichni účinkující večera dávali do svých vystoupení veškeré své momentální bytí, přesto THE SWITCH jako by dokázali udržet svou vnitřní vznětlivost v rovnováze, chtěli si zpátky z davu vyždímat svou zaslouženou dávku dráždivých impulzů a nabíjet se sílou okamžiku. Velkým plusem pro kapelu byla navíc intenzivní interakce s publikem, díky níž vystoupení nepostrádalo potřebnou gradaci. Během setu se na pódiu také několikrát mihl nový člen na postu kytary, na němž bylo v měřítku s ostatním členstvem znát, že se koncertně ještě sžívá a otrkává.

Kolem půl jedné už bylo jasné, že se hudební perutě THE SWITCH nadobro stáhly z obzorů Melodky, načež to na pódiu vypadalo, že se schyluje k různorodým rockotékovým deviacím, což by v doznívající atmosféře intenzivních zážitků a překvapení znamenalo už jen hodně slaboduchou a ošizenou náplast.

SHOCKWAVE

BUNDY TAD

CINZANA BIANCA

SIC.ENGINE

THE SWITCH

atmosf

Miroslav Schwanzer | 04.12.10

Další články autora:

DYING PASSION & FREE FALL Tour 2010 | 30.12.10
Filozofie kladivem vol.4 | 04.12.10
DARK TRANQUILLITY, INSOMNIUM, BELLIGERENCE | 26.10.10
DIMMU BORGIR, ENSLAVED, SAHG | 12.10.10
NIL - Dirty | 27.09.10

Všechny články